Top Gun: Maverick

Původní Top Gun je kultovní film. Mohou dlouhou dobu vznikat diskuze nad jeho kvalitami, nad jeho přepáleností a do jisté míry primitivnosti, Tony Scott dal ovšem v roce 1986 světu, který je i po letech fenomenální. Testosteronový, dost možná skutečně latentně homosexuální, ale nestárnoucí a pořád fenomenální, kdy jen tak neomrzí. Dlouhá léta se poté diskutovalo na téma Top Gunu 2, plány na nějakou dobu očividně zastavila sebevražda Tonyho Scotta v roce 2012. O 10 let později (nebýt COVIDU-19 dva roky zpět) ovšem přeci jen po 36 letech dochází na návrat Toma Cruise v jedné z jeho nejslavnějších rolí Petea ,,Mavericka´´ Mitchella. Má poté Tony Scott důvod obracet se v hrobě? Nikoliv, naopak je velmi snadné odtušit, že se ze záhrobí potěšeně usmívá. Scottův náhradník Joseph Kosinki se totiž Scottovo stylu dokázal v mnoha ohledech přiblížit takovým způsobem, že se dá snadno zvažovat, že přesně nějak takto by Scott pokračování realizoval. Kosinski už má ostatně nejen s vizuálem, ale i budováním odkazu. Jeho režijním debutem byl ostatně TRON: Legacy, kdy v roce 2010 navázal na odkaz Stevena Lisbergera a původního Trona z roku 1982. I zde poté pokrok dle očekávání spočívá v tom, že Kosinski a spol. využívají moderní filmařské technologie, kdy jsou hlavní hvězdou především IMAX kamery, které byli umístěné i do samotných kokpitů. Už ukázky mohli lákat na to, že se z Top Gun: Maverick stane jedním z vizuálně nejopojnějších snímků roku, už na samotném počátku filmového léta se dá ovšem spekulovat, že mají diváci dost možná tu zkušenost s nejlepším blockbusterem léta.  Rozepisovat se nad kvalitami Top Gun: Maverick je radost. Především i proto, že jde o jeden z nejintenzivnějších blockbusterů posledních let, jeden z nejlepších filmů Toma Cruise, ale i o film, kde Cruise předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů. Scénář k druhému Top Gunu je možná víceméně stejně jednoduchý jako první film, styčné plochy jdou víceméně ruku v ruce s původním filmem, stěžejní je ovšem to, že Top Gun: Maverick nesází na laciné předávání pochodně nové generaci. Není to film pouze o tom, že stárnoucí pilot ještě nepatří do starého železa a pořád dokáže v akci předčít mladší piloty. Je to film o Maverickovi, který se vyrovnává s traumatem, dilematy a faktem, že i přes jeho nejvyšší snahu nejspíš jeho výcvik vyšle někoho na smrt. Maverick je pořád tak trochu frajírek, rázem se ovšem stává o poznání komplexnější postavou. A Top Gun: Maverick je i díky tomu rázem film, který je velmi snadné probrečet. Je to totiž nejen vrcholná blockbusterová záležitost, ale i funkční horská dráha emocí, která dokáže pobavit, vyrazit dech, ale i skutečně dohnat diváka ke gejzíru slziček. Ano, mohlo se zdát, že se na konci Top Gunu Maverick se smrti Goose vyrovnal, takové události ovšem ve skutečnosti nikdy nejde zcela vypustit z hlavy. Už od samotného počátku je sázení na nostalgii jasné a funkční (díkybohu dojde i na Danger Zone), Top Gun: Maverick ovšem nekráčí lacinou cestou. Zdrojový kód původního Top Gunu je spojen s moderním přístupem a Top Gun: Maverick tak ukazuje, jak správně by se mělo s legacy sequely pracovat. Nejen díky fenomenálnímu Tomu Cruiseovi, který jde opět do role naplno, nejen díky úžasnému mininávratu Vala Kilmera do role Icemana, ale i díky bravurnímu představení nové generace pilotů. Ve výcviku funguje předávání mouder, zkušenosti, reflexe i nevyhnutelné setkání s minulostí. Od počátku bylo jasné, že stěžejní bude především vztah Mavericka a syna Goose s přezdívkou Rooster v podání Milese Tellera. A postupná práce se vztahem těchto dvou v rámci tohoto filmu je fenomenální a vybízí k těm nejemotivnějším momentům filmu. Funguje to především i díky tomu, že se dá snadno rozumět Maverickovi, který nechce, aby se minulost opakovala, zároveň jde ovšem z odlišných důvodů fandit Roosterovi. Jejich vztah díky tomu není černobílý, dialogové konfrontace mají neskutečnou energii a zajímavější než výsledek chystané mise se rázem stává čekání na to, jak se vztah Mitchella a Roostera vyvine. Během dvouletých odkladů způsobené pandemií snadno svou genialitou dokáže Top Gun: Maverick vyvolat pocit, že byl snad celé 2 roky vybrušován k ještě větší dokonalosti. Návrat, který mohl dopadnout všelijak tak funguje po scenáristické stránce, stránce střihu, vynikajícího vizuálu (v IMAXU to musí být ještě silnější zážitek, stejně silné to ovšem z mého pohledu bylo i v normálním kině) i vynikajícího soundtracku kvarteta Lorne Balfe, Harold Faltermyere, Lady Gaga a Hans Zimmer. Především závěrečná píseň Lady Gaga je výtečná. O to překvapující je ovšem vidět, že jde do jisté míry skutečně o upgradovanou verzi původního Top Gunu, kde ovšem vše šlape ještě o poznání líp (i romantická linka, kdy má Jennifer Connelly svou nejlepší roli za hodně dlouhou dobu). Především i proto, že Kosinski za kamerou skutečně využil ty nejmodernější možné technologie a Cruise i tentokrát hodlal realizovat celý film s tím nejmenším možným počtem CGI. Dá se těžko věřit tomu, že do konce roku vyjde pocitově intenzivnější blockbuster. A i když je na počátku filmového léta možná přeci jen předčasné mluvit o blockbusteru léta, skutečně se dá těžko věřit tomu, že Top Gun: Maverick do konce léta něco trumfne. Tak dokonalý blockbuster se totiž neobjevuje každý den a přiblížit se kvalitám Top Gun: Mavericku nebude snadné. Jedná se totiž o mistrovské dílo, jeden z nejlepších blockbusterů i filmů poslední doby a ukázku toho, že Tom Cruise pořád ví, co dělá. A i toho, že po posledních dvou dílech Mission: Impossible by mu poloha mentorů mohla velmi sednout. Nyní se jen dá doufat, že Cruise jeho smlouva s Ďáblem udrží na světě ještě hodně dlouho, tak poctivé blockbustery jako v případě série Mission: Impossible i právě Top Gun: Maverick totiž též nevznikají na běžícím páse. V mých očích zatím filmový zážitek roku, hlásím to ještě před návštěvou v IMAXU..... Viděno v kině: 4x (25.05.2022) (méně) (více)

Pokračovanie Top Gunu bol pre mňa najočakávanejší film za posledné štyri roky, čakal som skutočne veľmi veľa, ale takýto výsledok som si nepredstavoval ani v tých najlepších predstavách. A pritom pôvodný film ani nie je žiadny zázrak, rád si ho raz za pár rokov pozriem a vždy ma zabaví, ale v tej dobe predsa len vzniklo až príliš moc omnoho lepších filmov, aby nejak vynikal. Ale tentoraz sa tu zišla absolútna špička, Tom Cruise ako najlepší herec súčasnosti, ktorý do toho dáva všetko, Joseph Kosinski, ktorý sa dokáže postarať o perfektný audiovizuál, ale aj skvelo zvláda prácu s postavami, aby mi na nich záležalo, pričom to z úzadia ešte celé istí Christopher McQuarrie, ktorému to s Cruisom ide, takže tu boli očakávania na maxime a každý svoje splnil najlepšie, ako sa dalo. Toto je jednoducho dokonalý blockbuster, v ktorom funguje absolútne všetko na tej najvyššej možnej úrovni. Zápletka síce neponúkne nič originálne, v mnohom sa to podobá na pôvodný Top Gun, pričom majú takmer totožnú šablónu, ale tej dej je tu vynikajúci. Tu jedna ikonická scéna strieda druhú, tu nie je absolútne nič navyše, všetko má potrebný priestor a potenciál sa využil úplne naplno. Už roky som nevidel film, ktorý by ma pohltil prvými minútami a skončilo to až záverečnými titulkami. A celé to jednoducho ťahá Tom Cruise, ktorý je neskutočný borec, tu stačí, že si vezme bundu, nasadí slnečné okuliare a nasadne na motorku a už si ma získa a to je len začiatok. A napomáha mu v tom, že on už pomaly ani nehrá tieto postavy, veď to je vlastne on sám, presne jeho postavy symbolizujú to, čo on v Hollywoode, rok, dva sa o ňom nerozpráva, všetka pozornosť je venovaná týmto novým trendom, ale keď príde, nie je mu rovného, možno je starší, ale skúsenosťami a prístupom má obrovský náskok pred akoukoľvek konkurenciou. Už len toto by mi bohato stačilo, aby som bol s filmom spokojný, lenže ide naplno aj v ostatnom. Je tu perfektná chémia medzi postavami, toto Kosinski zvláda na jednotku, že sa cítim dobre v spoločnosti týchto postáv, aj keď sa vlastne na prvý pohľad nedeje nič podstatné. A keď sa už začne, som s nimi vo všetkom. Ale napomohlo tomu aj obsadenie, okrem Cruisa aj Jennifer Connelly, Miles Teller, Jon Hamm, ale vlastne všetci. Je tu veľmi príjemná romantická línia, tie ich spoločné scény sa mi veľmi páčili, pri napínavých scénach sa tají dych a perfektné osobné motívy. V pôvodnom filme mi smrť Goosa bola celkom ľahostajná, ale keď sa to rieši tu, je to veľmi citlivé a dojemné. A nielen to. Iceman tu má minimálny priestor, ale Val Kilmer ho aj pri svojom stave zvládol so cťou a teda ma ani nenapadlo, čo majú s ním tvorcovia v pláne. To bolo veľmi pekné. A akcia? Už z trailerov som bol nadšený a pozeral som ich opakovane a to si pritom všetko najlepšie aj tak nechali až pre film. Dojemný úvodný let pri snahe dosiahnuť Mach 10, perfektné tréningové sekvencie, v ktorých každý pilot dostane svoj priestor, zo všetkých týchto menších akcií som bol úplne nadšený a potom príde Cruisova prezentácia možnosti splnenia misie, ktorá mi zobrala dych, toto bola jedna z najpôsobivejších akčných scén, aké som vôbec videl a ešte príde dvojité finále, v ktorom je úplne všetko, čo som si tu len mohol priať, no úžas a dokonalosť. Rovnako je na tom celý audiovizuál, nádherná kompozícia záberov, či v akcii alebo mimo nej, úžasné. A tá hudba, či už ikonické pôvodné alebo aj dojemné nové, celý film bolo radosť počúvať. Čo v tomto filme môžem vytknúť. Tešil som sa na perfektný akčný film s vynikajúcim Tomom Cruisom, už to by mi stačilo k plnej spokojnosti. Ale dostal som ešte omnoho viac. Kvôli tomuto sa stále oplatí mať rád filmy a chodiť do kina, kvôli takejto radosti. Už teraz viem, že je to jeden z najlepších filmov, aké som kedy videl. Uvidím ho ešte mnohokrát a sám som zvedavý ako až vysoko sa dostane. Ďakujem všetkým zúčastneným za takýto neskutočný zážitok. 95% (28.05.2022) (méně) (více)