Speciální jednotka

Stéphane Rybojad si představuje válku asi tak jako Tomáš Magnusek základní školu. Místním pozitivním ohlasům absolutně nerozumím. Pomiňme ideologickou tupost a ololol zobrazování bojovníků Tálibánu (zračí se například ve vážně míněné replice mezi dvěma fousáči: "Nepodceňuj houževnatost západní ženy!"), pomiňme i skutečnost, že speciální jednotka má zapnutý cheat na nekonečnou munici a že poradce pro bojové scény pravděpodobně dělal Hurvínek, takže Schwarzeneggerovo Komando vedle toho vypadá jako příručka pro zvládnutí pokročilé válečné taktiky. Ale může mi někdo vysvětlit, o jaké "výborně natočené akci" se tu mluví, když 100% přestřelek je natočeno stylem záběr na někoho jak střílí / střih / protizáběr na někoho jak padá? ___________ P.S: Při sledování filmu jsem často myslel na turecký akčňák Kurtlar Vadisi Filistin, jemuž jsem vytýkal podobné mouchy (mačismus, xenofobní předsudky, haprující logika, opakující se situace, fádně natočená akce), ale který z případného kritického srovnání vychází jako jednoznačný vítěz takřka po všech stránkách. ___________ P.P.S: Zajímalo by mne, kde se celou dobu schovávala pákistánská armáda, která je v příhraniční oblasti s Afghánistánem zastoupená věru nemalým počtem jednotek a našim hrdinům mohla snadno pomoci. (19.01.2012)

Byť příběh o úniku přes střechu světa do Afghánistánu je celkem zajímavý a film chvílemi zaujme, je film Speciální jednotka typickým představitelem toho, co nemám rád na francouzské produkci. Politická zápletka na jejímž základě je příběh vystaven, je dost laciná a povrchní, obzvlášť scény z Elysejského paláce jsou jak z pera dítěte, no a pak je tu ten francouzský vlastenecký patos, který je ještě horší než ten americký (protože ti si příběhy kdy to někomu nandali nemusí vymýšlet) no a akční scény působí až křečovitě podle hollywoodské šablony. Chápu, že ve speciálních jednotkách jsou fakt machři, ale aby půltucet brusičů, vyřešil celou armádu Talibanu, to je prostě moc. (18.11.2013)

Novinářka Diane Kruger padne v Afghánistánu do zajetí Talibanu. Vypraví se pro ni záchranný tým a jak už to tak bývá, nebude to zcela jednoduché. Směs stylů, akce se přelévá do krutého světa arabských magorů, nechybí napětí a postupně přechází v dobrodružný žánr, který hodně zvedá hudba. Film má i slabší místa, kdy jsem si žíkal, že tomu něco chybí, nebo že tohle nemám zapotřebí (arabášksé čistky), že se hrdinům podezřele vyhýbají kulky. Ale celkově to je nadprůměrný snímek a kromě zmíněného vypadá vizuálně dost realisticky. # příběh 7 | hudba 8 | humor 0 | akce 6 | napětí 3 | pustil bych si znovu 6 (27.04.2012)

Francouzská odezva na Slzy slunce by se snad mohla rovnat s filmem Černý jestřáb sestřelen. Ale urážet tento snímek srovnáním s patetickým a sentimentálním Útěkem ze Sibiře je zlolajné. Celou dobu jsem se skvěle bavila. Nejsem voják, takže je mi úplně fuk, jestli akce vypadají reálně, jsem divák, pro mě je důležité, že se mi líbí jejich filmové pojetí. Vzít tohle do rukou Američani, je z toho neskutečně patetický a sentimentální brak. Francouzi se k tomuto svrabu a neštovicím amerického filmu ani nepřiblížili. (17.11.2013)

Jděte se s těma vašima průměrema vyfotit, tohle je jasnej nadprůměr. Je to první film, kde zejména zpočátku odpuštím roztřesenou kameru a francouze velmi důrazně vyzývám, aby se zřekli roztřesených retardérů za kamerou, protože druhou šanci už jim nedám ! Nicméně nejvíc akce a dynamiky v rychlým sledu za sebou je právě zpočátku, pak už se odehrává poměrně drsná naháněčka fousáčů a kluků ze speciální jednotky. Když už jsem u týhle speciální jednotky, tak to klobouk dolů, takhle drsnej tým vojáků jsem naposled viděl ve filmu Predátor. Nebudu zastírat, že pro takovýhle kluky mám slabost, tam kde by amíci cákali do příběhu kýble patosu, dávají evropani přednost detailům a místo do nebe volajících amerických keců o svobodě, přidávají frantíci jen dvouslovný dialogy, pohledy či suchej foréček na drsný způsob, pokapaný krví. Naprostá hitparáda je pak herecký obsazení a technická dokonalost snímku. Pokud jde o obsazení, tak když vynechám ostrý kluky ze speciální jednotky, tak další medvídek k nakousknutí je Dianka. Moje osobní germánská bohyňka je úžásná, po dlouhý době zase holka co v extremním prostředí nemá make-up, vyfénovaný vlasy a nalakovaný nehty. Dianka se nebojí přihodit na svůj ksichtík ani nějakou tu vysušenou pokožku či omrzliknu a i přes to na mě působí krásnějc než kozatej bakelit na modních příhlídkách. A jako herečka taky nemá chybu, na to jak je křehká, sem jí tady tu roli houževnatý reportérky věřil od A až do Z . Na logiku seru, podstatný je že jsem se o hlavní hrdiny bál, protože to všichni byli takový správný frajeři na blbým místě, nežvanili, nefňukovali, jednali. (20.02.2012)