Král z ostrova Bastøy

Film, jehož účelem bylo zřejmě vyvovolat katarzní efekt typu: hezcí, mladí a v podstatě nevinní chlapci jsou tu týrání jako dobytek, zatímco my, staří, škaredí a všemi mastmi mazaní darebácí si tady užíváme na druhé straně. Nicméně před sto lety se na mládež dívalo trochu (možná i docela hodně) jinak: buďto se zařadíš, buďto budeš hrát s kartami, které jsme ti rozdali, nebo pojdi. Z tohoto pohledu není život na ostrově Bastøy (Basťáku neboli Pasťáku) před příchodem Erlinga nijak zvlášť vyhrocený, následná spontánní vzpoura je přece jen hodně nadsazená... Obecně mám pocit, že neustálé přepisy literatury do filmu kinematografii příliš neprospívají. (11.03.2021)

Film se odehrává v roce 1915 na opuštěném ostrově v Norsku, kde se nachází nápravný ústav pro mladistvé delikventy. Ústav je veden sadistickou rukou Stellana Skarsgårda, který hraje jako bůh. Seveřané při síle se svou bezvýchodní atmosférou, vynikajícími hereckými výkony, drsným až nepříjemným prostředím s dostatkem napětí a nemilosrdným koncem. Velmi dobré. Slušný rest! 80% (03.05.2019)

Tak tomu poviem prevýchova ako remeň. Nechcel by som byť v koži tých chlapcov. Zvláštne keď si predstavíme, v akom luxuse si teraz žijú väzni v Nórsku. Pekný kontrast s minulosťou, a to pritom išlo "iba" o polepšovňu. Dejová linka je nabitá vypätými situáciami, hroznými životnými podmienkami chlapcov, krutosťou, bezcitnosťou, zbabelosťou, klamstvami a surovosťou. A k tomu sa pripája ešte aj typický severský chlad, ktorý podčiarkuje už aj tak hrozne bezútešnú atmosféru snímku. Všetko tak speje k nevyhnutným udalostiam... Ďalší filmový príklad o tom, ako nespravodlivosť vždy vládla svetu. Jasný nadpriemer, určite odporúčam. 85/100 (02.12.2014)

Pracovalo se tu s velmi úspornými vyjadřovacími prostředky, žádná drobnokresba postav, žádná exprese, přesto dávalo chování všech postav jasný smysl a bylo srozumitelné. To pro mě byla fáze 2- když jsem se utvrdil, že všemu správně rozumím, a že chápu, proč se tady děje to, co se tady děje. Fáze 3 přišla v samotném závěru a byl to okamžik, kdy si mě ten film podmanil. Uvažoval jsem i o plném počtu hvězd, ten jeho půvab je opravdu nenápadný a přicházel pozvolna a postupně. Pro mě to grande finale nastalo, ale bohužel moc pozdě, převažovaly pocity, které na nejvyšší hodnocení nepostačovaly. Nic to nemění na tom, že je to silné a krásné. (07.07.2019)

Něco mezi Ondskanem a takovýma těma příběhama z vězení, jako Poslední pevnost. Poslední pevnost nebo Shawshank. V každým případě je C-19 tvrďák podle mýho gusta, scénu s umyvadlem jsem si pustil asi třikrát. O věrohodnosti příběhu se samozřejmě dá pochybovat, takhle zpracované to vypadalo, že je to neoprávněně trestaná skupina hrdinů. Nicméně drsárna, už jen jak se jim pořád kouří od pusy. (19.10.2013)