Pastýřova panenka

[GFF 2012, Sydney] Pri troche benevolentnosti a s pozdravom do Rakúska tyrolácka, oveľa viac presvetlená verzia "Shiveru", ktorá na miesto "príšery" zosožuje pôvab Roxane Mesquida čo by nemého prízraku. Švajčiari nie sú ľaví, torzo príbehu vhodené do prostredia ala reklama na čokoládu Milka je poväčšinou správne chmúrne (pominiem podaktoré nechcené trapnosti+ten minútový Pornhub.com), vytvára pochybnosti/zapája predstavivosť a aj keď je konečné odhaľovanie nezmyselne prekombinované, tak v dielčich aspektoch to má svetlé momenty. "Sennentuntschi" možno označiť za počin-samorast, ktorý sa priveľmi nenamáha s "gigantickým zdelením" a radšej sa po svojom zamierava na zachytenie mikroskopických útržkov poverčivosti, strachu, zla i špekulácií. A pastieri boli odjakživa prapodivní, Woodyho druhá poviedka z "Everything you always wanted to know about sex, but were afraid to ask" to jasne dosvedčuje. :) (16.05.2012)

Heimatfilm, co se poněkud zvrtne do...Purpurových řek? Mysteriozní drama, které je vlastně jakousi kriminálkou, jelikož do popředí se dostávají zločiny dávné i současné. Krásná kamera provází diváka majestátnými Alpami (za to dávám 10*), ukáže mu neklidný život v horské vísce (kde tmářství slaví své žně ještě v 70. letech minulého století), pak zprostředkuje dramatické soužití tří vyvolených v horách a nakonec se zastaví nejen u stažených zvířat. Veselé momentky během absintového večírku střídají scény znásilňování a blížící se smrti. Mrtvol bylo ke konci dost, masakrům však předcházelo psychologické drama, které asi každý neocení. Já ano. (11.05.2016)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 21 - Švýcarsko. Po německém propadáku a rakouském průměru jsem musel svým oblíbeným německy hovořícím zemím dát ještě jednu šanci a to se mi vyplatilo. Dostalo se mi vynikajícího žánrového zážitku a právě v rámci žánru nemohu hodnotit níže než plným počtem. Švýcarům se podařilo vybudovat strašidelnou a napínavou atmosféru, a ačkoli jsem se díval za bílého dne ve vlaku, nebylo mi dobře na duši. Naštěstí za mnou nikdo neseděl, tak jsem nemusel být nervózní z toho, že mě někdo uškrtí. Nicholas Ofczarek se mi líbil už jako ďábel v Jesus liebt mich, nyní uspěl v docela jiné poloze. A obsadit do hlavní role dvorní herečku snímků Catherine Breillat je doslova majstrštyk. Tak to napotřetí vyšlo. (24.04.2015)

“Nenávidět je mnohdy větší rozkoš než milovat“ – Aristophanés A krásná, tajemná pastýřova panenka nenávidí se skutečnou rozkoší a potěšením. Ten úsměv, s nímž dokončovala své dílo pomsty, … Čím menší rozkoš působili muži jí, tím s větší rozkoší se pak mstila ona jim … Velmi zajímavý snímek s pořádnou porcí mystiky, s nádhernou alpskou kulisou, podbarvený dokonalou hudbou. Challenge Tour – duben 2015 (21.04.2015)

SENNENTUNTSCHI pokládá na lopatky všechny mysteriózní thrillery Hollywoodu. Švýcarsko se ukázalo jako země, která má na to dělat dobré, konkurence schopné filmy. Nesouhlasím tedy s komentářem uživatele J*A*S*M. Film má tu potřebnou atmosféru pro daný žánr, děj se odehrává v několika časových liniích. Film vás nechává váhat mezi skutečností a jakousi alpskou bájí o ženě, kterou lze vytvořit pro vlastní potěchu, která se ale poté svým stvořitelům mstí. I když vnitřně věříte, že jde o skutečnou ženu z masa a kostí, tak vám příběh servíruje detaily, které vám to vyvrací a podporují mysteriózní verzi příběhu. Konec je pak celkem slušným překvapením a všechny jednotlivé události do sebe začínají zapadat. Roxane Mesquida je nejen velmi krásná žena, navíc svou roli (psychopatky nebo bájné mužské služebnice) zahrála perfektně. Její tvář měla ten správný temný výraz, který se chvílemi měnil ve vyzývavý a sexu chtivý, stejně tak nevinný a neznalý. A právě její výkon byl základním kamenem filmu. Stejně jako příběh samotný, tak tvář samotné neznámé ženy vám celou dobu nedává vysvětlení, nechá vás váhat a hádat až do samého konce. (24.02.2012)