The Iron Horse
Oceľový tátoš
Režie:
John FordScénář:
Charles KenyonKamera:
George SchneidermanHrají:
George O'Brien, Madge Bellamy, J. Farrell MacDonald, George Waggner, Fred Kohler, Gladys Hulette, Will Walling, Peggy Cartwright, Chief Eagle Wing (více)Obsahy(1)
V roce 1924 filmové studio Williama Foxe uvedlo do kin celovečerní hraný němý film, jehož děj se z větší části odehrává na Divokém západě. Hrdinou je Davy Brandon, jenž jako dítě přihlíží tragické smrti svého otce, který je zabit Indiány. Naštěstí se mu podaří z této těžké situace uniknout do bezpečí. Později hledá vrahy a uchází se o ruku přítelkyně z dětství Miriam Marshové, jejíž otec je jedním z hlavních stavebních inženýrů transkontinentální železnice. K její realizaci napomohla hlavně smlouva, v níž v roce 1862 americký president Abraham Lincoln potvrdil podmínky, za nichž Union Pacific a Central Pacific mohou dráhu postavit. Cesta železnice je dlouhá a její tvůrci musejí při tak náročné stavbě překonat takřka nekončící řadu překážek. Davy Brandon při tom pomáhá prosadit původní projekt svého otce... Režisér a producent John Ford se při natáčení tohoto westernu pokusil vyhnout zbytečné velkoleposti a spíše nalézt jakýsi pocit autentičnosti: proto při natáčení bylo vybudováno několik kilometrů železniční trati, na obou stranách vznikla místa připomínající někdejší první osídlení bělochů v Nevadě i město. Na filmu sice spolupracovalo více než 5000 statistů, ale zůstala zdůrazněna důležitost lidské pomoci a spolupráce v okamžicích nebezpečí, při zdolávání Skalistých hor i pouště. Dramatické okamžiky a napětí důmyslně střídají chvile plné sentimentu, nechybí bouřlivé masové scény i působivé záběry jezdců na koních na pozadí nebe. V řadě filmových pasáží Ocelový oř zaujme svojí vizuální nápaditostí, využitím současného natáčení několika kamer (například při útoku Indiánů nebo různými pohledy na jedoucí parní lokomotivu). Film, který u nás dosud nebyl uveden na televizní obrazovce, vysíláme ve virážované verzi (v jemném barevném tónováním) a s hudbou Williama P. Perryho, jež byla Pražskými filharmoniky natočena v Praze. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Výpravný velkofilm své doby lze vykládat různým způsobem. Můj pocit - dále věcně obtížně doložitelný - je, že se jedná o dílo žánrově průsečíkové. Určitě je v něm obsažena základní optika klasického amerického westernu, ale historického a dobrodružného žánru. Ve hře je ale také film sociální. Na úrovni je i režie a valná většina hereckých výkonů v rolích protagonistů; jako pozoruhodné cítím i komparsové, relativně početné scény a řada krajinných kamerových záběrů. Tento hold i filmový portrét jedné důležité historické události novodobých amerických dějin vysoce přesahuje dobový tvůrčí standard a je nesporně srovnatelný s řadou obsahově i žánrově navazujících mnohem pozdějších děl největší filmové produkce světa. Zmínku zaslouží i dvojbarevné tónování filmu. Ačkoliv se při bližším pohledu zdá, že v některých částech OŘE by méně mohlo být více, máme co do činění s dílem silným a nadčasovým. ()
Dlouhý, dosti nudný film, který má jednoduché postavy, příběh i myšlenku a navíc je nezdravě patetický. Asi bych měl přihlédnout k době, kdy dílo vzniklo a nebýt nelogicky přísný, že? Dobrá, před 4 roky byl natočen Kabinet doktora Caligariho, za rok tu bude křižník Potěmkin a za další dva Metropolis, vpředu vzadu další spousta zajímavých filmů. Příhlížím tedy k době a dávám **. Za dobře odvedené řemeslo. ()
pateticka nuda a misty az frustrujici podivana na strane jedne (zdlouhave zabery na stado krav se pozdeji ve filmu nastesti neuchytily) a vcelku prijemne zjisteni, ze lide pred 100 lety nemeli 3 oci a nechodili pozpatku na strane druhe. pro milovniky cernobilych dokumentarnich zaberu na americkou prerii (nebo buhvi co to tam vlastne je) je to mozna zabava, pro nas ostatni ztrata casu. tahle "klasika" uz kapanek drhne. ()
No asi nejvýraznější slabinou tohoto filmu je délka. Kdyby to mělo tak o 30 - 40 minut míň, tak si myslím, že by příběh působil mnohem kompaktněji a ne tak rozkouskovaně. I když na druhou stranu je fakt, že důležitý nebyl příběh hlavních hrdinů, ale příběh samotné železnice Union Pacific. Z filmařského hlediska je všechno naprosto bez chyby. Skvěle udělaný a výpravně pojatý scény, kdy Indiáni přepadávají vlaky, nejrůznější přestřelky atd. ()
Tradiční americký patos v embrionálním stádiu, které jaksi mimoděk vyvolává svou dobovou strnulostí, přepjatostí i naivitou upřímné pobavení a zaujetí, jaké je filmům němům éry vlastní. Narozdíl od ideově i vizuálně brilantního a sofistikovaného filmu německého udivuje Ocelový oř spíše některými technickými vychytávkami a též tím, že vpodstatě předdefinovává pozdější podobu westernů. Na tenhle film se už dá dívat pouze s lehkým úsměvem na rtech, neboť prvoplánová smíšenina melodramatu a oslavy práce železničářů vyznívá už vskutku čistě dobově. Přesto (či právě proto) nádherná ukázka němého řemesla a film v pravém slova smyslu kanonický. ()
Galerie (39)
Photo © Fox Film Corporation
Reklama