Bůh masakru

Drsná šavle, jemná skotská (osmnáctiletá!) a kytice čerstvých tulipánů, která byla ve finále zmasakrována, podobně jako mezilidské vztahy. Počáteční ostych obou manželských párů brzy překonán a Christoph Waltz sundává kalhoty (fanynky, netěšte se, trenky si nechal). Jodie Foster otravná jak úředník z berňáku, její muž na přeshubu, Kate Winslet se zvednutým kufrem, jako by se s ní houpal Titanic (i manželství), fénovaný mobil, neskutečně hnusný jablko-hruškový koláč a celou dobu dětinské slovní šarvátky na téma, zda je větší ostuda vychovat ze synáčka grázla nebo práskače.  Alternativní závěr: Výměna manželek. Doporučují čtyři z pěti pasivně agresivních psychologů. (06.07.2013)

Několikrát si oblékli kabát a okolo krku omotali šálu, vždycky ale skončili zpět v obývacím pokoji na první pohled milého manželského páru. Kbelík na zvracení, žluté tulipány, z bytu vyhozený křeček, kvalitní whisky, stále zvonící mobil, hruškovo-jablečný koláč, čtyři výteční herci a pojďme zatápět pod kotlem. Roman Polanski je pokaždé trochu jiný, mění žánry, témata, nemá snadno identifikovatelný rukopis. A šokuje, že téhle legendě už bylo osmdesát let. Prolog a epilog se odehrají v parku, kde jeden kluk uhodí druhého. Klackem. Trochu víc než by se rodičům líbilo. Pozvou proto rodiče útočníka, aby se přesvědčili, že mají na epizodu stejný názor. Mají? Z počátku zdvořilostní návštěva získává první trhliny. A s časoprostorovou pastí dokáže Polanski pracovat náramně. Právník Waltz, obchodník s domácími potřebami Reilly, investiční makléřka Winslet, intelektuálka Foster. Všichni jsou výteční, všichni jsou jízliví, takže stačí zmínka o nebohém křečkovi nebo kauze se zdravotně ne úplně košér medikamentem, a divák se tetelí blahem. Samozřejmě se mohlo ještě přidat a přiostřit a někdo labilnější mohl použít třeba pěsti, ale to by zase někteří zřejmě neskousli. Přitom musíme uznat, že pohyb na šachovnici je velmi jednoduchý – tvoří se nečekané pakty, očekávaná nedorozumění, jeden nadhodí téma, druhý od něho odvede pozornost, aby se k němu zase vrátil. Na divadle bych si to dal rád. (15.11.2014)

Herecký masakr dvou manželských dvojic v jedné místnosti - bál jsem se konverzační nudy, ale byla to naopak skvělá zábava. Bodrý taťka Reilly, cynický a mobilem zaneprázdněný Chris Waltz a hysterická Jodie Foster, asi ze studu mírně v pozadí zůstala jen Kate Winslet zvracející na monografii Kokoschky. Prostě parádní zdvořilostní návštěva pro vyřízení dětské bitky v režii Romana Polanského. Ozbrojen klackem, nebo třímaje klacek? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=pzio5mIMocA (14.10.2012)

Přepsat hru a říkat hercům, kam si mají stoupnout, to není zrovna dvakrát umění, no ne? Polanski je pan režisér, to nikdo dokazovat nemusí, ale vychvalovat ho tady, je trošku barbarské! Lesbička Jodie Foster hraje jak o život a div ji její krční žíly nepraskly při fajnových scénách, kde ukazuje svojí vnitřní sílu. Fíha! C. Reilly je průměrný herec, zato podprůměrně vypadající, takže vždycky když mluvil, jsem sledoval jeho divně tvořenou hlavu. Fíha podruhé! Kate Winslet vypadá jako chlap, ale tady se mi líbila jak vizuálně, tak herecky. Ono herecky se musí líbit každýmu, protože patří mezi ty nejlepší dnešní doby. A pan Colonel Landa? Waltz přešel z linie diktátorských vůdců a šéfů na klasické herectví a povedlo se! Dokáže zahrát i busy busy busy právníka. ___ Táákže. Až jednou vaše dítě napadne dítě někoho jinýho, určitě si to k ním nechoďte vyříkat a vysvětlit. Nemusí to dopadnout nejlíp. (07.01.2012)

Ježišikriste toto bolo peklo, tu som skoro zomrel, to sa proste nedalo vydržať. Trvá to oficiálne len 76 minút aj s titulkami, ale výsledný dojem pôsobil štvorhodinovým dojmom. Skrátka peklo, neznesiteľné postavy s nesympatickými hercami. Neviem, či je mi (celkovo, nielen v tomto filme) nesympatickejšia Foster, Winslet alebo Waltz, ale asi všetci rovnakou mierou. Len John C. Reilly je relatívny sympaťák, ale aj on je v tomto filme úplne mimo. Polańského mám rád, avšak toto bolo celé zle. To už sa nedá povedať ani že to bola trefa úplne mimo terča. Toto bolo trafenie úplne novej dimenzie. (22.12.2016)