Lovci hlav

Lovci hlav aneb Pohádka o Šprtajzlíkovi nořícím se postupně do sraček, do slova a do písmene. Film je vlastně o ničem a nejzábavnější jsou ty prvky černé komedie, kdy jdete venčit bílého čokla přišpendleného na traktoře a myslíte si, že prchnete před chlápkem v bavorákovi. Takže černý humor v tomto filmu je vlastně humor úplně hloupý. Je to náctiletý krimi / thriller, u kterého bych se možná mohl v 16 letech docela slušně bavit. Má to být bizarní oddychovka, jenže tu nic nefunguje, jak by mělo - výškovej mindrák, vztahy s podivnou motivací, firmy bez peněz a dvousečná GPS - ač se tváří film promyšleně, je to nelogická blbost. Prostřední část je možná lehce napínavá, no zbytek je zajímavý asi jako toaletní papír. Všichni o něm jaksi mimoděk víme, ale reklamu v TV na něj neuvidíte. (10.11.2017)

Velice umně natočený film, který dokáže skloubit řadu témat v jeden naprosto hladce fungující celek obsahující jak porci silné atmosféry, hektického tempa, tak rozvážné chytrosti a černého humoru. Lovci hlav jsou thriller, který jede na doraz a přesto si dokáže vymezit prostor pro špetku odlehčení. Závěr, v kterém vše do sebe zázračně zapadne je sice poněkud hollywoodský, ale filmu nijak neubližuje, spíše naopak. Třešničkou na dortu jsou fajn herci... 8/10 (28.09.2015)

Ľadová sprcha z Nórska, čiernohumorný "heist", dramatická drobnokresba duše, úderná "exploatačka", alebo aj Mortenovo "Fargo." Chce to nadhľad alebo aspoň špetku cynického uvažovania pretože sa tu umne narába so starými známymi (latrína), ale aj novými neznámymi (traktor) "trademarkmi" z ktorých by slabšie povahy mohli byť nešetrne vyvedené z miery. Kto si sťažuje na klišé, tak sa zrejme ešte nedopátral k definícii "žánrový film a jeho zákonitosti", čož je škoda, lebo bez tohto poznania si podľa môjho názoru dotýčný túto rafinovane poskladanú skladačku dosýtosti neužije. Sám dosť často odmietavo krútim hlavou nad kadejakými klišoidnými žánrovkami, ktoré sa kvôli vlastnej neschopnosti prísť s niečim neotrepaným/nelobotomizujúcim schovávajú radšej do predpripravených škatuliek a balamutia tak milióny divákov v duchu: "obdivujte naše povrchné výplody alebo si aspoň vychutnajte ich technicky zdatné prevedenie." Veď čo by nie, nikomu to nezazlievam, každý si ulietavame na tom svojom, len treba poznamenať, že práve snímky ako "Headhunters" sú tými, čo posúvajú daný žáner zasa o kúsok dopredu a preto by sa na ne nemalo len pasívne pozerať, ale o nich aj aktívne premýšľať. Možno mi však iba preskočilo a netreba sa tým nejak extra zaoberať, každopádne mne imponuje ako si Tyldum neberie servítky-testuje limity, ako sa nebojí ísť do prekvapivých "twistov", ako dodržuje a zároveň porušuje predpísané pravidlá-toto všetko napovedá, že pánko má čo to napozerané i odskúšané a o jeho mene budeme ešte isto počuť. Úprimne v to dúfam. (14.04.2012)

Nesbøa považuju za nijak oslnivého tvůrce a i mezi thrillery a detektivkami ze severu se musí vybírat, ale abych byl filmem takhle nadšen od první minuty se mi nestalo už dlouho. Vyprávění šlape, snímek má nadupané tempo, černý humor a zvraty na hranici uvěřitelnosti, dají se ale zvládnout s přehledem. Motivy záporáků jsou trochu klišé a psychologicky to není moc hluboké, ale z hlediska logiky do sebe na konci vše víceméně zapadne. Celkem lahůdka. 90%. (12.10.2020)

Ať již čekáte cokoli... Nedočkáte se. Žánrový chameleon o zakrslém Walkenovi, který dokazuje, že Joovi Nesbømu filmové plátno sluší i navzdory dějovým lapsům (stáří mrtvoly s přimhouřením očí ještě dejme tomu, ale personál nemocnice či ten co Rogera najde, že by se po medializaci případu neozvali a nikdo se jich nezeptal?). (12.02.2012)