Nájemní zabijáci

Dodnes jsem si myslel, že filmy jsou jen barevné nebo černobílé. Tento je však žlutohnědý. Možná ten filr barvy řídké stolice na kameru nasadili záměrně, aby tolik rozmáchlá bulharsko-rumunská koprodukce působila skromně a ty prachy z prodeje drog se vypraly nenápadněji, možná aby skryl obří vaky pod vyšňupanýma očima Žán Klóda nebo trochu zamaskoval homosexualitu a "nesporný herecký talent" toho fešáckého nindži. Hudbu to sice má jako z porna a ostatní pózovače najali jako obvykle na rumunském pracáku, nicméně musím konstatovat, že to alespoň trochu to vystrkuje prdel z hnoje fandamovek posledních let. I tak ovšem doufám, že se již brzy ukáže, že je WCJD opravdu Postradatelný a já budu moci spláchnout do hajzlu zbytky té osmdesátkové nostalgie a přestat sledovat kdejakou céčkovou sračku v naději, že to třeba zase bude Bloodsport. A přeneseně to platí i pro vepřového Segala, toho času taktéž hvězdu vymazlených balkánských "blockbusterů". (15.08.2011)

Levný, avšak akční zájezd do Rumunska a na Ukrajinu s "Vandammeadkins" cestovkou. Neměli se nikdy potkat, ale stalo se. Dva nájemní zabijáci, kterým dost možná zbývá udělat poslední kšeft jejich života, než zavřou krám. Oddělat vlivného a sadistického mafiána, na jehož hlavu je vypsána zvláštní odměna. Vince jde po něm z obchodních a Roland z osobních pohnutek. Nejlepší způsob, jak ho dostat, je začít vzájemně spolupracovat. Když už máme ve filmu pohromadě takové borce, jako je Van Damme & Adkins, je na místě analyzovat, zda by bylo lepší v zájmu kontaktních fightů, udělat z nich vzájemné protivníky než přátele. Jistě by došlo na více kontaktních soubojů, které by ukázaly, kdo je v lepší formě. Jeden takový souboj tady k vidění je krátce před uzavřením jejich přátelství, ale příliš z něho soudit nelze a viděl bych to tak zhruba na plichtu. Na divákovi je také, koho si z obou borců oblíbí více. Oba mají velké charisma, oba své role hrají sympaticky a s nasazením a oba jsou velmi fyzicky zdatní, a tak to také vidím na další plichtu. Známý producent Brad Krevoy najal pro režijní účely celkem neznámého, televizního specialisty Ernie Barbarashe, který troufám si tvrdit z obyčejného scénáře vydojil víc, než by jeden za ten nízký rozpočet čekal. Bitky a přestřelky vypadají (emocionálně) dobře a i (emocionálně-sentimentální) mezihry mezi nimi, které hrají na citlivou notu, jsou až překvapivě neotřele zvládnuty. Film v tempu příliš výrazně nezadrhává. To všechno je globálně vzato ok. Filmu určitě neprospěl levný vizuál s filtrací. Nebýt tohoto záporného faktoru dávajícího svoji levnotu nechtěně na odiv, bylo by možné slavit ještě větší kvality snímku. V těchto levných produkcích už snad ani nemá smysl žehrat na stále stejné evidentně levné východoevropské lokace. A do třetice všeho nežádoucího je zde i Van Dammova záliba v houslích, na které ve filmu cvičil. Vypadalo to, že to bude pochutina jen pro skalní příznivce Van Damma, ale vyloupl se z toho akční film s téměř spektakulárními ambicemi. Proč ho nepodržet, že. Mé hodnocení: 70% (16.08.2014)

[imdb: 6.1/10] | me: V poriadku.... Film, ktorý začal ako ďalšia bečková akčná záležitosť dokázal predsa len trošku viac. Moje očakávania boli síce nulové, no kdesi v podvedomí som vedel čo ma čaká - čo sa po dejovej stránke aj naplnilo, ALE to čo ma milo prekvapilo boli práve brutálne tvrdé momenty a situácie, ktoré vyňali film z tradičných koľají tohto žánru a priniesli predsa len niečo čerstvé a zaujímave (niečo čo som veru nečakal :)). A práve vďaka tomu neostávam sklamaný... The thing about fairy tale endings, is that they're bullshit. (17.02.2012)

Dnes už klasické céčko totálně podělané kvality. Ale co šlo ještě podělat, to se taky podělalo. Počátek všeho je naprosto strašný šedý filtr, který z filmu dělá opravdu hnusné podívání. Dále snad až za hranou jsou záporáci, kteří si vesele vraždí i skoro hlavní postavy a řežou a podřezávají až běda. Fakt hnus. Dalším záporem jsou opravdu debilní dialogy, kdy některé věty totálně nedávají smysl – např. když postava pronese v Rumunsku, že by hrdina měl odjet ze Států (čili já pochopil z USA), nebo když hlavní postava z Ukrajiny se do ní dostane během pár chvil autem z Rumunska. Bohužel opět zde dostáváme smutnou a trpící postavu Jean-Clauda Van Damma, který jedinou bojovou scénu se Scottem Adkinsonem zvládne, ale jinak předvádí svou typicky neemocionální postavu, která si jen těžko získá u diváků sympatie. A Adkins nepředvede vůbec nic, lépe řečeno mu to režisér a choreograf neumožní. Velmi slabé dílo, které zachraňuje jedině dabing Jiřího Pomejeho v roli Van Damma. Hudba: Neal Acree (12.07.2016)

Paganini? Kasparov? Nezkušený terarista? Kdepak. Viděli jste ten baret, hluboké existenciální myšlenky a nutkání řešit třídní rozpory? JCVD představuje Jeana Paula Sartrea (z důvodů omezení propagace tabákových výrobků bez dýmky) a tupá mlátička Adkins, která nemá ani tucha, že existence předchází podstatu, slouží v tomhle filozofickém podobenství jen jako zrcadlo dilemat souznění citu s rozumem. Kdo neumí číst mezi bukurešťskými řádky, tomu zůstane jen poznání, že chemie mezi ústřední dvojicí nefunguje, východoevropské lokace se svou jednakostí začínají zajídat, hepatitida kamerový filtr sucks a navíc se to bere až tragicky vážně (vyjma dvojsmyslného rozhovoru o hlazení želvy, ale to asi nebyl úmysl).. (30.07.2014)