Orel Eddie

Wolveri... starý ožrala, reflektující svůj promarněný talent do klasického outsidera s nezlomnou vůlí. Ano, zapšklý mentor versus podceňovaný otloukánek, už zase. Pointa je tentokrát trochu jiná a správně sportovní, klišé je tu ale stejně přítomno v obludné míře (a tradičně je hlavní hrdina zhmotněné dobré srdce, zatímco doslova všichni kolem něj jsou kruté, nepřející a zákeřné svině). Naštěstí se odehrává docela energická podívaná a postava Eddieho je napsána výborně - skvěle odkazuje na všechny ty autisticky zanícené fanatiky, kteří za svůj sen schovají i vlastní antitalent. Přeju jim to a trochu závidím. P.S. Se skutečným příběhem má film společné prakticky jen jméno svého hrdiny a celkovou pointu, takže slovo "životopisný" bych bral s velkou rezervou. (03.01.2021)

Přestože se to s realitou ne úplně shoduje (reprezentoval například Velkou Británii už na Turné čtyř můstků 1986/87), je to velmi sympatický a pohodový film/příběh, který mi sedl do nálady. Mimochodem, sekundový záběr ze zahajovacího ceremoniálu OH v Calgary ukazuje square dance - tanec, který dělám a který jsem tehdy v roce 1988 viděl v televizi vůbec poprvé. (28.05.2017)

Tak tahle se dělá životopis! Sice bych i věřil, že podle pravdy je zde toho asi tak 5%, to však neubírá na fantastickém kinematografickém zážitku, zesíleném několika srdceryvnými záběry a naprosto fantastickým finále, při kterém se všechno zastaví a člověk jen v napětí čeká jak to dopadne. Producentská přítomnost osobitého génia Matthew Vaughna je zde cítit na míle daleko, Dexter Fletcher bezpochyby jede v jeho šlépějích a v několika scénách jsem si řikal, že takhle by to přesně natočil Vaughn. Vynikající casting, srdceryvný příběh, kokosy na sněhu..ten film má všechno...9/10 (06.06.2016)

Příjemný film o tom, že pevná vůle a výdrž, může být zárukou úspěchu, pokud do toho dáte všechno. Film nijak nestrhne ani nepřekvapí, ale určitě pobaví a hlavní herecké duo je výborné, zvláště pak začínající Taron Egerton, který zde potvrdil, že jeho výkon v Kingsmanech nebyl náhoda ale že se jedná o opravdu výborného herce. (17.09.2019)

"Mě vykopli z každého týmu dřív, než jsem mohl něco dokázat." Příběhy odvážného omítkáře Eddieho Edwardse i exotického čtyřbobu Jamajky jsem sledoval v přímém přenosu a jsem hrozně rád, že byly přeneseny na filmové plátno. OH v Calgary byly totiž posledními, při kterých nebylo důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Na ty další už Eddieho nepustili a já si myslím, že baron Pierre de Coubertin by celý ten slavný Olympijský výbor měl chodit po nocích strašit. Eddieho touha po olympiádě je totiž rozhodně inspirativnější než trapné klipové výzvy k tomu, aby se děti hýbaly. Ale zpět k filmu, ve kterém mě pobavily Eddieho pády, první ustátý skok na sedmdesátce i fantasticky přející maminka. Nejlepší však byl sebevražedný hod kladivem, který by v atletice Eddiemu možná přinesl stejnou slávu jako jeho divoké doskoky těsně pod olympijský emblém. Jen ty skoky Véčkem a zpřeházené startovní listiny se nepodařilo vychytat, ale skutečný Eddie zachrání i tohle - https://www.youtube.com/watch?v=A7MmJIy0bjo. (07.07.2016)