Balada o smutné trumpetě

Tak jsem nevěděla, jestli se mám bát nebo smát! Podívaná pro sexistické machisty, masochisty, ale i drobné sebepoškozovače, zkrátka, v tomto nezařaditelném snímku s komponenty mnoha filmů si na své přijde každý. Za všechny jmenujme (snad se tvůrci těch snímků, které opomenu zmínit, neurazí:-)): Sin City, Desperado, Americké psycho, Sucker Punch, Faunův labyrint, Křidýlko nebo stehýnko, Vrána, Metropolis, King Kong a Šest medvědů s Cibulkou - asociací se však nebojme, celek je skrznaskrz originální :-) Nechcete balónek, nechcete ...? (23.03.2013)

[ArtFilmFest 2011, Trenčín] Circus battue aneb ultra ujeb v plnej paráde. Pobiedza k škodoradostnému chechtaniu, neistým citoslovciam zmeravenia a uznaniu za neidealizované, napadá ma až vražedné vyrovnanie sa s minulosťou. Álex de la Iglesia dáva na frak Frankovmu fašistickému režimu velice brisknou ofenzívou, skrz (SPOILER) klauna osmahnutého žehličkou, vyzývavej dev(k)y a klauna upraveného trumpetou (KONIEC SPOILERU) spúšťa necudnú manéž o platonickej láske, o v génoch zakódovanej pomste. Iracionálne pletky milostného trojuholníka sa spočiatku zdajú príliš modelové, ale akonáhle sa prehodí výhybka na burlesknú koľaj a prebiehajúce udalosti začnú naberať fraškovité vyústenia, tak sa rozpútava to práve, prepnuté skotačenie. Pukajú kosti, tvoria sa jazvy, padajú skupinové výstrely a zblúdilý jeleň má proste smolu. "Balada triste de trompeta" predstavuje veľmi estetickú oslavu vyšinutosti ktorá divákovi nepotrebuje určovať smer či prejavovať priateľské gestá, ide si svoje a nedá sa žánrovo zaškatuľkovať. Jej moc spočíva v divokrásne podlom úsudku o nekonečnej možnosti ohýbania filmového média, ktoré odjakživa bolo a až doteraz stále ostáva nepredvídateľným nástrojom na uspokojovanie rozličných potrieb. Surové a pritom tak estrádne…a ja verím, že najmä okrajové publikum, nesklame. (25.06.2011)

Vystúpenie v cirkuse pre deti je v plnom prúde. Nie je však najideálnejšia doba na žarty. Španielska občianska vojna je v plnom prúde a armádnych veliteľov núti verbovať kohokoľvek, kto je schopný udržať zbraň v ruke. Tomuto procesu sa nevyhla ani hlavná atrakcia predstavenia - Klaun. Ten po odvlečení fašistami zanecháva napospas osudu svojho jediného syna Javiera na ktorého má poslednú prosbu. Byť "smutným" klaunom, ktorý sa za všetku krutosť ktorá ho v živote postretne - pomstil. A tak sa aj stane!!! Psychologická dráma s prvkami hororu obohatená o dialógy či scénky s podtónom čierneho humoru, vykresľujúca vzťahy či črty rôznych osobností. Pokrytectvo, faloš, schizofrénia, tyrania, závisť, nenávisť, toto všetko tu nájdete "krásne" vykreslené, ako na zlatom podnose. Príbeh, ktorý je jednoznačne najsilnejšou stránkou, dodáva tomuto snímku ten najjagavejší punc!! - 90%. (26.05.2013)

Včera jsem koukal na film Veneciafrenia(2021) a bylo to za mě celkem zklamání ale třeba Las brujas de Zugarramurdi(2013) byl celkem zábavnej úlet. A tak jsem si řekl, že ještě kouknu na to co Álex de la Iglesia skrývá ve svý filmografii. A našel jsem poklad v podobě tohoto filmu. Balada triste de trompeta je za mě hodně povedenej bizárek. Obsah filmu se jen stěží popisuje. To se muší vidět. Já osobně bych ale film asi nikomu nedoporučil, protože tohle nemusí sednout každýmu. Mě to ale vtáhlo hned na začátku a vyfluslo až na konci. Přiznávám, že to není úplně dokonalý ale v tomhle případě rád přimhouřím oči a klidně slabší pátou hvězdu dám. (01.02.2023)

Jako jo, je to celé strašně ujeté, vymyká se to snad všemu, ačkoli do jisté míry jde jen o hodně, hodně šílený romantický film a kromě toho romantického žánru je to ještě dost zvláštní mix dramatu, komedie, akčňáku, thrilleru (+ dejme tomu hororu) a válečného filmu, ale když se sám sebe zeptám, co mi to vůbec dalo, docházím k odpovědi, že vlastně nic. Rád jsem to viděl a zaujalo mě to určitě, ale i přes všechny ty podivnosti v tom mám pocit, jako bych právě dokoukal něco průměrného a lehce zapomenutelného - ačkoli vím, že na tohle fakt jen tak nezapomenu. Ale toho pocitu se prostě zbavit nemůžu a tak si nejsem jistý, jestli za to může především nezvládnuté práce s tempem (obzvlášť ve finále už to na mě trvalo moc dlouho) nebo to, že tu jsou všechny postavy nesympatické. Nebo něco jiného. Tak jako tak, víc jak na tři to nevidím. A ani mi nepřijde, že by z toho plynulo cokoli hlubšího. Možná to, že Francův režim odrodil blázny? Ale těžko říct, jak moc to tam fakt je a jak moc to tam vidím já, navíc mám pocit, že ten film se o něco hlubšího ani nepokouší a že mu šlo jen o tu zběsilost a podivnost. 3* (19.06.2021)