Bídníci 20. století

Variace na téma Les Misérables. Z V. Huga tu moc nezůstalo, film je typický Lelouch, tj. ty nejprovařenější melodramatické a sentimentální klišé z populární literatury jsou točeny, jako kdyby se život skládal jenom z nich (život je umění, umění je život - třeba pláč na cajdák z rádia). Zmizela náboženská rovina románu (Javert NENÍ záporná postava - je vyjádřením nemilosrdnosti Starého zákona, který musí ustoupit milost a odpuštění), řeší se tu síla filmu, který není jen zábavou, ale pomáhá negramotným najít cestu k umění a k hodnotám (to už věděl Lenin), závěrečná hodina je vlastenecky patetická (oslava hodnot Páté republiky)... Na druhou stranu, pokud zapomenete na Victora Huga, celý ten trojhodinový kolos dává smysl a nenudí a Belmondo hraje Fortina skvěle, tj. žádný lidový mudrc, ale prostý nevzdělaný člověk ve víru dějin. (24.03.2011)

Zvláštny útvar je tento film. Bedári v Bedároch adaptovaných na dvadsiate storočie a druhú svetovú. Tri hodiny je ale veľa aj na takýto košatý príbeh. Belmondo v druhej svetovej mi ani tentokrát celkom nesedí. Hraje seba, svojho otca a ešte postavu z knihy, až som sa v tom občas strácal a musel som sa na časť filmu pozrieť znovu. Silné tri hviezdy sú hlavne za silnú predlohu, ktorá bola pre hlavný príbeh len inšpiráciou. –––– Každej je jako někdo v týhle knížce. Je plná lidí, které pořád potkáváme. –––– Lidský dějiny znají jen dva-tři lidský příběhy, které se věčně opakujou. (17.08.2016)

Nejlepší Bídníci, jaké jsem kdy viděla! Úžasný román Victora Huga, rozložený na malinké kousíčky a poskládaný v dokonalou mozaiku v jiné, pozdější, ale stejně děsivé válečné době. Po smršti neohrožených borců, kteří sklízejí úrodu žen a úspěch kosou, je tohle pro mě nový Belmondo. Krásný, krásný film. (05.04.2015)

Ztratil jsem se v tom. JPB sice jako herce moc nemusím, ale tady mi nevadil. Možná jsem nebyl v náladě, ale film mi přišel dost zmatečný, chvíli to, chvíli ono, pak zase zpátky... Navíc neúměrně protahované. I 120 minut by bylo až až, 175 čistý nerozum tvůrců, přinejmenším k tomu, co se ve filmu dělo. (02.07.2012)

Až příliš ambiciózní a francouzské až do morku kostí. Moderní příběh Jeana Valjeana 20. století je odvážné téma, ale těžko ho chválit za srozumitelnost i tam, kde člověk nečte Huga už od kolébky. Opulentní tříhodinová freska sleduje krutou první polovinu 20. století a komparuje jí s klasickými osudy Javerta, Fantiny a Kozety a jejich moderních protějšků. Spravedlnost nikdy nebyla v obtížnější situaci. Velké plus je Alessandra Martines (princezna Fantaghiró) toužící po nové roli herečky ze seriózních filmů. (20.11.2020)