Režie:
Denis VilleneuveKamera:
André TurpinHudba:
Grégoire HetzelHrají:
Rémy Girard, Lubna Azabal, Mélissa Désormeaux-Poulin, Maxim Gaudette, Mohamed Majd, Ahmad Massad, Dominique Briand, Frédéric Paquet, Baya Belal (více)Obsahy(1)
Stará matka umírá a v závěti odkazuje svým dvěma dětem úkol: najít svého otce (o kterém si mysleli, že zemřel v libanonské občanské válce) a svého bratra (o kterém neměli tušení). Nejprve dcera Jeanne a posléze i bratr Simon jsou tak vtaženi spolu se svým právníkem do víru smutné minulosti a série šokujících zjištění o životě a utrpení své matky i jich samých. (MartinezZ)
(více)Videa (6)
Recenze (265)
Notáři mají oborovou poučku, která praví, že: "Nepoznal jsi člověka, dokud jsi s ním neprošel dědickým řízením." Jedno z irských graffiti dává dobrou radu: "Pátrejte po svých předcích, zjistěte, kdo byl váš otec." Simon a Jeanne dostanou od osudu velký dar, když spolu mohou projít dědickým řízením, poznat jeden druhého, sami sebe, zjistit nejen, kdo byl jejich otec, ale i kdo byla jejich matka, a jako bonus najdou i bratra, o jehož existenci netušili, když si šli k notáři pro první indicie, které jim měly odhalit cestu k metaforické pokladnici rodinných pokladů a tajemství. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov ()
Ak si v priebehu projekcie nevymyslite svoj zaver a neodhadnete pointu na zaklade ponuknutych informacii skor nez to urobi reziser, moze Vas zaver absolutne zosokovat. V kazdom pripade cely film ma svojske caro a vo svojej komlexnosti ponuka fajnovy filmovy zazitok. Na zenu, ktora spieva sa tak lahko nezabuda... ()
„Nenávist smrtce kosu brousí, syn v lůně matky lásku rdousí.“ Kolik síly potřebuje člověk k odpuštění něčeho, co se odpustit nedá? A není to plýtvání? Vždyť jaké úžasné věci by mohl dokázat, kdyby jen polovinu té síly věnoval například náboženské nesnášenlivosti a vraždění ve jménu jediné „pravé“ víry... KŘESŤANSKÉ OKÉNKO: [][] Panna Maria nešťastně ruce spíná a slzy smutku roní, když vidí svůj obrázek nalepený na pažbě samopalu. Maskovaný člen křesťanských (!) milicí právě vystřílel autobus muslimských žen a dětí. Neboť zvěrstva nejsou jen výsadou vyznavačů džihádu a práva šaría. Viz např. krvavý rozpad Jugoslávie a spirála nekonečné pomsty. [][] Incendies je Villeneuveův majstrštyk, s chytrým gradujícím scénářem a finále temným jak cely ve věznici Kvar Ryat. Jeanne a Simon nalezli otce i bratra, Nihad de Mai ze sirotčince dostal dopis od „ženy, která zpívá,“ a já hleděl jak praštěný palicí. „Ať se stane cokoli, budu tě milovat, můj synu,“ Nawal Marwan. „Přetrhněme nit zloby...“ ()
na úplném začátku jsem chvilku tápal v tom,kdy je vyprávěn příběh matky a kdy dcery,ale jakmile jsem se zorientoval a Villeneuve začal postupně dávkovat silný příběh,nemohl jsem se od Incendies odtrhnout.Korunu tomu pak nasadí finální zvrat/pointa.Nejdříve jsem podobně jako postavy ve filmu nechápal,ale když jsem pochopil...uf.Další mistrovská podívaná Pana režiséra...80% ()
Ano, silné téma, ale podané tak nějak... na jednu stranu drasticky a násilně, abychom jako viděli, jak se muslimové a křesťané vraždili na potkání (teď mám pocit, už vraždí jen muslimové křesťany), včetně zastřelení malého dítěte, aby se nám pak začala skládat podivná historka o rodině, otci a dětech a tak, náboženství ustoupí stranou, objeví se pár multikulturních moderních narážek, a celé to přes veškerou snahu o syrovost vypadá jak vycucané za každou cenu z prstu. Jo, a ten překvapivý a šokující konec, nemůžu si pomoct, ale vzpomněl jsem si v té chvíli na Cimrmany. ()
Galerie (39)
Photo © Arsenal institut
![Požáry - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/781/159781615_60640c.jpg)
Zajímavosti (5)
- Zbraně použité ve filmu byly útočné pušky M16 a AK-47 a odstřelovací puška SVD. Ve filmu se objevil tank M47 Patton a transportér M113. (K98)
- Film získal na filmovém festivalu v Adelaide v roce 2011 cenu pro nejlepší hraný. Režisér Denis Villeneuve poté řekl: "Jako poetické znamení vděčnosti filmovému festivalu v Adelaide dám jméno Adelaide jedné z hlavních postav v mém dalším filmu. Takže děkuji tisíckrát do Adelaide Film Festival!" (mi-ib)
- Film je adaptací úspěšné stejnojmenné divadelní hry z roku 2003 libanonského dramatika narozeného v Montrealu Wajdi Mouawada. (homerr)
Reklama