Bůh masakru

Zaujaly mě dva zdejší názory. První říká, že nebýt skvělé režie a ještě lepších hereckých výkonů, dopadlo by to děsně. Takže co jako? Budeme teď českému nároďáku vyčítat, že měl v Naganu Haška, a proto jsme vyhráli olympiádu? A druhý názor říká něco o tom, že ´divadelní předlohu jsem sice neviděl, ale přišlo mi, že se jí film moc nedrží.´ I malému dítěti dojde nepatrný rozkol v autorově myšlence. Víte, já všechny zdejší výtky přetavím do pozitivních barev, podívejte; pod vedením nápadité režie a za asistence skvělých herců vzniklo dílo sympatické svou akorátní metráží, které přiblížilo divadelní tvorbu i ryze filmovým divákům. (31.01.2012)

Štyri osoby, jedna izba. Niečo podobné sme tu mali pár rokov dozadu v podobe filmu Closer. Polanskeho film oproti nemu stráca v trošku zdĺhavých scénach, ktoré mali byť podľa mňa trošku šťavnatejšie a štipľavejšie od začiatku. Pomalé budovanie atmosféry a ticho pred búrkou je samozrejme neodmysliteľná súčasť scenára, ale kým sa dej dostane do skvelého búrlivého finále, nie je to to pravé orechové. Herci bezpochyby oscarové výkony, réžia trpezlivá a nápaditá, ale nespokojnosť s úvodom ma odradila. Určite by som si toto predstavenie pozrel na divadelných doskách. 75%. (06.05.2012)

Já mám docela slabost, když se napíšou exluzivní dialogy, podepíše se pár talentovaných herců, vezme se kamera a udělá se invaze do ateliéru a vznikne film jak víno. Tyhle filmařský maximální minimalismy jasně oddělují umělecké zrno od umělekých plev. Zdejší herecká sestava je rozkošná a každej přidává do kvalitního celku poměrně rovným dílem, ale pokud jde o mě vítězem je Christoph, jeho telefonování mě zabíjelo. Docela by mě zajímalo, jak to vyřešili v Činoherňáku. (10.02.2015)

Co nabírá Polanski Waltzovým úšklebkem nebo neokoukatelnou mimikou Kate Winslet, to ničí přepálená premisa, která mimo divadlo nemohla v žádném případě fungovat naplno. Všechno vycházení ze dveří a volání výtahu je totiž v první polovině až hloupě zbytečné, když je naprosto jasné, že stejně k ničemu nepovede a všechno se do dvou místností vrací nepochopitelně násilnými berličkami. Bez křečovitého šněrování děje na jedno místo by smutná ironie s přímo sžíravou satirou v srdci fungovala o třídu lépe, takhle působí masakr jen v náznacích. (16.02.2012)

Bravo, pane Polanski, postupné odhazování společenských masek očistilo nánosy kultury až na samu dřeň zvířecího v nás. Tahle ,,archeologická" metoda pomohla tvůrcům (spolu s Polanského adaptováním divadelní hry sem nutno přičíst autorku předlohy, francouzskou dramatičku Yasminu Rezaovou) pod vrstvami ,,superega" nalézt podstatu všech lidí, ať už se jejich ego dovedně maskuje za liberála, humanistku, příkladnou matku, právníka, či třeba křesťana a charitativce. Všichni jsme jedna tlupa, ta paleolitická... Zajímavé komentáře: Matty :-) (22.03.2012)