Balada o smutné trumpetě

Tak tohle byl hodně zvláštní zážitek; období španělské občanské války je mezi iberijci využíváno často a musím uznat, že ho využívají většinou úspěšně. Povedlo se jim to i tentokrát, přestože jsem si několikrát nebyl úplně jistý, jestli jsem veškerý vizuál zpracoval správně. Každopádně to byl pořádný nářez (chvílemi i doslova), který místy přecházel až do absurdna, ale bavil jsem se, i když bytostně nesnáším klauny (jako zdroj humoru, Pennywise můžu). (14.04.2021)

Film, který by se chtěl vydat na sever, jih, východ i západ, ale místo toho nerozhodně přešlapuje ve středu. Občas prudce vyrazí tam či onam, ale vždy se nakonec rozpačitě vrátí, aby se rozhlížel, kterou ze stran si vybrat. Alespoň tak to na mě působilo. Budu se na to muset podívat ještě jednou. Zatím 60% (27.05.2013)

Uf, tak tohle bylo divné buď moc a nebo málo. Prostě jako bych se na to nedokázal naladit a nebo jakoby tomu něco chybělo. Nebo mi to prostě jen nesedlo tak, jak by si zasloužilo. Každopádně některé okamžiky to mělo hezké. V každém případě, zajímavý pohled na to, co všechno dokáže láska, a že to nejsou jen pozitivní věci. Protože nic není jen černé nebo bílé, někdy to je rudé, jako krev. (31.12.2014)

"Lásko má, krutá, zjizvená... jak se máš? V kom právě krvácíš, s kým usínáš? Směju se, můj milý, moc se ptáš. O futra opřená, jak fena šukaná. V masovém hrobě... a dobře tak tobě." Moc pěkné. Takové romantické a o lásce, tak to mám rád. Z kůže mě to stáhlo a vyvrhlo, jak jelena propadlého stropem k nasycení (dabl)tlusťocha s nahým zadkem. Humor je pro slabochy, vášeň není pro zbabělce a v cirkuse dějin bývá klaunův smích morbidní a strašidelný. O historických traumatech potomků španělských konkvistadorů se zaníceným fašistickým žlučníkem toho moc nevím a nemám hudební nadání či sluch. Takže s klaunskou trubkou to neumím, ani něco zahrát, ani s ní na kaši rozmlátit ksicht sokovi v lásce. Možná dobře, možná škoda? Nevím. Nevím ani, kolik lásky plus zvířecí krutosti se vejde pod červený klaunský nos. Ale určitě to bude kurevsky hodně, olizuje-li vám ten nos zamilovaná, ďábelsky živočišná masochistická samice, až po okraj vagíny naplněná chtíčem, smrtelným strachem i touhou po troše něhy a bezpečí. "Láska sem a smrtka tam, za břicho se popadám. A tečou mi slzy smíchu... v naprostém tichu." (20.03.2021)

Makabrózní cirkus, který se s Frankovým režimem (a ostatně i Frankem samotným) na férovku vyrovnává skrze sebevražedného jelena, aportujícího otylého naháče v lesích, hryzance, roztočenou žehličku, láskou zhrzené klaunské duo s kulomety, nějakým tím ukáplým hektolitrem krve, narativní hrátky, odkazy na horrorové klasiky a... a to jsou ještě ty z (nej)příčetnějších aspektů. Před závěrem tato stylizovaná pošahanost pravda poněkud stagnuje, ale "king kongovské" finále samotné opět exceluje. (28.03.2011)