Král z ostrova Bastøy

"Jednou jsem viděl velrybu plující se třemi harpunami v sobě. Trvalo celý den, než zemřela." Ústav pro mladé delikventy, norský ostrov, r. 1915. Z chlapců jsou zde převychováváni pokorní a skromní katolíci. Tresty za jakékoli přestupky jsou kruté. Přesto se najde jeden, který drilu odolává a snaží se neztratit důstojnost. Mstí se mu dozorci a bohužel i většina zmanipulovaných chovanců. Po nezdařeném útěku je Erling exemplárně potrestán a ortel musejí vykonat ostatní svěřenci. Teprve pak se jim začnou otevírat oči. Pátou hvězdičku dávám za konec filmu a jeho poezii. (03.07.2012)

Pracovalo se tu s velmi úspornými vyjadřovacími prostředky, žádná drobnokresba postav, žádná exprese, přesto dávalo chování všech postav jasný smysl a bylo srozumitelné. To pro mě byla fáze 2- když jsem se utvrdil, že všemu správně rozumím, a že chápu, proč se tady děje to, co se tady děje. Fáze 3 přišla v samotném závěru a byl to okamžik, kdy si mě ten film podmanil. Uvažoval jsem i o plném počtu hvězd, ten jeho půvab je opravdu nenápadný a přicházel pozvolna a postupně. Pro mě to grande finale nastalo, ale bohužel moc pozdě, převažovaly pocity, které na nejvyšší hodnocení nepostačovaly. Nic to nemění na tom, že je to silné a krásné. (07.07.2019)

Poslední dobou si všímám jevu, že nový neamerický filmy jsou hodnoceny až podezřele pozitivně. Těžko říct, jestli je v tom eurocentrická zamindrákovanost (taky to tady v EU umíme), anebo pseudointelektuální snobismus (když dám 5* užvaněnýmu blábolu, budou si mě všichni vážit), ale ty filmy mi většinou přijdou jako neskutečně přeceňovaná sračka. Ani tenhle film se mi moc nelíbil. Příběh je skutečně prostý - spoiler - zarputilej tlusťoch přijede na ostrov do pasťáku, kde se všichni chovanci chovaj jak kreténi, a pak se diví, když dostanou od vychovatelů občas do držky. Hajzlíci to berou jako křivdu a chovaj se jako ještě větší kreténi. Tlusťoch pořád žvaní o tom, že by chtěl utéct, ukradne za tím účelem pilu, ale nikdy se k žádný větší akci nevzchopí. O to nasraněji se pak dál ksichtí. V závěru filmu v harantech bouchnou saze, podpálí chajdu, zlynčujou celkem normálního vychovatele (je třeba si uvědomit, že před 100 lety se skutečně nikdo s nikým nemazlil a tenhle týpek na mě jako tyran zrovna moc nepůsobil), nechaj se pochytat armádou a tlusťoch spadne pod led dřív, než stačí personálu pasťáku dostatečně dát najevo svou morální převahu. The End. Nic mě na tom příliš nezaujalo a hlavně jsem se celou dobu dost nudil, takže za mě slabý 2* (18.04.2012)

,,NAŠÍM I VAŠÍM CÍLEM JE NALÉZT ČESTNÉHO, POKORNÉHO, UŽITEČNÉHO A KŘESŤANSKÉHO HOCHA UVNITŘ VÁS. A MY HO ZFORMUJEME A ZUŠLECHTÍME. POKUD HO NENAJDEME... ZŮSTANETE TADY“..... /// Norskej pasťák v roce 1915 – tož takhle by to mělo vypadat i dneska! Ostrov, ze kterýho se dostane jen ten, kdo si to zaslouží! Máme tu slabší i silnější jedince, ty, kteří výchovný ,,procedury“ snášej líp či hůř, syrový prostředí a děti, který dokážou bejt zlý. Přes tyhle zajímavosti, má film více méně informační charakter. Furt čekám na nějaký větší emoční vypětí.... Snad vás to v tý druhý hodině uspokojí – jako že se kluci něco naučili. Bohužel, (jak už to tak bejvá) to využijou špatným způsobem. Informační a historická hodnota nade vše! Zajímavej příběh o ,,špatným ostrově“, kterýmu se nedá po technický ani herecký stránce co vytknout, ale očekávat Pána much nebo třeba Zlo mezi námi bych nedoporučoval. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju filmy podle skutečnejch událostí. 2.) Souhlasím s tím, že v pasťáku má bejt disciplína bez soucitu! 3.) Thx za titule ,,Ergulis“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (13.02.2012)

„Takže ty si myslíš, že jsi silný, že? Uvidíme!“ A Erling ukázal, jak moc silný ve skutečnosti je…Film mi velmi připomínal o 2 roky staršího severského příbuzného z Finska, a to Domov šedých motýlů. Tu a tam mi dokonce přišlo, že jsem už některé scény v podobném provedení viděl. Ale Král jde mnohem víc na dřeň. Skličující situace mnoha mladistvých delikventů mi přišla ještě víc bezvýchodná. Jasně rozdělené úkoly, šedá rutina, tvrdá práce, čísla místo jmen a žádné odmlouvání. Porušení disciplíny a pravidel? Přichází kolečko v podobě nekompromisních trestů, snížení přídělů a přidělení horší práce. Postupně se tak prohlubuje divákův vztek vůči řediteli a jeho podřízeným ruku v ruce s navazováním sympatií k hlavním chovancům. To se ukáže v celé své kráse při velmi působivé pasáži povstání, kdy divák fandí vzbouřencům naplno a dočká se solidní porce napětí. Následné rozčarování a deprese (jakkoliv předem očekáváné) jsou pro publikum velmi trýznivé. Konec potom má svůj emocionální dopad…za mě silné 4*, kvalitní podívaná. (29.01.2023)