The Last Voyage of the Demeter

Pokud si dobře vzpomínám námět k Demeteru se bez většího zájmu potuloval Hollywoodem už nějaký ten pátek. Právem. Protože nikoho soudného nejen že nenapadlo takovou blbost zfilmovat, hlavně nikoho při smyslech nenapadlo takou blbost financovat ! Pár stránková zmínka o Drákulových námořních piškuntáliích sotva vystačí na dvou hodinovou akční jízdu. Ale vida, dekáda se s dekádou sešla a v tom zmaru přišla řada i na Demetera. A jedno, že scénář je z kategorie těch krutě podprůměrných. Pár příkladů: 1) třetina posádky pod drnem a zbytek až pak napadne prohledat loď 2) přeživší lodníci objeví černého pasažera, který jim poměrně barvitě vysvetlí co je čeká a kdo za to může (a hlavně kam se na noc ukládá) opět prohledají loď a stejně nikoho nenajdou. Ta loď obrovská není a holka, která je oním černým pasažérem poměrně explicitně řekne KAM se náš noční jedlík před úsvitem ukládá. Bída s nouzí, atmosféru aby jeden pohledal. To ujišťování režiséra jak se nechal inspirovat vetřelcem takhle vyznívá jako prázdné tlachání. Škoda, jak s trolama tak s Jane Doe byla větší zábava :) (02.09.2023)

Zábavní plavba do Anglie je dle mého ješitného mínění jedna z nejlepších a nejpůsobivějších částí Doktorova varlete, kterou měl Bram pořádně nafouknout například na úkor sáhodlouhých anemických mindráků Míny Hárkrové, a ne ji nechat na okraji v podobě několika kapitol lodního deníku vysávaného kapitána. Když se o filmu, který by pořádně a temně rozmazal krev po palubě lodi Mižigar v dokonalé atmosféře na moři bezradného škuneru ve spárech krvesaje, začalo zhruba před pěti lety mluvit, nakoupil jsem masturbační ubrousky a těšil se víc než Drákula na krkavici. Inu, a dočkal jsem se. Satanžel jsem však ubrousky akorát tak posmrkal, plačíc nad promr(d/h)aným potenciálem, protože jsem se místo brutálního, děsivého a mrazivého gotiku dočkal sice řemeslně poměrně solidního, lepšího než drátem do oka a s docela sympatickým Vláďou Opíchavačem, ovšem skoro nestrašidelného, klišovitého, bezatmosférického a sterilního instadigitálního driftování z Rumunska, opět pilně doplněného o nucenou demagogickou neomarxistickou negrofikaci. Pan Stoker se prokazatelně nesnažil ve svém dobovém románu o Blejda, a ač to má dle manipulativního zkreslovacího manuálu vypadat, že pro ně nebylo díky odvěké dokonalé asimilaci už od 13. stolení na evropských univerzitách kam plivnout, do roku 1900 promovalo na Kenbrydži i přes všeobecný rasistický odpor přesně 5 mouřenínů, vesměs koloniálních prominentů, a notabene ani jeden medik, který by se s takto prestižním titulem mohl úspěšně ucházet i o tak lukrativní pozici, jakou bezesporu je pytlonoš na zaplivané ruské lodi, a yntelechtuálně se tam povyšovat nad bandou bílých dezolátských lopat! Tudíž toho filantropického čokogénia a dozajista budoucího Negrohama van Helsinga považují za velké, hnědé a nestoudné bolševicko revizionistické hovno na Bramův hrob a ty tři dávám jen proto, že to mohlo dopadnout ještě daleko hůř, kdyby nemrtvý středověký valašský kníže vyhnil do ebenova a střihnul si jej třeba Jonatán Majer, Valach jako poleno. (03.09.2023)

Všechno je na svým místě: Solidní režisér (který aspoň v případě Jane Doe prokázal, že atmosféru umí), ucházející obsazení (sice méně známými/byť ne neschopnými herci), slušná výprava a kamera, kdy je vše pěkně nasvícený a vizuálně občas i dost slušně vypadající; příležitostně schopný skladatel (který ale většinu filmu nejspíš prospal nebo neměl dostatek času, poté co projekt "radši" opustil jeho předchůdce).,, Tak proč je výsledek jen takhle unylá, nudná slátanina? Nejspíš debilní scénař, který spíše jen krátkou epizodku marně/módně rozvádí na celovečerní stopáž + odporně digitální monstrum, co se jen neustále šklebí do kamery a výsledku taky rovněž moc nepřidá. Demeter je tak jen další promarněnou příležitostí, která dost zaostává za (rovněž minimální invencí = stupidní modernizací přecpanou módními trendy) Renfielda. Snad tedy dokončovaný Eggersův Nosferatu bude konečně tím očekávaným a ojedinělým úspěšným přírůstkem do svého 40+ let skomírajícího žánru. (02.09.2023)

Nic pro staromilce. Jako by nestačilo, že popkulturně pojatý Drakula (nelidská zubatá příšera) je v příkrém rozporu s pojetím Stokerovým, museli ho tvůrci ještě doprasit odporně "digitálním" vzezřením. A ani to se jim asi ještě nezdálo dostatečně moderní, zatoužili i po nějaké té korektnosti a angažovanosti, tudíž do příběhu zručně zakomponovali i bělošský rasismus a ženskou emancipaci (english speaking transylvánská venkovanka, která ukazuje námořníkům, jak se puškou otevírají zamčené dveře). Bože, spíš než před upíry nás prosím ochraň před podobnými kinematografickými lejny. A před případným druhým dílem. Od rejži Øvredala  jsem dosud viděl čtyři filmy a všechny za čtyři hvězdy, tímhle výpotkem mě ovšem zklamal. (02.09.2023)

Tohle mělo tak strašně slibný potenciál a ve finále nepřinesl nic. K tomu, aby tento film uspěl měl veškeré předpoklady - super námět, beznadějné prostředí, schopné herce, slušnou řemeslnou stránku. Jediné co epicky selhává je tu ta tak potřebná zručnost nastolit hororovou atmosféru a s ním i umět nasnímat scény tak, aby byly strašidelné nebo alespoň zajímavé. Takhle to na mě zase působilo jak horor pro děti, kde se záměrně drží scénář na uzdě, nabídne absolutně neděsivou CGI zrůdu a vlastně si spíš připadáte jako v nějaké počítačové hře. Ten upír byl fakt špatný vtip. (11.10.2023)