Konečná

Zpětně jsem si uvědomil, že jsem před časem přemýšlel, v jakých filmech by měl Schwarzenegger hrát a tohle je přesně ono. Nadhled, pomrkávání na diváka, pocitvá akce, nějaká ta osmdesátková explicitnost a závěrečný souboj tváří v tvář. Chybět mi nebude snad onen už přehnaný humour a špatná zadní projekce na mostě. Nadávat na Arnoldovo herectví by už bylo klišé, pokud je film kolem něj dobrý, nění o čem hovořit (i když tenhle typ akce pro mne nikdy nebyl klasikou a nejvíc mám rád Total Recall). Nakonec se ze snímku stalo nejspokojenějších 70%, které jsem za poslední měsíce udělil :o) (25.02.2013)

Tak trochu nadržená filmařina. Jen škoda, že není ještě víc nekorektní. Jakoby se vždycky na poslední chvíli tvůrci (producenti) zasekli a řekli, že tohle nebo tamto je už moc, takže raději trochu ubereme a uděláme krok stranou. Chyba, velká chyba, protože hlavní hrdina stále bez větších obtíží uhraje původního Johna Matrixe. Arnie se tak vrací v oldschoolovém béčku o šerifovi malého městečka poblíž mexické hranice, co srovná do latě partu drogových překupníků, za kterými v luxusní káře míří uprchlý boss, který měl toho času vyčkávat v cele smrti. A nutno podotknout, že onen aktuální model Arnieho stále chutná. Pořád má čich na slušné látky, pořád ví, s kterým režisérem do spolupráce jít. Jede v osvědčených kolejích a ignoruje ty, kteří chtějí pravidla žánru měnit. Vytknout by se dal poměrně dlouhý rozjezd, zamrzí i lehce zakřiknutý dojezd. Ji-un Kim, rodák z korejského Soulu, ale do každé slabší scény přidává řízný vizuál. Novinka Bullet to the Head od Slye (s o dost vydatnějších rozpočtem) dopadla o poznání hůř. Tady za málo muziky dostáváme hodně slušné akce a pořád absolutně spolehlivého rodáka z Thalu poblíž Štýrského Hradce. Lehce nadnesené, ale přesto čtyři hvězdy!! (13.06.2013)

Náramne som sa potešil, keď si za svoj návrat do hlavnej úlohy po dlhých 10tich rokoch Arnold Schwarzenegger vybral film pod taktovkou môjho najobľúbenejšieho kórejského režiséra Jee-woon Kima – vyzuálne veľmi nadaného režiséra drsných príbehov s jemnou dávkou poriadne čierneho humoru. Vo svojom americkom debute je však podľa očakávania umiernený, no The Last Stand i keď sa stal prepadákom, rozhodne nebude robiť hanbu vo filmografii ani jednému z nich. Po čiernom humore neostala ani stopa ale odľahčené prvky našťastie ostali – prestrelka drsných nájomných zabijakov so zástupcami šerifa v mestečku (scénku s Luisom Guzmánom asi poniektorý neprehltnú), inak krásne to rôznorodá a jednoznačne sympatická partia od Jaimie Alexander po Johnnyho Knoxvilla ktorý je asi prvý krát znesiteľný. Vizuálne je film lahôdka hneď od úvodných titulkov až po záverečnú naháňačku s fárami v kukuričných lánoch (milujem naháňačky na autách v kukuričnom poli a práve v Arnieho filme je top =)). (05.03.2013)

Konečná má jedno zásadní pozitivum. Na nic si nehraje. Nesnaží se nám totiž nacpat nějaký hlubokomyslný nebo spletitý příběh třeba s nádechem nějakého tajemna. Ne, je to pravý akční film, kterému lze sotva co vytknout. No schválně, příběh jednoduchý jako žebřík, automobilové honičky jako z NFS: Most Wanted, střílení ze všech možných zbraní, krev a roztrhaná těla, návrat Arnolda a humor, humor, který stříká z každýho záběru. (Teda, mně to aspoň tak přišlo, protože jsem se musel furt smát). Určitě bych mohl jmenovat dál. Například záporák byl perfektní. Nebyl to žádný debil, jen měl prostě trochu smůlu a hlavně, na konci cesty, na konečný, stál Arnie. Možná filmu chybělo větší vykreslení postav, nebo rovnou lepší postavy, aby bylo zkrátka komu držet palce, ale to nikoho po deseti minutách už netrápilo. Arnold zde představuje starce na vejminku, ne žádného kovového likvidátora a to je prostě fajn, to nám, co mají plakát Johna Matrixe na zdi, stačí. Druhý den, jsem už sice nevěděl, o co v tom kině šlo, ale jedno vím jistě: „Dobře, že je zpátky. Konečně.“ (11.02.2013)

Nevyčítal bych filmu, že se zapomněl v 80. letech, kdyby diváku nabídl i nějakou parodii sebe sama, či hmatatelné odkazy na předchozí Arnoldova díla, jenže nic z toho se nekoná. Neakční pasáže jsou až zarážejícím způsobem nudné, člověk pak děkuje Bohu (Arnoldovi) i za tu béčkovou akci, která stěží proráží z šedivého průměru... Arnolda je ve filmu málo a ostatní figurky bez něj nedokáži pořádně rozbouřit plátno. Whitaker se snaží, přesto jeho postava zůstává jen matným odleskem hrozivého poručíka Kavanaugha, jehož hrál v The Shieldu. 5/10 (18.07.2013)