Pacific Rim - Útok na Zemi

Wrestling v poměru 10000:1 aneb neplivej mi do ksichtu tu svou plazmatickou sračku (!!!) Hodinu a půl čekám na to, abych se dozvěděl, že má Rod Perlman docela velký nohy :-) ale popořadě. Ať to beru jak chci, Guillermo del Toro, to je určitý vizuální rukopis, taková ta hi-tech pohádka s cool barvama, která tady ovšem dostává na prdel pěstí z kalený oceli. Pacific Rim není průser, jen se posunuje v linii soudobé digitální onanie o další krůček = VÍC, VĚTŠÍ, NIČIVĚJŠÍ, CAPSLOCK. A vizuálně skutečně šlape, sice bez původního ksichtu, ale formálně sebevědomě (akorát dějově je to plochý jak Rumunská gymnastka). Jednu chvíli senzačně epický fight v ulicích Tokia a v druhou černoch v neoprenu s kupou stupidních motivačních citátů, které jako by mu našeptal sám Emmerich. Ksindl z jiný dimence se možná miliony let těší na naše freony, každopádně Pacific Rim je přesně tím standardem, kterýmu to (protože se těšíte) technicky spolknete i s navijákem, ale v druhým sledu už nemá co nabídnout . Chci říct, jeden z filmů, u kterých máte pocit, že jste dostali strašně moc a přitom odcházíte hladoví. Protože já tu taky u prvního a posledního sledu zůstávám, dávám tomuhle velkorozpočtovému dietnímu koktejlu víc než štědrých [final rate: 65%] (28.11.2013)

Pokiaľ v ostatných del Torových filmoch sa naplno prejavila jeho vizionársky-intelektuálna stránka. mám taký pocit, že pri tomto filme totálne odviazal svoju infantilitu a trošku sa vrátil do čias, keď sa hral s gumenými dinosaurmi a lego robotmi a úplne sa z toho zbláznil. Totálne nespútaný a uletený blockbuster. Som rád, že tomu nechýba nadhľad, ale akýkoľvek nadhľad nani dosť vysoký na to, aby nebol výhľad aj na dementné dialógy na úrovni nejakého tucového tee-movie. Postavy bez charakteru, viac charizmy vyžarovali monštruózne roboty. To všetko sa ale všetko dá odpustiť. Príbeh je chytľavo jednoduchý a všetko, aj keď je vysoko hi-tech prevedené, má veľmi citeľne old-school nádych. Vďačný som del Torovi hlavne za zamedzenie amerického patriotizmu a pátosu, ktorými sú filmy tohto typu doslova presiaknuté. Vizuálne úchvatné, akcia pompézna, kombinačná a efekty na výbornú aj v 2D prostredí. 85%. (22.10.2013)

Monstr scény jsou samozřejmě úderné, i když jsem se v těch CG záplavách létajícího plechu a ještěrčích vnitřností místy trochu ztrácel - tím spíš, že k nim obvykle docházelo za tmy a vydatného deště/pod mořskou hladinou. Podobně jako u malinko vtipnějších Transformerů mi tady však nebývale lezli na nervy snad všichni lidští gerojové, přičemž ten hlavní (Charlie Hunnam) byl z kategorie nestravitelných. Ani charisma Idrise Elby, které mě spolehlivě válcovalo v Lutherovi a The Wire, se tady moc nedostavilo. V konečném důsledku vás tak střídavě bije do očí triková technologie a do uší dialogy postav, jejichž plasticitu byste graficky znázornili úsečkou. Je vhodné poznamenat, že se jedná o druhý hollywoodský scénář pera mistra Travise Beachama, přičemž tím předchozím byl svým způsobem jedinečný Souboj Titánů - od teď si budu na jeho jméno dávat setsakramentský pozor. 40% (29.05.2014)

Godzilla meets Transformers. Prozatím nejupřímnější z letošních letních blockbusterů, který si na nic nehraje a přímočaře, bez narativních kliček a významových přesahů, dává velmi zřetelný obsah pojmu „high concept“ (Monstra! Roboti! Velcí!). (S ohledem na předpokládanou merchandisingovou smršť by zvláštní rozbor zasloužila ve filmu přítomná fetišizace techniky - postavy opakovaně žasnou nad sílou a velikostí robotů, jejichž designem se kamera v dlouhých záběrech opájí... v něčem to připomíná prezentaci dinosaurů v Jurském parku.) Zápletka poskládaná z oblíbených scifistických a militantních motivů (Země v ohrožení, sdílení myšlenek, klony, mužská rivalita, nejlepší obrana je útok) nás usazuje do již známých diváckých pozic. Nechce se po nás více, než abychom trochu tupě a zcela pohodlně sledovali modifikované verze Top Gunu, Monstra, Dne nezávislosti nebo Hellboye (pro fajnšmekry je tady pak bonus v podobě bladerunnerovsky neo-noirového vizuálu Hong-Kongu a dost nepatřičného odkazu ke slavné „nosní“ scéně z Čínské čtvrti). Zrovna u filmu, který dává již svou marketingovou kampaní velmi jasně najevo, oč v něm půjde (a že v něm o moc víc nepůjde), mi absence originality nepřišla jako překážka ve vychutnání si čiré zábavy. Předvídatelnost dějových zákrut a omezení lidského elementu (zpřítomněného vyjma Elby zaměnitelnými a necharismatickými hezouny) na nezbytné minimum – jaegerovský koncept ostatně stojí na „transformaci“ lidí v mnohatunovou ocelovou příšeru (čili obdoba kooperativního hraní akčních her) – vyklízejí prostor vizuálně-viscerální akční jízdě. Zápasy těžké váhy jsou v rámci možností přehledné a různorodé, hlavně ale obrovské. Zhmotněný sen hráče videoher a čtenáře komiksů. Guillermo del Toro si ve velkém měřítku hraje jako malý kluk. Zejména díky jeho obrazotvornosti a smyslovému prožitku, který souhra neskutečného vizuálu a rockového soundtracku dokázala vyvolat, mne film bavil. Neintelektuálně, ale intenzivně. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, xxmartinxx, Macejko (12.07.2013)

// Film, který nikdy tak úplně netrefí ten pocit, který by asi zrovna chtěl. Popsat ho jedním slovem, asi bych zvolil přídavek "nedotažený." .. ne však v každém směru, po technické stránce je to totiž absolutní paráda a Hong Kong mi vizuálně evokoval Blade Runnera, což je kurva velkej kompliment, jinak ale postavy, příběh, napětí, humor, emoce - zkrátka všechno pokaždé zůstalo někde na půl cesty "tam." Nedá se nic dělat, del Toro teď především musí ukuchtit "Crimson Peak" a potom prosím prosím dostat zpátky do produkce "At the Mountains of Madness", popř. si vzít na starost off-spin nebo regulérní pokračování Warcraftu, za předpokladu že v roce 2015 vše klapne tak, jak má. A to teda kurva doufám, že klapne. Pacific Rim - *jenom* 65% (05.10.2013)