Diktátor

Nekorektnost kam se podíváš. Musím se přiznat, z počátku mě ten film nebavil tak, jak jsem čekal - většinu scén jsem znal z traileru a jen jednotlivé vtípky mě sem tam dokázaly pobavit (hra na PlayStationu "Mnichov 1972" nebo "bonus round" v podobě kopání masového hrobu.) Ale jakmile se Aladeen dostane do Ameriky a je zbaven vousů, ta pravá nekorektní sranda začíná. Narážky na vše možné, vtípky všeho druhu (většinou urážlivé, ale co jiného od Cohena čekat, že?) a hlavně jeden skvělý fór za druhým. Bál jsem se, aby to nepokazil konec, ale naštěstí konec je stejný jako celý film. Ujetý. The Dictator mě pobavil a upřímně věřím, že Cohen opět nadzvedl pár lidí ze židle (či sedaček kina). 90 %. P. S. A camea Megan Fox a Edwarda Nortona, kteří neváhali si ze sebe udělat TAKOVOU srandu, mě hodně potěšila. Speciálně Megan u mě stoupla nehorázně. (20.08.2012)

Úkrok ke kompletně hrané formě Cohenovi zcela nepomohl. Tam, kde byli Borat a Bruno díky svému dokumentárnímu charakteru ostře satiričtí, neboť umožnili obyčejným Američanům, aby se sami totálně odkopali, je Diktátor jen a pouze snaživý ... a tak trochu do prázdna vyznívající. Cohen sice opět štěká a kouše na všechny strany, ale tentokrát to působí, jako by měl místo pořádných tesáků jen obyčejnou umělou zubní protézu. Několik sekvencí je naprosto geniálně vtipných (porod! hlava! onanie!), ale zaskočilo mě velké množství hlušiny (so-so vtípků) a dost scén, které se minutu líně převalují na hraně trapna a pak úplně vyšumí, aniž by z nich něco extra vtipného vylezlo (scéna ve vrtulníku, která působila dobře v traileru, je ve filmu totálně zabitá). Jako jednoznačně to má svoje momenty, ale čekal (a chtěl) jsem něco ještě mnohem ráznějšího. 6+ (25.05.2012)

Politicky, sociálně, rasově či nábožensky, tak nekorektní film, kterých je dnes jako šafránu. Sacha Baron Cohen si nesedne na zadek před ničím a nakousává témata, okolo kterých se dnes musí chodit po špičkách a je nemoderní na ně jakkoli poukazovat. Ale on se nebojí a to se mi líbí (nejlepší scéna je ta ve vrtulníku). Proto jsem si tuhle nabitou komedii opět tak hezky užil. Už se těším na Borata a Bruna, které mám teď na mušce. (28.12.2017)

Všade v reakciách na Diktátora čítam o nekorektnosti. Zrejme sú ľudia už tak zblbnutí spôsobom podávania informácií o svete, že podľahnúc tejto propagande sami (v duchu orwellovského newspeaku) naskočili na médiami vnútený jazykový úzus toho, čo sa pokladá za nekorektné a čo nie. Vo vzťahoch, politike, spoločnosti. A keď si niekto z takto falošne naservírovanej, ale väčšinou uznanej korektnosti, utiahne, je za génia. Pritom je to obyčajná stredostavovská komédia. Upravená tak, aby sa drvivá väčšina kritikov, sčítaných intelektuálov i diváctva zhodla na jej výnimočnej podarenosti (napr. na genialite Aladinovho prejavu o demokracii a diktatúre). Naozaj? Ja som práve v týchto vtipoch nič nekorektné, dokonca ani objavné nevidel, len miestami humorne podané všeobecné spochybnenia, omleté v alternatívnych zinoch za posledných 20 rokov toľkokrát, že až. A nielen v nich. Skôr mi celok vyznel ako povrchné uťahovanie si z bulváru inou formou bulvárnosti, okorenenej vulgárnosťou. To však nekorektnosť nevytvára. Alebo zle čítam titulky Nového času, ktoré ma rovnako, ako tento film, dennodenne presviedčajú o tom, že umelci sú za peniaze schopní obriadiť kohokoľvek, filmové i športové ceny sú len otázkou ceny, aktivisti sú reálne veci nevnímajúci slabošskí nímandi, demokracia nefunguje (a keď áno je riadená len korporátnymi záujmami) a onanovanie je plnohodnotnou náhradou za sex . Isteže sa našli miesta, na ktorých som sa zasmial, ale porovnávať celok s Monty Pythonom mi príde dadaistickejšie než všetky vtipy z filmu. Kdeže komédia roka! Toto je čistý priemer, ideálny popcornový výrobok do multiplexových kinosál. (25.05.2012)

Skoro je chyba, že je tam těm vtipů až moc (a jak je u Cohena zvykem velmi rozdílného druhu a úrovně), takže se člověk zasměje asi jen každému třetímu. Další věc je, že Cohen šije do všech natolik "vyváženě" (ano, je to paradoxní), že trochu zanikne hlavní satirizovaný cíl - což IMHO je nekonzistentní vztah USA k různým diktaturám. Od Cohena jsou navíc všechny vtipy sice nekorektní, ale v podstatě bezpečné - vzdělaný bohatý Žid s hordou právníků za zadkem si dělá legraci ze všech, aniž by mu cokoli hrozilo a aniž by se pro cokoli musel angažovat. V tom se velmi liší od Chaplina, který za války natočil Diktátora a po válce se stal nežádoucí osobou. Ale jinak - jeden z vrcholných komediálních kousků posledních let. Proslov o tom, jak se liší demokracie od diktatury, je geniální. (15.05.2012)