Vlk z Wall Street

Jsem celkem udiven. I když snímek zobrazuje morálně pochybnou postavu, nezastává se jí přece, ani ji nehájí. Martin Scorsese natočil film zpracovaný dost neosobním způsobem, každý si může vybrat, jak bude k Belfortovi přistupovat. Už dlouho jsem se nedíval na film tak nezúčastněně, jakoby svrchu a hlavnímu hrdinovi vůbec nežral to, co je podle něj život snů. Dlouho jsem Vlkovi odolával (téma mě moc nelákalo), oceňuju plynulost vyprávění vzhledem ke stopáži, užil jsem si pár vymazlených záběrů, ale k té skoro celkové adoraci se přidat nehodlám. 70%. (13.08.2014)

Podle mého je sice u Vlka z Wall Street nabíledni srovnání se slavnými opusy Martina Scorseseho Mafiáni (1990) a Casino (1995), ovšem toto srovnání lze následovat nejen v pozitivním definování Vlka z Wall Street jako podobného oběma zmíněným, nýbrž i v negativním definování Vlka z Wall Street jako jim nepodobného. Tato nepodobnost mu pak snad může zajistit pozitivnější přijetí i mimo okruh filmových fanoušků, skrze tuto nepodobnost jej lze kritizovat jako významově problematický, a zároveň se dá skrze tuto nepodobnost hodnotit jako velmi odvážné umělecké dílo. Více v mé analýze zde, pokud by to někoho zajímalo. (18.01.2014)

VLK Z WALL STREETU je na jednu stranu nadšeně přijímán jako režisérův návrat na pomyslný vrchol, když je přirovnáván k jeho taktéž biografickým vyprávěním o gaunerech v CASINU a MAFIÁNECH, ale na tu druhou je odmítán jako oslava bakchanálií a neetického způsobu života protagonisty Jordana Belforta. Obojí (jak přirovnávání, tak odsudek kvůli dezinterpretaci) ale není na místě, protože na nejdelší Scorseseho epice jsou nejpozoruhodnější odchylky jak v kontextu tvorby amerického spratka, tak od norem hollywoodské kinematografie._____ Odlišnost od dvou výše zminěných kultovních počinů a zároveň ústřední sjednocující princip spočívá v rozporu mezi tím, jak jsou věci prezentovány na venek, a tím, jak se skutečně mají. V prologu vidíme reklamu na financováním se zabývající firmu Stratton Oakmont, jež je představena jako spolehlivá, stabilní a proklientsky orientovaná, aby bylo následně odhaleno, že není vše takové, jaké se zdá být. S nastoleným konfliktem se systematicky pracuje i nadále: když je vyprávění omezeno na ústřední postavu Belforta, ale přitom obsahuje i vševědoucí pasáže (např. vsuvky s agentem FBI); když je zpochybňována spolehlivost přepsáním dříve viděného (barva auta, jízda s mozkovou obrnou); když nám "hrdina" odpírá určité informace, ale přitom značně sebeuvědomělé vyprávění skočí v čase vpřed či vzad, aby tuto mezeru vyplnilo (např. vzpomínky na minulou noc při hádce s manželkou či po probuzení se v letadle); když se noříme hlouběji do percepčních prožitků Belforta, ale přitom je vychýlený stav vědomí kolektivní, protože odpovídá i ostatním postavám, či slyšíme úvahy nejenom jeho, ale i dalších (tětička, švýcarský bankéř)._____ "Vtip" je následující: Vyprávění o vzestupu a pádu skupiny mafiánů a gangsterů bylo velmi klasicky vystavěno a postavy v něm procházely vývojem. Obraz makléřského selfmademana a motivačního mluvčího se jednoduchému schématu vzpírá (body zvratu jsou iluzorní, protože jsou rozpoznatelné pouze podle komentáře mimo obraz a klíčové sekvence směřující vyprávění dál byly z části obsaženy v prologu v rámci flashforwardů) a Belfort zůstává stejným šmejdem od první do poslední minuty. Nastolená ironie, spočívající v popsaném rozporu, je přitom tím jediným, co prochází proměnou a dává najevo morální stanovisko. Z počátku je patrný zjevný protiklad, s postupujícími minutami ale docházi ke splývání obou - fikční i inscenované nonfikční - reprezentací (např. Belfortovo zatčení při natáčení reklamy). Ponechává se tak na divákovi, aby rozlišil mezi jednotlivými rovinami reprezentace a vyložil si kritiku nefungujícího kapitalistického systému demokracie po svém. P. S. I půl roku od uvedení je VLK Z WALL STREET nejlepším filmem tohoto roku, ale jeho Blu-ray verze bohužel nemá povedený authoring a provedení stellboku je problematické, o pouhé trojici bonusů ani nemluvě. (19.01.2014)

Šlapky, orgie, koks, prášky, chlast, auta.... aneb totální hedonismus makléřů v praxi v nesmírně živelném filmu, který dokáže svou opojnost velmi lehce přenést skrze plátno./// Nejzábavnější scéna desetiletí (mozková obrna aneb kterak maniak Belfort objevil novou úroveň účinků drog), geniálně hysterický DiCaprio, Hill hrající konečně burana, co k němu sedí, skvělá hudba… Celkově neskutečně nabitý epos (za 3 hodiny se nestihnete nudit!) moderní filmařiny, který nestojí na kdovíjak geniálním scénáři, ale mistrném fyzickém herectví s různými úšklebky, vzdechy nebo prskáním, ale i přímých promluvách vypravěče k obecenstvu (viz např. House of Cards)./// WoWS je podle mě z části přiznaná oslava vychcanosti, což se v Hollywoodu často nevidí. Scorsese tak rozhodně vybízí k podrobnějšímu čtení filmu, byť po prvním zhlédnutí působí téměř jako čirá komedie bez nadstavby. A i kdyby tomu tak bylo, je to monstrózní zábava (mimochodem neskutečně vulgární), kterou by od tohoto velikána čekal asi málokdo, takže já si jeho akcie ráda koupím znovu. "I will not die sober! Get the ludes!" 85 %. [Kino] (28.12.2013)

Podívejte se na svou mámu, na člověka vedle vás, na sebe do zrcadla, a když se budete dívat dostatečně pozorně a dlouho, spatříte – možná hned pod povrchem, možná někde hluboko, nerealizovaného, popřeného nebo zkroceného – Jordana Belforta. Scorsese se prostřednictvím hlavní postavy přezíravě vysmívá jakýmkoli ideálům, které o sobě coby pokušením málokdy stíhaní příslušníci civilizované společnosti chováme, a bez příkras a hladivého výhledu na jakékoli vykoupení ukazuje přesně tu amorální oportunistickou kurvu, kterou v sobě na té úplně nejzvířečtější rovině máme naprosto všichni. Ideální film do základních škol a komedie roku. Edit: proč mě vůbec překvapuje vzrůstající množství komentářů pobouřeně kritizujících skutečnost, že Scorsese s obecenstem nezachází jako s hloupými školáčky, kteří potřebují didaktické kázání o tom, jaká je hlavní postava očividný grázl, jinak by snad mohli coby správní tupouni dojít k závěru, že bezskrupulozní odírání druhých je zcela v pohodě. Kdo by si byl pomyslel, že přístup "divák není vymaštěný debil" by mohl být negativním rysem. (10.01.2014)