Diktátor

Na Diktátora jsem se podíval v dobrém rozpoležení, lehce intoxikován, bez nějakých velkých očekávání, jelikož mě Cohenovy (a jsou to především jeho projekty) předchozí filmy, Borat i Bruno, nechaly povětšinou klidným. Za poslední roky se můj celkový vkus sice lehce posunul, ale Cohenově politicky ultranekorektní hlíně jsem pořád na chuť nepřišel. Poměr vtipů a gagů, které mě upřímně pobavily oproti těm, které mi přišly slabé, nedotažené, hloupé, či vyloženě idiotské až nechutné zůstává pokud si dobře pamatuju přibližně stejný (tj. silně převládají ty druhé) , jako u výše zmíněných filmů. Přes to všechno jsem rád, že jsem Diktátora viděl a doporučil bych ho možná raději, než některé z filmů, které ode mě dostaly hodnocení lepší, ale jsou ze své podstaty zastupitelné. Cohenovy filmy jsou prostě výstřední, ať už se nám to líbí nebo ne, a staly se součástí kulturního zeitgeistu. 50% P.S.: Těm z vás, které rajcují proslovy střihu toho, ve kterém Aladdin vtipně srovnává praktiky diktatury a americké demokracie, doporučuji pořad Real Time with Bill Maher, ve kterém Maher servíruje podobné dobroty čtyřikrát do měsíce v závěru sekce New Rules. (03.12.2013)

Asi jsem nějak otupělej, ale já žádnou nálož nekorektnosti neviděl. Přijde mi, že Diktátor posunem od mokumentu k tradiční komedii dost ztratil. Borat tepal mnohem silněji a to prakticky ve všech směrech. Vybrané téma navíc v mnohém nastavuje zrcadlo tam, kde je postaveno tak nějak pořád ze všech stran. Potěšily spíš některý gagy, než celek. Nahoru to posouvá vrtulník a závěrečný proslov. Bez nich za 3*. (10.09.2012)

Politicky, sociálně, rasově či nábožensky, tak nekorektní film, kterých je dnes jako šafránu. Sacha Baron Cohen si nesedne na zadek před ničím a nakousává témata, okolo kterých se dnes musí chodit po špičkách a je nemoderní na ně jakkoli poukazovat. Ale on se nebojí a to se mi líbí (nejlepší scéna je ta ve vrtulníku). Proto jsem si tuhle nabitou komedii opět tak hezky užil. Už se těším na Borata a Bruna, které mám teď na mušce. (28.12.2017)

Sašu uznávám jako společenského buřiče, co se nebojí říznout s chirurgickou přesností, aby následně omylem přetnul tepnu. Škoda, že hranici mezi inteligentním humorem a trapností překračuje Saša často a rád. Obdivuji jeho odvahu dát své jméno a tvář všanc hanění všeho druhu. Diktátor je fousatý AraBorat. Občasný smích (u geniálních vtípků). Občasná nuda (u rádobygeniálních vtípků). Permanentní znechucení (u všeho ostatního). Baron Prášil nám chtěl sdělit, že soudruh Božíles byl vlastně demokraciemilovný tatíček. Vlastně se mi ale Sašovo navážení do Ameriky a všech nejrůznějších pokrytců líbí. Divím se, že je ten člověk stále naživu. Taky škoda, že těch židů je v Sašově pojetí humoru už moc. I když i zde se najdou zástupci z řad mimořádně vydařených jokeů: "...and it certainly never be used to attack Isr... oh, boy." Jenže to by nesměl na výtečné, ostré, pobuřující vtipy nabalovat trapný balast. Jeden příklad za všechny - ten porod v obchodě byl pro mě vážně - porod. Z toho jsem i já jakožto muž málem potratil. A vtipy na chlupaté podpaží fakt nejsou vtipné, ví to filmaři? Chcete nekorektní humor? Pusťte si projev Milouše Jakeše. PS: A ještě si Saša vybral fajn hudbu, třeba taková pecka Ila Nzour Nebra od Jalala Hamdaouiho je super. (14.10.2012)

Diktátor je prošpikovaný spoustou gagů, z nichž některé mají šanci stát se legendami, ale většina bohužel tak nějak "zapadne" v ději. Jde o typickou cohenovskou zábavu, která mi sedí, takže se dá říci, že 4 hvězdy jsou takový standard a na Cohena je to vlastně průměr. Ovšem co by za takový průměr někteří jiní dali, že? ;-) (03.03.2013)