Danny Rose z Broadwaye

Dost jednoduchá povídačka, která mě ale ani nebavila, ani nezajímala. Allen jako by tu zapadl do stereotypu. Je paradoxní, že když zkusí něco zásadně jiného (Interiéry, Hvězdný prach), tak mu to vytýkám, ale když je naprosto klasický, taky si stěžuju. Co já vlastně chci? No možná zajímavý příběh, zajímavého hrdinu - to tu prostě nevidím. Když si uvědomím, že tomu předcházel Zelig a následovala Purpurová růže z Káhiry, tak se s tímhle prostě nedokážu spokojit. (20.08.2012)

Woody Allen jako impresário, mezi jehož prominentní klienty patří mimo jiné jednoruký žonglér nebo tučňák jezdící na kolečkových bruslích v přestrojení za rabína. :-D Danny Rose kupodivu není jen další z Woodyho srandovních břídilů; postupně se mimoděk ukazuje, že všechny ty šílence zastupuje ze soucitu. To je zajímavá inovace, ale jinak - přiznejme si - to mohla být větší sranda. Rámec příběhu s kabaretiéry, kteří si při kafi vyprávějí příhody Dannyho Rose, nabízel možnost kaleidoskopu přibarvených veselých historek (jako později Zlaté časy rádia) a je docela škoda, že po několika velmi povedených skysneme už jen u té jedné o náladovém italském pěvci. 70% (20.02.2007)

JEDEN KOMIK Z ATLANTIC CITY MÁ ŠKATULI OD DOUTNÍKŮ S VYŘÍZNUTOU DÍROU. V ZÁKULISÍ SI ROZEPNE KALHOTY, STRČÍ HO TAM A PAK TO UKAZUJE U STOLŮ. TO JE HUMOR? U Woodyho Allena, fascinovaného filmem, jazzem a sexem, mě snímek o divadelním impresáriovi docela překvapil. Zajímavá byla ona zápletka s mafií - kdyby takhle vypadaly všechny filmy o cosa nostře, miloval bych je bez výhrad ;-) A navíc - jeden z Woodyho nejromantičtějších konců... (10.05.2007)

Jedno z príjemných obzretí na dobu kabaretových hviezd. Danny Rose ako Woody Allen stále verný svojim neurotickým výstrelkom. Veľmi krásna Mia Farrow a atmosféra časov dávno minulých. Páčilo sa mi to. Možno nie tak ako iné Allenové vzťahovky, ale predsa len to malo akúsi gradáciu. Od mafiánov, skrze stratené existencie až po tak kľúčový beh za dievčaťom. Všetci sme tam boli a kto nie tak sa tam skôr či neskôr dostane. Woody vždy robil filmy o ľuďoch, ktorý sa nebáli snívať a pritom vybočovali zo spoločnosti. Boli to intelektuáli z jasným pohľadom na svet a zároveň emotívne rozrušený a neistý. Danny Rose možno nie je dokonalé dielo, ale nesie v sebe to najkrajšie možné posolstvo. Ďalší z malých veľkých filmov Woody Allena. (20.12.2013)

Na první pohled možná nenápadný, ovšem na druhý, třetí, čtvrtý až bůhvíkolikátý další velice příjemný, ne-li výborný příspěvek do filmografie Woodyho Allena. Trochu překvapivě (tedy alespoň pro mě) tentokrát před kamerou nehrál prim sám Allen, nýbrž spíše úžasná Mia Farrow v poloze, v jaké na ni nejsem zvyklý. Neznamená to ale, že by Allen prchající před italskými mordýři vybavenými pistolí a sekerou nebyl kouzelný. Škoda jen, že jsme neviděli toho "Clarkova tučňáka na kolečkových bruslích v převleku za rabína". Nebo alespoň jednonohého stepaře. (11.02.2014)