Godzilla

Fajn, lidi šli na Godzillu a dostali Gojiru, tu pravou původní Gojiru z oněch starších japonských filmů, kdy se herec v kostýmu příšery natřásal nad papundeklovým městem. Figurka s opuncií na zádech to byla groteskní a mně je záhadou, že ji v dnešní době nechtěli udělat trochu... prostě ne tak směšně. Myslel jsem, že uvidím trikové orgie, že se hrůzné monstrum bude valit ulicemi přelidněného města, že mě zcela pohltí atmosféra děsu a beznaděje, že mě oslní herecký koncert Cranstona či Binochetové, ale viděl jsem frašku, usoplenou nudu a emočně mrtvou parodii na sebe samu. Taylor-Johnson ač nadějný talent z "kikásů" podal neuvěřitelně pitomý výkon a jeho filmová rodina s postiženým chlapečkem mi byla naprosto ukradená. Děj odehrávající se v totální tmě mě též nechával zcela chladným, protože jsem pyču viděl, že jo?! A ti obří borci morušový taky byli snad za trest. To už bylo na čisté LOLkování a skládání origami z dlouhé chvíle pod lavicí a poslepu. Zapomeňte na epickou bitvu lidí s monstrem. Očekávejte kataklyzmickou blitku mezi statisty v kostýmu, směšné zobrazení armádních složek a postupů v krizi a spoustu menších záchvatů smíchu, tenhle akční sci-fi thriller je totiž jen rodinou komedií. Jedna hvězda za hudbu a snahu ukázat nám, o co vlastně šlo v těch původních Gojirách, jelikož my, nezasvěcení, známe jen tu luxusní dinosauří Emerichovu. Ze všech těch blockbusterů na rok 2014 je tohle zatím asi největší zklamání. S růžencem v ruce klečím v rohu své cimry a svá záda šlehám uzlíkovým písmem a prosím Boha za to, ať nikdo nezkouší natočit druhý díl, kdy Gojira a Taylor-Johnson budou bojovat s King Kongem. (22.06.2014)

Čekání na Godot... Ehm, Godžiru. Což by nevadilo, kdyby šlo o čekání „co proto" a nikoli "wanna be otcovsky spielbergovské"; ostatně Čelisti či Válku světů to prací s akční stránkou "ze subjektivního pohledu lidských rodinu nadevše ctících mravenců" stojící na naznačování a neviděném spíše než první signální připomíná možná až příliš. A to především díky nadužívání tohoto přístupu, protože co je sympaticky skryté a navnazující v první polovině, to se v druhé zákonitě přejí až do té míry, že to začne být zcela ukradené, protože když po dvaadvacáté pouze naznačujete a skutek po dvaadvacáté opět v poslední možný moment utekl, tak co z toho, že? Pouze dějová vata a plytké postavy, další vata, vata, Watanabe vysvětlující "vo co sakra gou" a to celé prokládané "musím se vrátit k rodině a Godzillu přitom neuvidím zato nonstop uslyším" v tisíc a jedné variaci a aniž by alespoň jedna z postav zaujala. A aby toho nebylo málo, tak v tomto smrtelně vážně se beroucím schématu to jinak veskrze sympatické klasiku ctící pojetí hrdinného monstra působí jako Godzilla v porcelánu. Ono je ostatně vypovídající, že nejlepší i nejhravější na tom jsou již úvodní titulky. (14.05.2014)

Sakra, je tam akce tři prdele, tak proč mě to nebere? Však takto jsem si Godzillu vždy předtavoval. Potvory ničí jednu obří budovu za druhou a všechno to efektně padá. V Legendary studios předvedli opět něco víc a mírou destrukce překonali i vlastní loňské filmy s obřími bitkami jako Pacific Rim, ale snad i Man of Steel. Původní Godzillu jsem neviděl (což rozhodně musim napravit), ale tu potvoru jako takovou mam rád a i když to Emmerich tenkrát podal velice svérázně, na jeho velkofilm jsem jako kluk koukal pořád dokola s otevřenou pusou. Jenže v čem vidím problém tohoto filmu? To je vlastně ten problém. Nevím. Trailery byly neskutečně boží a papírově by mě to prostě mělo bavit (dobré obsazení, výborná kamera i výprava atd), jenže mě to prostě a jednoduše, nebavilo a místy nudilo. Ani u režie problém nevidím. Pravděpodobně jsem prostě nebyl správně naladěn, protože novej americkej remake působí hodně velkolepě a trošku i osudově, čemuž já stále nepohrdnu a podobně zvládnuté blockbustery mě většinou stále baví, i když je to furt na jedno brdo. Filmu dám ještě šanci. PS : Bryan Cranston je fajn, ale proč je tam asi tak 10 min? EDIT : Ani podruhé jsem se do filmu nedokázal dostat a měl stejný dojem...60%...[14.5.2014_Čsfd projekce_Premiere Cinemas Hostivař] (14.05.2014)

Prometheus letoška (ano, opět se sundavají helmy). Vyhypované až k nebesům ale nakonec především hloupé (jakože fakt že moc) a nudné.To "nudné" je mnohem zásadnější, samozřejmě. Edwards mixuje klišé blockbustrů s indie klišé a pokouší se nabídnout záměrně ne plně mainstreamově uspokojující scény, což by bylo pěkné, kdyby veškerý děj nebyl stupidní jako omalovánky na pokračování. Nebo kdyby některá postava byla zajímavá, nebo alespoň něco dělala. A fakt mně ty souboje, když už k nim konečně došlo, nijak neimponovaly a nepřijde mi, že by se tu s čímkoliv pracovalo na zajímavé úrovni. 2 a 1/5 - ani nevím, proč zaokrouhluju nahoru. (13.05.2014)

A mě se víc líbila ta od Emmericha. Možná tím, že jsem ji viděl v tom správném věku, ale prostě tam příšera ničila město a bylo to fajn. Edwardsova vize je mnohem vážnější, což mi neva, ale sralo mě, že se všechny bitky monster odehrávaly ve tmě a nebylo nic vidět. Přitom je vidět, že má Edwards talent a některé scény ve mě zanechaly hluboký dojem (hlavně výsadek za doprovodu divnohudby z Vesmírný Odysey). Hlavní hrdina je sympaťák, jenže jeho nepravděpodobné patálie v pouti za rodinou mě moc nezajímaly. Hodně se mi líbil začátek s Bryanem Cranstonem. Jeho postava měla potenciál. Japonský supervědec totiž celý film jen čumí a vyzvývá, aby nikdo nic nedělal. Každopádně je to lepší, než Pacific Rim. (21.07.2016)