Nic k proclení

Moji dvaja obľúbení komici v hlavných úlohách hašterivých colníkov, ktorí stoja proti sebe. Vau. To musí byt skvelá komédia. A naozaj je, ale zo začiatku mi to príliš nesedelo. Benoît Poelvoorde mi pripadal otravný a Dany Boon nudný. Chyba bola v tom, ze trvalo celých 14 minút kým sa stretli a konečne sa mohla naplno rozbehnúť fantastická komediálna chémia medzi nimi. Odvtedy film neustále gradoval a bol stále zábavnejší a zábavnejší až som si chrochtal blahom. 8/10. (20.10.2012)

Snímek jsem si vytipoval jako vhodný ke společnému zhlédnutí se svojí partnerkou. Jenže po zhruba 15 minutách to vzdala s prohlášením, že se raději bude věnovat domácím pracem. Já jsem statečně vytrval až do konce už jen proto, že alternativa úklidu domácnosti ve mě vyvolávala pocit nervozity. Nicméně láskou ani sympatiemi jsem k téhle francouzské komedii o celnících, které postihla pohroma Evropské unie bez vnitřních hranic, nezahořel. Přitom nejde o nic urážlivého, hloupého nebo vyloženě nefunkčního. Na druhou stranu, pokud televizní stanice nasadí titul ve všední den na 9.30 dopoledne, o diváckém potenciálu si nedělá ani ty nejmenší iluze - zkrátka trhák to nebude. Humor uplatněný ve filmu mě neoslovil pro svou přílišnou doslovnost a přímočarost. Mám navíc rád, když je takový humor prezentovaný civilně. A tady se pro větší efekt přehrávalo o pár procent víc, než považuju za rozumné. Celkový dojem: 45 %. (17.12.2013)

Ach, špičkování Francouzů a Belgičanů? Člověk si zpočátku říká, že to nemůže být vtipné, navíc když nezná jejich historii. Ještě ze začátku se ten humor jeví dost přehraně. Ovšem pak jsem začal dost dobře bavit, s filmem najel na stejnou notu a výsledný dojem je moc příjemný. Dany Boon umí točit opravdu vkusné oddychovky, kde je mimo humoru i lidskost, trocha výbuchu smíchu, trocha dojetí a výsledný mix se moc pěkně sleduje.. No a Nic k proclení (i přes pár hlušších míst) není vyjímkou a moc rád jsem se jím nechal potěšit. (01.07.2020)

Téměř geniální komediální záležitost. Kdyby i druhá polovina byla taková nálož gagů a humoru, jako ta první, u které jsem se řezal smíchy už od první vteřiny, nedokážu si představit, jak bych dopadl. Možná, že bych se smál ještě teď a nebo bych už dávno smíchy zemřel. Druhá polovina ale už přece jen musela trošku pořešit děj, který byl vynikající, jen ta romantická zápletka tam byla místy trochu na škodu (ale měla svůj perfektní smysl). Dany Boon je perfektní, ale Benoit Poelvoorde je ještě stokrát lepší. Lepší komedii jsem už hodně, hodně dlouho neviděl. Nic k proclení je moje nová láska, kterou budu doporučovat na každém kroku. Vynikající. 85%. (01.05.2020)

Ruben Vandevoorde je šťastný muž. Narodil se jako občan Belgie, nejskvělejší země na světě. A není ctihodnější poslání než dělat celníka a bránit hranice zbožňovaného království proti jeho největším nepřátelům - Francouzům. A taky drogovým pašerákům. Bohužel pro Belgii a jejího Valonského ochránce nastaly zlé časy. Blíží se Schengen a s ním invaze nájezdníků ze zkaženého jihu. Chudák Ruben byl navíc převelen do mobilní mezinárodní patroly a dostal nového kolegu Mathiase - Francouze milujícího vše galské. A Rubenovu sestru. Z tohoto třaskavého námětu ukuchtil hrající režisér Dany Boon milou komedii utahující si z nacionalismu, patriotismu, kulturních stereotypů, lidské omezenosti a tendence brát věci zbytečně vážně. Boon je skvělý jak před kamerou, tak i za ní, jeho parťák mu zdatně sekunduje, vtipy jsou srozumitelné i pro ty kdo viděli obě země maximálně na mapě a tak je o zábavu postaráno. (20.08.2011)