Muž odnikud

Už od úvodných titulkov mi bolo jasné, že to nebude film pre mňa. A ani nebol. Zúfalo som dve hodiny hľadal niečo, čo by som už niekedy predtým vo filmoch podobného typu nevidel. Nenašiel som. Medzitým som sa snažil odhadnúť, či ázijské vyvražďovačky sú surovejšie a vynaliezavejšie, ako tie európske a americké a ako je to so sentimentom v nich. Zakrátko ma hľadanie diferencií prestalo baviť a potešilo ma iba to, že všetko dobre dopadlo. Tak to má byť v dobrom filme. Veď som sa aj za ten zážitok odvďačil celými dvoma hviezdičkami. (16.11.2018)

Panovali pochybnosti... no presne 16 min. trvalo a po pochybnostiach nič neostalo... za nevšedných okolností sa začala tak mimoriadna akčná jazda po ktrorej ani jedno oko nemohlo ostať celeé (taktiež suché, pretože sociálne citénie tu je natoľko rozsiahle, že zatemnuje všetky západne sračkoidné "filmy", ktoré citovo vydierajú už tak zmäteného diváka). Po tomto sa Bin Won môže regulérne postaviť medzi všetkých známych akčných hrdinov a vôbec by sa nemusel cítiť trápne... pretože This Man je omnoho lepšia ázijska verzia Borna... akoby povedal sám veľky Arnold... "you lying son of a bitch". Najlepšia akčná pecka so sĺzavým nádychom čo som za posledné mesiace/roky videl. 9/10 diky ti bože! (07.02.2011)

Korejská kinematografie u mě v posledních letech naprosto suveréně poráží tu čínskou. "Ajeossi" sice není tak propracovaný jako jiné korejské filmy, které jsem za poslední dobu viděl ale pořád má co nabídnout. Bezchybná vizuální stránka, výborná hudba, skvělá akce ale roztahaná první polovina a zbytečně komplikovaný příběh, výsledný, veskrze dobrý dojem, trochu kazí. (16.06.2011)

Ten najklasickejsi pribeh (implementujuci pertraktovanu temu cierneho obchodu s ludskymi organmi) ovsem presne v tom korejskom prevedeni (noir),pre ktore mam slabost. Od Bittersweet life asi najintenzivnejsi zazitok. Won Bin ako novy Lee Byeon-hyeong (podla jednej ankety medzi korejskou mladezou) moze uplne byt. (08.10.2010)

Slavný jihokorejský tvůrce Ki-duk Kim na filmařinu, zdá se, zanevřel a Chan-wook Park (OldBoy, Žízeň) s Jun-ho Bongem (Mutant, Matka) zase excelovali loni a tento rok nic nenatočili, ale i tak v národní kinematografii nebyla pro rok 2010 nouze o kvalitní díla. Samotného Parka zastoupil Jeonh-beom Lee s výtečným filmem Viděl jsem ďábla – viz níže v článku – a právě The Man From Nowhere Jeong-beom Leea spolu s ním tvoří duo nejintenzivnějších a nejpůsobivějších jihokorejských filmů tohoto roku. Příběh o tom, jak to dopadne, když podsvětí provozující černý obchod s lidskými orgány proti sobě poštve člověka, který „žije jen pro dnešek“ a čirou náhodou je speciálně vycvičeným strojem na zabíjení, není nijak zvlášť komplikovaný a víceméně opisuje důvěrně známou šablonu, avšak emocionální linie příběhu je natolik silná, že by jakékoliv sofistikovanější hrátky s žánrovými předpoklady byly akorát na obtíž a zbytečně by odváděly divákovu pozornost od samotného jádra filmu. Tím je postupně gradující vyprávění přímočarého děje, který od pomalého úvodu neustále nabírá na intenzitě, aby v závěru doslova explodoval v katarzi formou – světe div se – neskutečně brutální a zároveň i emocionálně vyhrocené akční sekvence. Melancholický hudební podkres v kombinaci s roztřesenou ruční kamerou fungující v naprosté harmonii s precizní choreografií vyústil v jednu z nejlépe natočených a nejintenzivnějších scén tohoto roku, která je jasným důkazem toho, že Korejci dokážou na rozdíl od na pouhý efekt hrajících západních tvůrců obdařit akční sekvenci plnohodnotnou emocionální rovinou a z krvavých soubojů na nože a přestřelek vykřesat něco až dojemného. Bin Won v titulní roli tragického hrdiny si navíc se svým úsporným herectvím v ničem nezadá s léty prověřeným Byeong-heon Leem a já doufám, že si v dohledné době spolu zahrají v jednom filmu…klidně opět pod režijním dohledem Jeong-beom Leea, kterého po zhlédnutí The Man From Nowhere řadím mezi jihokorejskou filmovou smetánku. (28.12.2010)