Danny Rose z Broadwaye

Jasný příklad Woodyho nostalgického a šťastně romantického období. Příběh vyprávěný skupinkou sedící v restauraci je podle očekávání nejsilnější právě ve chvílích, kdy Allen perlí jako neurotický manažer a je z něj krásně znát, jak moc má pan tvůrce rád kabaretní vystoupení ze staré školy. Síla tohoto snímku k divákovi nepřijde v průběhu geniálních slovních gagů ani při romanticky gradujícím závěru, ale až po skončení závěrečných titulků, kdy mu nezbývá nic jiného než opustit tuhle kouzelnou náladu. (30.04.2007)

Danny Rose je manager-moula, který se snaží svou neschopnost nahradit extrémní obětavostí a kterého nakonec každý odkopne - v této roli mi konečně Woody Allen, jako herec, seděl více, než kdykoliv předtím. Bohužel naopak musím poznamenat, že co se týče filmu, kromě scény s héliovými hlasy si nevzpomínám na žádný podařenější vtípek, ani na žádnou hlubokou myšlenku. Proto, ač film rozhodně nevidím jako nějaké zklamání, musím zvolit nižší hodnocení. 7/10 (09.02.2008)

V některých momentech je to výborné, ale jako celek mě to neoslovilo, strašně jsem se u toho nudil, a měl jsem velký problém vůbec vnímat ten děj a soustředit se na něj. Neorientoval jsem se v postavách, nechápal jsem jejich motivace, neměl jsem k nim žádný vztah a v podstatě už po naběhnutí závěrečných titulků nevím, o co tam vlastně šlo - navíc asi jsem vůbec nepochopil tu finální pointu. Nesedla mi ani ta forma příběhu v příběhu, kterou si Allen zopakoval o 20 let později ve filmu Melinda a Melinda, kdy je celý film retrospektivně odvyprávěn svědkem tehdejších událostí, který to celé líčí jako anekdotu partě přátel sedících spolu v restauraci - nedovedu si prostě představit, že by někdo v restauraci vydržel tak dlouho nechat někoho mluvit, ta představa mi přijde zcela absurdní. Takže ačkoli mě vyloženě okouzlila ta černobílá kamera a lokace (celý film je velmi neokázalou reklamou na New York a při jeho sledování jsem si připadal lehce světácky), osobně to bohužel řadím k těm Allenovým filmům, které šly mimo mě. Btw. když zde člověk navíc vidí mladou Miu Farrow, nemůže se ubránit myšlenkám na to, jak smutně se její vztah s Allenem později vyvinul, což mi asi opět bránilo se nějak víc do toho filmu ponořit. (14.12.2021)

„Tady kámoši mého muže vyhazovali mrtvoly.“ – „Výborně. Ukažte mi další pamětihodnosti!“ Nostalgické, hořké, ale i úsměvné vzpomínání na obětavého manažera a jeho neobyčejné svěřence. Přesto, od filmu, který se prezentuje zábavným vyprávěním, jsem čekal podstatně více humoru (zvlášť když jde o Woodyho počin). Danny Rose z Broadwaye je tak snímkem příjemným, nikoliv však vybočujícím z průměru. „Lou a blond fuchtle? Lou má úroveň!“ – „Taky jsem si myslela!“ – „Zahýbá jen s vámi. Je solidní. Vždy jen s jednou osobou.“ (10.09.2014)

Rozhodně milý film, který v člověku bude rezonovat ještě dlouho po shlédnutí. Woody je v něm přesně takový, jakého ho známe z jiných filmů, což může někomu vadit a někoho jiného to třeba zase potěší. Odlišná je ovšem jeho role, neboť v tomhle filmu kupodivu nejde příliš o eros, nýbrž spíše o agapé. Celkový dojem: 80% (09.07.2015)