NON-STOP

Je v tom hodně cítit předchozí spolupráce režiséra Jaumea Colleta-Serra a Liama Neesona – znovu se hraje na zamotaný příběh, který prakticky až do konce pokládá jednu otázku za druhou a precizní filmařinu. NON-STOP má ale dvě výhody. V prvé řadě to, že se Neeson zapojí do akce již v první polovině filmu a za druhé má podstatně adrenalinovější vývoj. Hnidopich by mohl namítat, že načasování je až podezřele přesné a konec je podle žánrových pravidel leteckých thrillerů. Ale hra na vraha skutečně funguje, nechybí památné hlášky a Neeson se v rolích drsňáků prostě našel. (21.02.2014)

Což o to, Liam Neeson je pořád největší filmový drsoň široko daleko, a Serra umí svižnou režií a šikovnou kamerou zachránit ledaco. Nad ne zrovna chytrým uvažováním některých postav a počtu logických lapsů se mi však ani přesto nepodařilo přivřít oči. Navíc to z hlavy vypadává asi tak rychle, jako cestující z odbouchlého letadla. 60% (23.03.2014)

Takové pozdvižení by na palubě nezpůsobil ani Pan Tau s bednou plnou hadů. Krom toho, že ten bílý Wesley Snipes s prsty tlustými jak liberecké párky nezvykle rychle píše na mobilu, tak neustálé máchá před cestujícími pistolí, šikanuje je obstrukcemi, vodí muže arabského vzevření do kokpitu a až příliš často vyslovuje slovo „bomba“. S tímto leteckým šerifem zkrátka nelze nepropadnout panice.. Neesonovi alkoholem nasáklí tvrďáci už sice vykazují jisté známky repetitivnosti, ale proč volat Mayday či Svatodušní svátky, když divák o překot dumá, kdo má v tom komplotu namočené prsty (prsy) a chvílemi je to napínavější, než Připoutejte se, prosím! Jen škoda, že klišoidním závěrem zapnul Serra režim autopilota a vrátil se na dobře známé letiště.. (22.06.2015)

Mám rád typovačky na téma "Kdo je únosce?". Ten s turbanem? Některý z černochů? Ten holohlavý? Druhý pilot? Ten s páskou přes oko, dřevěnou nohou, papouškem na rameni a kontem na Bahamách? Mne to tedy hodně bavilo a i když jsem přitom zakopl o nejeden logický nesmysl, tak je mi líto, že při případné druhé projekci nemá napětí nejmenší šanci, aby se dostavilo. Při premiéře jsem však byl naprosto spokojen. (28.08.2014)

Že udělali z Liama Neesona na stará kolena akčního hrdinu a že je Julianne Moore stále atraktivní, je sice chvályhodné, jenomže díky (navzdory zajímavému námětu) vstříc závěru enormně houstnoucímu počtu žánrových klišé si z toho už po krátké době moc nepamatuji. 60%. 96 hodin sice rovněž neoplývá ničím převratným, je však drsnější a zábavnější. (02.05.2020)