Montevideo, cesta za snem

Nevim, do jake miry se film drzi skutecnych udalosti, ale pribeh je velice hezky vykresleny. Nechybi typicky balkansky humor, nacionalismus a vyborna hudba. Film ma prijemnou atmosferu, plno sympatickych postav a v neposledni rade nadhernou Ninu Jankovic, kterou jsem do dnesniho dne neznal, ale po projeti nekolika jejich fotek na netu, usuzuji, ze se jedna o zazrak prirody:-)! Nedivim se, ze tento film (i serial) byl v Srbsku tolik uspesny. Mozna by si i Planicka, Bican nebo Masopust zaslouzili podobny film. (22.06.2015)

Cinema Mundi 2012. Zlostně bude vzdychat jen ten, kdo nemá retrofilmy rád, kdo Poláčka s Bassem nikdy nečetl a Muže v offsidu považuje za otravnou nedělní pošetilost pro pamětníky. A protože k podobným rozhodně nepatřím, docela Srbům těm jejich patnáctidílný seriál (který je dalším rozšířením tohoto už tak obsáhlého filmu) i připravovaný druhý díl, závidím. Více tady. (04.03.2012)

Tak tohle je přesně ten druh filmu, který mě dokáže nabít hodně pozitivní energií, kdy jsem se takřka celou dobu usmívala, pokud jsem se už nerozesmála naplno, jako třeba, když se dva sousedé modlili v kostele vedle sebe, jen každý za ten svůj fotbalový klub, nebo když hoši po bitce v lochu vytáčeli do ruda policejního náčelníka apod. Tahle story o lásce, přátelství a kopané v průkopnických dobách, kdy ještě hráči nebyli ti nejbohatší lidé na stadiónu je zkrátka moc fajn a to mě normálně fotbal ani nijak zvlášť nebere. Že se to neobešlo bez nějaké té špetky patosu? Nu, i to už tak nějak k tomu fotbalu patří, takže mi to tentokrát ani nevadilo. A skvělou dvojku Moša - Tirke jsem si oblíbila natolik, že si jdu hned pustit pokračování. (10.02.2015)

Dal bych 4 ale začátek mě tak nakopl a to já ty sportovní mužů, jenže pak to ztratilo kouzlo fotbalu a vrhlo se to po stránce příběhů ne že by mi to vadilo ale místy spíš zkazilo dobrej požitek sledování, a proto 3 herci super, hlavně herečky no jsem zvědavý na dvojku. ( Akce - Zahraniční Výzva Srbsko ) (22.01.2018)

Tohle je hrozně dobré (a opravdu to neříkám jen proto, že je to srbské). 140 minut jsem se culila jak blb na tenhle řemeslně precizní, herecky živý a optimismem nabitý film. Někdo by mohl namítnout, že umocňovat smutek deštěm, radost sluníčkem a nostalgii sépií je poněkud vulgární, ale já jsem teda rozhodně neodolala. Mimochodem, v novosadském kině Arena bylo natřískáno a na konci se tleskalo, přestože to tam dávají už tři týdny pětkrát denně. Dějí se prostě věci... (23.01.2011)