Ďáblův dvojník

"FUCK THEM FUCK KUWAITIS. I HATE THEM ALL. WORSE THAN HORSEFLIES. FUCK! FUCK! FUCK, FUCK, FUCK! FUCKING KUWAITIS! I FUCKING HATE JEWS, I HATE HORSEFLIES AND I HATE FUCKING PERSIANS, BUT I HATE FUCKING KUWAITIS MORE!" ------------ Najväčšia filmová bomba v medziach svojej témy. Či už vojny v Iraku, alebo rodinky Husajnovcov. Ak je niečo lepšie, tak mi to hneď nasyp do správy, nech sa na to pozriem. Cooper hviezdil tak ako nikdy a asi ako už nikdy ani nebude. Na záver stačí len dodať, že na Porsche sa v Bagdadskom markete školáčky nebalia, pretože pravdepodobne prídeš o penis. Mimochodom, DVD cover pre náš región je úplne geniálny. (14.01.2015)

Tak podľa viacerých významných svedectiev z bezprostredného okolia rezidencie, ako aj od CIA je príbeh Latifa veľmi fabulovaný a vlastne jeho úlohou bolo zháňať Udajovi ženy. Ešteže to nemusel robiť aj pre Kusaja Husajna, to by možno aj besnotu mohol dostať. Pravda či fikcia, pre predaj knihy a následne filmu treba urobiť všetko a tento film skutočne ukázal toho veľa, ako to fungovalo v dome psychopata. A koľko ľudí by si určite želalo: oj keby som tak mohol byť v koži boháča s neobmedzenou mocou. A zrazu máte topánky šialenca Udaja a byť ním neprináša dvakrát dentistické výhody. Film je ale dobrou akciou o človeku, ktorý v štýle „I Will Survive“ prežil osobu, ktorú mal vo svojom živote hrať a na rozdiel od originálu nechytil záchvat šialenstva. (12.12.2023)

Lee Tamahori patří mezi režiséry, u kterých si člověk nikdy nemůže být jistý finálním výsledkem. Něco se mu podaří, něco fakticky ne. Ďáblův dvojník patří spíše do první kategorie. Samotný příběh točící se kolem synáčka Saddáma Husajna dokáže zaháčkovat každého diváka, neboť jeho život není tolik všeobecně známý. A ta zápletka s jeho dvojníkem už vůbec ne! Dominic Cooper tu dvojroli zvládl s notnou dávkou grácie, jeho sebejisté počínání na obrazovce jsem si užíval plnými doušky (nečekal jsem to!). Jako divák vás film utvrdí v jedné věci...Být nablízku takovému typu člověka je za trest! V jednu chvíli jste jeho nejdůvěrnější přítel, aby vás pak najednou zničehonic odpravil. Hrůza. Líbilo se mi ztvárnění Iráku, ta dobová atmosféra měla čím zaujmout. Škoda jen, že ten příběh byl dost zkratkovitý s různými časovými skoky, to mi zabraňuje filmu dát čtyři hvězdičky. Takže tučné tři. 7/10 (04.09.2021)

Byly časy, kdy v Bagdádu platil úryvek z písně P.Habery („..zabij ma či Udaj“) a já se ptám, kde udělal soudruh prezident Saddám ve výchově chybu? Nevysvětlil synovi, že velbloud je levnější, než Lamborghini? Měl při oslavných palbách do vzduchu mířit níž? Dle mého to všechno začalo už kdysi tím, že jistá dávka ejakulátu neskončila na prostěradle.. Atraktivní téma, snaživý Double Cooper a Tamahori, vyprávějící zbytečně doslovně příběh, nad jehož historickou autentičností lze polemizovat. Nemyslím tím zvrhlé konání psychopata Udaye, který prznil školačky, choval gepardy, vraždil tátovy sluhy a vskutku netradičními metodami trestal irácké sportovce za neuspokojivé výsledky, kdy si třeba neúspěšní fotbaloví reprezentanti museli ve vězení čutat s betonovým míčem (a pak, že je na Mílu Baroše vyvíjen tlak..), ale vůbec existenci dvojníka Latifa, který tady slouží jen jako jakýsi kontrastní protipól Černého prince z pekel zhýralosti a sadismu. Ostatně, pokud vůbec někdy tuto roli hrál a nevyužíval své podoby na Saddámovic prvorozeného jen k balení bagdádských holek, co když Američané sejmuli v Mosulu dubléra a pošuk Uday se uklidil do Irska, kde si přivydělává sepisováním memoárů? Zubní záznamy mohou být někdy scestné a to ostatní, jak tvrdí autoři, je historie. A ta se přece odjakživa hezky překrucuje.. Dodatek: Kdo nedávno viděl Cohenova Diktátora, tomu mohou občas cukat koutky v momentech, které jinak vůbec vtipné nejsou.. (20.06.2012)

Upřímně řečeno, nevím, co si o tom mám myslet. Dělat dvojníka Saddámovu synovi určitě nebyl žádnej med a film o tom je v každým případě podnětná záležitost k vyhledání si patřičných souvislostí. Z hlediska vyvolání otázek a následné diskuse to splňuje svůj účel. Řadí se to tak ke všem těm ostatním filmům o diktátorech (Poslední skotský král atd.), vděčnému to tématu počínaje Caligulou. To vše je v pořádku, varovný prst má být pořád zdvižen a skautíci na stráži. Ale jinak je to od začátku až do konce obhajoba zásahu v Iráku (míněno spojeneckého), jelikož zrůdy musely být potrestány. Ten leitmotiv se vine celým filmem a já mám rád filmy apolitické, neutrálně zabarvené. Navíc mám pocit jakoby rejža chvílema nevěděl točí-li politiku, lovestory, životopis, nebo reklamu na cestovku. Po rozbalení blyštivě exotického obalu toho uvnitř už moc nenajdeme. Už jsem viděl lepší kousky (Syriana). 60% (22.12.2012)