Top Gun: Maverick

Nevysvětlitelný úkaz v podobě filmu, který žánr neposouvá dopředu, herecky nevyčnívá, hudebně se opakuje a vizuálně cituje desítky let starý originál jedna k jedné - a kritici, diváci, děti i dědové svorně pokyvují hlavami a horko těžko ze sebe soukají, že právě viděli film roku. Poctivá akce, kdy ze stíhaček hmatatelně odletují šroubky a kape olej, stokrát viděná klišé, která zacloumají s každou emocí a esence osmdesátek vybraná až na dřeň přesto v každé minutě funguje ještě o dvě třídy lépe než v onom šestaosmdesátém. Maverick je opak fanservisu, protože nás vrací k fandomu, který má většina ráda jen s nadsázkou a málokdo by ho zařadil mezi svoje nejoblíbenější. A přesto nás drtí steskem po časech, které jsme neprožili, nutí nás melancholicky posedávat nad osudy, které jsme tři dekády neznali a my poctivě jdeme libovolným směrem, který nám ukáže a přemýšlíme, proč že se z nás nikdy nestali piloti. (30.05.2022)

// Konečně můžu napsat, že tenhle sequel nebyl jen nostalgickou bombou v době, kdy jsme to všichni potřebovali, ale dokáže stát na vlastních nohou i s odstupem. Jen odmítám uvěřit, že to natočil kdokoli jinej než duch Tonyho Scotta, který posedl Cruise, jenž si to víceméně zrežíroval sám za dohledu McQuarrieho, zatímco jim Kosinski nosil kafe. Ať už to ale bylo jakkoli, díky za tenhle film. (25.05.2024)

Jeden z filmů roku a jeden z nejlepších Sequelů vůbec. Joseph Kosinski nepatří pro mne mezi až tak výrazné režiséry, byť Hrdinové Ohně jsou velká emocionální pecka, Tron byl zajímavý a Oblivion mi přišel průměrný, ale Top Gun:Maverick je rozhodně jeho doposud nejsilnější a nejambicióznější dílo. Na film jsme čekali dlouho a už trailery naznačovaly, že půjde o sakra kvalitní podívanou, ale nečekal jsem, že mě to zasáhne a strhne natolik, jelikož stíhačky nejsou zrovna látka, kterou bych ve filmech vyhledával. Tady je zkrátka vše správně od hereckých výkonů ( Tom Cruise výbornéj a strašnéj frajer, John Hamm, Miles Teller a Glen Powell taktéž super), precizní technická stránka dohnána až k dokonalosti, skvělé dialogy, emocionální scény, slušné tempo, občasný humor, výborná hudba s final songem Lady Gaga včetně, intenzivní napětí a skvělá akce od tréningu po finální 30 minutové finále, které je vygradováno ad absurdum, tam jsem přestával dýchat i ztrácel pojem o čase. Samotný příběh sice není nikterak sofistikovaný a zvratovitý, ale vůbec to nevadí. Film má srdce, koule, šťávu i drive a nenechá nikoho chladným, určitě né nikoho, kdo miluje filmy. To čím je Le Mans 66 pro závodní filmy, tím je Top Gun 2 pro filmy letecké. Rozhodně nejlepší film se stíhačkama a se Seveřanem pro mne zatím film roku. Příběh 4/5. Akce 5/5, Humor 3/5, Násilí 0/5, Zábavnost 5/5 Hudba 5/5, Vizuál 5/5, Atmosféra 5/5, Napětí 5/5, Emoce 5/5, Herci 5/5. 9/10. (27.05.2022)

Tom Cruise si zaslouží obdiv. Jeho nadšení pro práci a zápal, se kterým do ní jde, jen těžko hledají srovnání. A přináší to výsledky. Kdo jiný by dokázal dát dohromady Top Gun, Star Wars Epizodu IV, Železného Orla 2 a knír osmdesátkového pornoherce, a udělat z toho podívanou skoro tak půvabnou jako Jennifer Connelly, a tak zábavnou, že si začnete ťukat na čelo až když uprostřed "rozhodně ne ruské" pustiny hrdinové (btw Miles Teller tu nějakým kouzlem fakt vypadá jako klon Goose) natrefí na letuschopný Tomcat?:) Děkuji za pozornost, dál už v kratších větách;) Top Gun: Maverick je esencí osmdesátkové nostalgie, a nebýt toho se Žhavými Výstřely hraničícím koncem, byl by klenotem žánru. Ladí tu úplně všechno, motorem jednostopého stroje počínaje a piánem v baru konče. Jediným překvapením snad je, že nový Top Gun není reklamou na nejmodernější emerické stroje, ale na staré dobré Superhornety v modernizované verzi. A je to i celkem logicky vysvětleno, a na nerovném boji mezi "hodnými" letouny čtvrté a "zlými" letouny páté generace stojí prakticky celá zápletka. Opravdu jsem si to užil, a silně zvažuju, jestli nedat pět hvězd. A víte co? Začínalo léto, zábava s kamarády byla, a Jennifer doslova zářila;) Takže pojď mi hop, je to vlastně něco jako vidět ve dvanácti Den Nezávislosti, takže se to může:) 90% (28.12.2023)

Tak nakonec přece jsem se dočkal! Už jsem nikdy nepočítal s tím, že v kině znovu zažiju další Den Nezávislosti, Armageddon či další jim podobné snímky, na které mě tak bavilo chodit na konci 90. let. ...dlouhé roky nic a pak za to vzal Tonda a naservíroval nám tuhle parádu, ve které člověk nemusí řešit lesby, gaye, korektnost, hyperkorektnost, různé kvóty, CGI a nebo snad záporáka s obří rukavicí. Zkrátka vrací se Mev, ano zestárl, ale stále tam má v sobě toho kluka, kterého jsme u něj vždy viděl ve filmech nejraději. Když sedí na baru a pozoruje svou Jennifer Connelly, má to sílu. Když ho z baru vyhodí a on si ve flashbacích vzpomene na Goose, má to mega sílu, při které člověku naskakuje husí kůže. Když potom školí mladé naděje, člověk tak nějak tuší jak a co se bude v dalších minutách na plátně vůbec dít, ale vůbec to nevadí. Tady ne. Tady jsem se dostal zpátky akčním velkofilmům. K takovým ke kterým se hrozně rád kdykoliv vracím. K takovým které se už dnes netočí. S Tondou, který je stále pořádnou a mimořádnou akční stár! Závěrečná mise je už pouze taková třešnička na dortu. Jasné, stručné, dlouhé ani náhodou, ve filmu není nic navíc. Občas písnička z původního filmu. Vzpomínka na Tonyho Scotta a já ti Toníku ještě jednou z celého srdce moc děkuju za tento dárek a zážitek. Pro mě už teď Film roku a doufám že něco tak dobrého v tomhle žánru bude vznikat i nadále. 100% (31.05.2022)