Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z nejpůsobivějších a nejkomplexnějších debutů, jaké se ve švédské kinematografii objevily od doby, kdy Lukas Moodysson představil svoji prvotinu Láska je láska. Režisérka Lisa Aschanová vzrušujícím způsobem podrývá tradiční schémata filmů o dospívání, pravidla politické korektnosti, představy o rozdělení genderových rolí - zkrátka všechny aspekty obvyklých reflexí na téma rozvíjející se sexuality. Protagonistkami filmu jsou sestry Emma, talentovaná dospívající gymnastka, a Sara, předčasně vyzrálá sedmiletá dívenka. Při vstupu do školy jezdecké akrobacie poznává Emma o něco starší Cassandru a mezi oběma dívkami se začne vyvíjet komplikovaný vztah, který se postupně proměňuje v nelítostný fyzický i psychický souboj. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (47)

IQ Tiqe 

všechny recenze uživatele

Ne, že by to bylo špatný, ale nějak mi ušlo, co tím chtěl básník říci. Leda "účel světí prostředky", ale kvůli tomu jsem si film nepustil. Čekal jsem něco hlubšího než poněkud povrchní uraženou puberťačku, která si jde za svým, a její malou trhlou sestru, která by chtěla sbalit staršího bratrance. Jinak podání fajn, ukázka toho, že není třeba mnoha dialogů, aby divák pochopil. # [viděno: monitor, sluchátka] # příběh 6 | hudba - | humor 0 | akce 0 | napětí 2 | pustil bych si znovu 4 ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,NIKDY NEDÁVEJ NAJEVO EMOCE. JEN SI TAK UBLÍŽÍŠ....“ /// Emma a Cassandra jsou spolu v bazénu. Skáčou, držej se za ruce…. Emma a Cassandra jdou spolu ven. Běží, držej se za ruce…. Emmy sedmiletá ségra Sára chce podprsenku…. půlhoďka v piči a já jsem zoufalej. Holky se sbližujou, tleměj se, chlastaj víno z flašky (to víš že jo, ublinkni si litřík…, chudinko. Pojď hajat, sundáme kalhoty…). ROMÁN PRO HOLKY? Proč na to čumím já? Tohle mě přece nemá šanci něčím zaujmout (lesby vole! Seru na ně…). Trvat to vo 5 minut dýl, tak mi naroste vagína! Malá Sára kouká na šukající koně a myslí si na bratránka. Já bych taky nejradši … šel někam na vejlet. Jako co? To má bejt ze života? Dobře, ale kurva, já taky necpu každýmu svoje trapacký historky (co kecáš, zrovna tuhle si vyprávěl….). Dyť to není ani psychologický nebo co. Pohled do nitra (podivný?) dívčí duše? Hovno, jen dva (tři) frackové. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč do dneška jsem znal jen Emu co má mísu a tu, co si voholila nohy. 2.) Jsem (beznadějně) zamilovaná do kámošky. 3.) Je mi 6-8 let a jsem (beznadějně) zamilovaná do bratránka. 4.) Rád čumím na malý holky v plavkách. 5.) Thx za titule ,,U_S_O“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()

Reklama

JFL 

všechny recenze uživatele

Důmyslná dekonstrukce westernu na samotnou podstatu žánru - střety, boj o moc a definování dobra a zla slouží zde jako půdorys pro film o dospívání, nebo lépe řečeno o podstatě člověka coby bytosti vědomě realizující své touhy. Co se zprvu tváří jako příběh o lesbické lásce se ukáže jako nevybíravé pojednání o krutosti a egocentričnosti dětí. Hlavní hrdinka pouze vypadá jako dospívající, ale právě svým chováním se ukazuje jako dítě; proto také zásadní význam ve filmu mají sekvence s její mladší sestrou, které tuto paralelu ozřejmují. Režisérka Lisa Aschan svým debutem prokázala výjimečnou míru přemýšlivosti, koncepčnosti a řemeslné zručnosti. A přispěvatel Variety, který film na MFFKV uváděl zase svými retardovanými dotazy působícími jak od jižanského burana z padesátých let (proč byly ve štábu ženy, film je přece mužské odvětví; váš film je vyprávěný jinak než filmy natáčené v Los Angeles, jak jste na ten styl přišla) potvrdil marnost a vypatlanost tohoto industry-plátku. ()

playboxguest 

všechny recenze uživatele

Ti tři pánové, co tu též udělili po jedné hvězdě (Fr, pabulator, David S.) to vystihli perfektně :-) Některé filmy dokážou tááák unavit. Nechci pomýšlet, že by měla Apflickorna delší stopáž jak současných 75 minut... Asi bych už, jako opice, začala soustavně mlátit ovladačem (né-li rovnou hlavou) o zeď. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

SPOILERY „To je výchova.“ Píle, vůle, odhodlání. Přísnost, soustředěnost. Žádné emoce. Přesto potřeba citů. Jak asi dopadne tahle cesta z dětství na švédský způsob? Požadavky společnosti nutí obě dívky, z nichž starší nahrazuje té mladší chybějící mateřský vzor, volit při hledání vstupenky do (mužského) světa velkých ambicí a vlastního sebe-uvědomění krajní řešení. Ohroženým druhem přitom v celém filmu nejsou ženy, ale právě muži, jimž může jediné neopatrné gesto vynést obvinění ze sexuálního obtěžování a „jejichž“ symboly chlapáctví (kůň, puška) rovněž ovládají, nebo se učí ovládat ženy (závěrečná scéna krásně naplňuje úsloví „být na koni“). ___ Svou frustraci z nedostatku kontroly, z nutnosti poslouchat příkazy, které pro ni zosobňuje Emma (proto také své sestře říká, že ji nenávidí), Sara příznačně ventiluje rozmlácením plastového koníka. Zatím nemá tolik síly, aby osedlala toho skutečného. Motiv ovládání a pocitu moci se objevuje s úvodní scénou, ve které se zatím podřizuje jenom pes. Stejně poslušný se ale později ukáže být také otec (spíše okrajově přítomný, jako všechny mužské postavy), který dcerám raději ve všem vyhoví. ___ Snaha nenechat si vzít svou nově nabytou a sotva poznanou moc je nakonec důvodem rozpadu vztahu Emmy a Casandry. Jsme nicméně ponecháni na pochybách, zda je to, co se zrodilo z jejich mlčení, skutečně upřímným přátelstvím, nebo jen vypočítavým krokem k získání výhodnější pozice. Emma své nové kamarádce/přítelkyni sice důvěřuje, jak ukazuje scéna se zavázanýma očima, ale zároveň jejich vztah vnímá jako formu experimentu, po jehož krachu si bere zpět svou finanční zálohu. I když se Emma vztahu nebrání, přijímá jej víceméně trpně, cítí, že oslabuje její mimořádně pevnou vůli a činí ji zranitelnější. (Tou skutečně zraněnou je v závěru nepřekvapivě emoce více vystavující Cassandra.) Strach ze ztráty kontroly u ní vytváří potřebu návratu ke starému, chladnokrevnému já, kdy měla city dokonale pod kontrolou. ___ Informace jsou nám dávkovány velmi pozvolna a se skandinávskou skoupostí na zbytečné řeči a emoce. Až téměř po hodině filmu poprvé slyšíme jméno Cassandry. Její identita se tím alespoň pro nás stává důležitější a v závěru ji můžeme snáz litovat coby oběť. Do té doby zkrátka nebylo třeba, abychom její jméno znali. Díky velkému prostoru pro divákovo domýšlení souvislostí neslouží film k hanění jednoho konkrétního typu výchovy/rodinného modelu (co se stalo s matkou?). Něco se dozvíme dostatečně pozdě, aby nás toto odhalení přimělo k přehodnocení dosavadního chování postav (kdo je vlastně Sebastian). Styl režie je stejně „neuvolněný“ jako samotná Emma. Statická kamera, opakující se uvozovací a ukončovací záběry a o to silněji působící kulminace nastřádaného napětí ve finále, kdy musí nevyhnutelně dojít k westernovému duelu (nechybí ani obligátní záběr s větrem hnaným trsem slámy), z něhož se ale nepřekvapivě vyklube dokonalá antiteze velkolepých kovbojských přestřelek. Holky tyhle věci prostě řeší po svém. Zvlášť ve Švédsku. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, JFL, Brygmi, FlyBoy () (méně) (více)

Galerie (13)

Zajímavosti (1)

  • Natáčelo se ve švédském Göteborgu. (Cheeker)

Reklama

Reklama