Vendeta

POZOR SPOILER! Po počáteční Vetchého vyměklosti už jsem měl strach, že těm parchantům snad nakonec doopravdy odpustí, jak mu radil ten pokryteckej hajzlík na začátku. Ale Ondra naštěstí neztratil nervy a zdárně dokončil co začal. Na můj vkus sice zbytečně rychle a ohleduplně, ale nešť - nakonec, dělal to poprvé. Jen tu závěrečnou, uměle našroubovanou a hodně otřepanou moralitu si mohli tvůrci vážně odpustit. (27.05.2012)

(52. ZLÍN FILM FEST) Plakáty jsou vyvedeny exploatačně, ale nakonec se před čímkoliv exploatačním uhne, a tak - alespoň to fyzické - násilí nevidíme. Upoutávka zase slibuje žánrovou podívanou, která bude stát na střetu dvou mužů, jejichž konflikt je nějak spojen s událostmi kolem napadení dívky stejně mladými kluky. Ve výsledku se ale jedná o umělecký snímek, jehož propagační strategie odpovídá jednomu z ústředních témat, kterým je manipulace, což se ale na konvence navyklým divákům nezamlouvá. Zatímco před zhlédnutím jsme dostáváli rozporné informace, při sledování jich máme po dobu tří čtvrtin akutní nedostatek. Na místo thrilleru, kde bychom jich měli nadbytek, abychom se mohli strachovat o hrdinu, se tak vzhledem k zvolené strategii jedná v první hodině o psychologické drama. Ve zbylé - necelé - půlhodině, kdy jsme dostatečně informováni, se přechází k překvapivě funkčnímu thrilleru, u kterého je ale relativizováno jakékoliv černobílé fandění kterékoliv ze dvou skupin, protože film až do závěrečných titulků zůstává morálně ambivalentní. Především psychologicky-dramatickou část považuji za formálně nebývale promyšlenou, a to nejenom na poměry debutů či českých filmů, protože vyprávění a styl, charakterizované záměrnými mezerami co do distribuovaných informací či prostorového určení, odpovídá vyšinuté mysli touhou po pomstě popoháněné ústřední postavě. To je zjevné především ze zvoleného ostrého střihu, kdy se skáče v čase dopředu a dozadu, a hudebního leitmotivu, který stírá hranice mezi hudbou a ruchem a který se objeví vždy ve vyhrocené situaci v souvislosti s postavou doktora porušujícího Hippokratovu přísahu. V závěrečném aktu se bohužel sklouzává k midcultovosti (užití Mozartovy hudby), ale sebeuvědomělost v podobě hry s Vendetou, o které se baví dvě postavy, umožňuje pobavený odstup a uznání za experimentování s žánrovými i diváckými očekáváními. (28.05.2012)

Je to žánrový film, které se u nás příliš nedělají, a když už tak s nevalnými výsledky. Výkony čtyř neokoukaných tváří pokulhávají. Za obstojným vizuálem pokulhává vše ostatní a máte i pocit, že jste to někde viděli. Vidíme bulvár jako sex, úplatní policisté . Mnoho dějových nelogičností , kostrbaté dialogy. Logika je víc podřízena příběhu.Tvůrci znázorňují hranici mezi pomstou a zločinem, což je zajímavé téma. Mozart je použit v brutálních scénách, básně Skácela v závěru.Je to taková hra na hloubku. Konec je nejednoznačný, (23.04.2020)

Herecky a režijně je to suverénní práce, bohužel se to nedá říci o scénáři. Už výchozí premisa mi připadala neuvěřitelná (a to nemám o naší policii či justici nijak vysoké mínění) a dalších pár otazníků přibylo v průběhu filmu. Ale naprostý WTF moment přišel s písní pod závěrečnými titulky. Je to sice drobnost, ale naprosto zbytečná. (13.01.2012)

No teda, tak to jsem nečekal. Ondřej Vetchý jako Horseman ? Ano a s přehledem. Po všech těch přeborech a starostováních ve vesnicích roku, kdy jsem začínal mít strach zda se nezabydlel napevno v provinčních postavách konečně zase ,,chlapská" role . Tohle je opravdu hodně husté drama v kulisách podzimního lesa, opuštěné fabriky a lomu. Už jen ten sám studený podzim a foukání větru vám nahání husí kůži. Ondruš si vystačil s minimem herců, typově perfektně zvolených. Bylo by sice pár drobných vítek k výkonům omladiny, ale nikdo učený z nebe nespadl. Vendeta je rozhodně zajímavou záležitostí, která stojí za vidění. V našich zaprděných vodách je to štika v rybníce a cením si odvahy producentů. Nenudil jsem se ani chvilku. * * * (25.04.2012)