Režie:
Quentin TarantinoScénář:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrají:
Jamie Foxx, Christoph Waltz, Leonardo DiCaprio, Kerry Washington, Samuel L. Jackson, Walton Goggins, Dennis Christopher, James Remar, David Steen (více)VOD (5)
Obsahy(3)
Píše se rok 1858 a v Americe právě probíhá občanská válka. Texasem vedou bratři Ace a Dicky Speckovi pěšky skupinu spoutaných černých otroků a mezi nimi je i hlavní hrdina otrok Django. Ten má šanci získat díky nájemnému lovci lidí dr. Schultzovi svobodu, pokud se mu povede dopadnout vraždící bratry Brittlovi. Djangovi se tak zároveň naskytne příležitost najít ženu, kterou musel před lety nedobrovolně opustit. Ani jeden z hlavních hrdinů však netuší, jak blízko jsou nejnebezpečnějšímu dobrodružství svého života... (TV Nova)
(více)Videa (42)
Recenze (3 236)
Tarantino vyznává lásku drsným chlápkům s koltem u pasu a jakkoli si celý westernový svět upravuje k obrazu svému, nevypadne ani na okamžik z příběhu, pocty ani včas odlehčené nálady. A ať už se v soundtracku ozve rap, hlavní hrdina nasadí sluneční brýle nebo neodolatelný Leo zběsile přehrává, pořád vím, že tohle je ve své podstatě dokonalá žánrovka. To jen její režisér se i přes špičkovou práci stává obětí sama sebe. Po emočně bohatším Kill Bill a dokonale vybroušených Panchartech už zkrátka v cestách za pomstou a v nekonečně-znepokojivých dialozích s uzemňující gradací není kam stoupat. ()
Bál jsem se toho. Westerny nemám rád, Tarantina ano. Naštěstí pro mě není Django Unchained ani zdaleka čistokrevný western. Ne, je to prostě zábavná tarantinovka v kulisách Divokého zá ... jihu. Mixnutá blaxploitation. Po 1200 komentářích, které tu na ČSFD už Django má, těžko vymyslím něco zajímavého či originálního, takže dál jen pár osobních nesouvislých výkřiků a poznámek... Extrémně vtipná scéna s předchůdcem Ku-Klux-Klanu. Kočár putující americkou dálavou, kterému se na vrchu hopsá maketa zubu v nadživotní velikosti, je megacool. Hans Landa umí působit jako sympatický pán. Nechci potkaz DiCapria s kladivem. Samuel. L. Jackson je badass nigga. Pancharty mám přecijenom radši :) ()
[Komentář plný spoilerů a možná i něčeho dalšího, ale to už nechám na vzdělaném čtenáři, aby to odhalil] Tarantino nikdy nepatřil k mým oblíbeným režisérům, náš vztah byl spíše neutrální. Ani od Odpoutaného Djanga jsem nečekal nic jiného, než dobrou a krvavou, leč povrchní zábavu. A té jsem také bohatě dostal, je vidět, že Tarantino už moc dobře ví, co jeho fanoušci chtějí a tenhle kousek jim natočil přesně podle jejich přání. Ale tentokrát je tu mimo obvyklou zábavu i něco víc, něco hlubšího, poselství, myšlenka. Je nasnadě už samotným tématem a prostředím, ve kterém se příběh odehrává, že ústředním motivem pro nějaký myšlenkový přesah se zde nabízí otázka otroctví a rozdílů mezi rasami. Tarantino se této možnosti chopil a dosáhl ve svém snímku velice kontroverzního vyznění – film jasně zastává myšlenku otroctví a ilustruje chybu, kterou bylo jeho zrušení. Jednotlivé indicie se nám nabízí od první scény, kdy několik otroků získá svobodu a místo, aby pomohli svému zraněnému bílému bližnímu, raději jej chladnokrevně zabijí. Ale nejdůležitější je samotná postava Djanga, Odpoutaného Djanga, černocha, který zdánlivě získá svobodu od lovce lidí, který je původem z Německa (!). Němec sice nabídne svému černému příteli svobodu, ale ten na volnost není zvyklý (a podle dalších scén ani přizpůsobilý) a stává se Němcovou loutkou sestrojenou k zabíjení (Django: „Mam zabíjet bílý a dostávat za to peníze? Může se mi taková práce nelíbit?“). Další průběh filmu už jen celou pointu vybrušuje (otázky frenologie – paradoxní je však smrt jejich vzdělaného zastánce z rukou německého lovce lidí, ale zde se zřejmě nejedná o otázku ideologickou, jako spíše ilustraci faktu, že Němci prostě neumějí prohrávat; dále stojí za zmínku například scéna, ve které Django chladnokrevně zastřelí své bílé osvoboditele apod.). Symbolické je také spojení Odpoutaného Djanga se Shelleyho Odpoutaným Prométheem, ve kterém se poddaný vzepře svému pánu a svrhne jej, čímž Shelley vyslovil své představy o svobodě člověka, Tarantiho jej pak ve svém filmu v zásadě popírá. Ve zkratce: udělit jednomu černochovi svobodu, znamená způsobit smrt desítkám bílých mužů a žen. Jak jsem napsal, vyznění je to vskutku kontroverzní a já se s ním v žádném případě nemohu ztotožnit, ale bohužel je to tam. ()
Toľká škoda finále, ktoré si mal Quentin nechať dlhšie zrieť v palici! Vsuvka s odvozom je vo filme zbytočná a spomaľuje ho vo chvíli, kedy má taimingovo explodovať a všetko perfektne uzavrieť. Nebyť tohto prešľapu, ktorý mi pri Quentinovom scenáristickom majstrovstve príde nepochopiteľný, šlo by o najlepšiu Tarantinovku od Pulp Fiction. Spomalený záber na nohy bežiaceho koňa, ku-klux scéna, interakcia ústrednej dvojky s DiCapriom a vypätosť ich scén, vrcholiacich príjazdom k Samuelovi za tónov Goldsmithovej “Nicaragui”, to všetko sú už teraz legendárne filmové highlighty (príjazd k Samuelovi je pre mňa filmovou scénou roku - zakaždým 100% husina). Samuelova kreácia možno trochu prehrávaná, ale správne ikonická a nezabudnuteľná. Waltz a DiCaprio úžasní, Foxx postačujúcí. Soundtrack božský. Ojedinelý westernový pulp s jednou vadou na kráse, ktorú šlo ľahko opraviť. ()
-D JE NEZNĚLÉ. -JÁ VÍM. Kdy Tarantino natočí western, byla jen otázka času, když většina jeho filmů z nich vychází. Tady sledujeme tak vycizelovanou verzi Divokého západu, že se mi jen těžko věří příběhu, postavám, snímku jako takovému. Klasické tarantinovské záležitosti v díle, které kromě jasně antirasistického postoje a děj zachraňujícího DiCapria nemá moc co nabídnout. Tarantina jsem nikdy zvlášť neprožíval, ale z jeho posledních dvou filmů jsem byl tak nadšen, že mě tahle už druhá otočka zklamává o to víc :-( 70%. ()
Galerie (123)
Zajímavosti (129)
- Ve filmu je použita fráze "v jednom z deseti tisíc případů..." Stejná věta byla použita i v předchozím filmu Quentina Tarantina Hanebný pancharti (2009). (x_silver)
- Celosvětová premiéra proběhla 11. prosince 2012 v New Yorku. (Varan)
- Hudba hrající v pozadí při odtajnění plánu Dr. Schultze (Christoph Waltz) Djangovi (Jamie Foxx) v hospodě u piva, je součástí soundtracku Ennia Morriconeho k filmu Brutální město (1970). (AlDelon)
Reklama