Královská aféra

Hozená rukavice americkým a britským mnohdy extrémně přeškrobeným aristokratickým cajdákům z dob minulých. Sice se nevyhnete asi tak dvaceti záběrům, kdy se proti sobě stříhají zadumané dvacetivteřinové pohledy dvou hlavních postav, ale naštěstí toho není tolik. Zda dříve šlechta skutečně praktikovala takovouto řeč těla těžko říci, avšak pro divákovu pozornost je to věc krajně negativní. Na Royal Affair je velmi brzy čitelný evropský režijní rukopis. Je to svěží, kostýmy a výpravou přiměřeně okázalá podívaná, jejíž tempo je lineárně stupňované tak, jak se stopáž chýli ke konci. Posledních pět minut je režisérsky čistá magie a příběh o falešném obvinění člena dvoru dostává fantastické obrátky a skoro až tragédii gigantických rozměrů. Dějiny Dánska moc známé nejsou, ale po tomhle filmu máte chuť hltat je od A do Z. Zde zřejmě objeven neuvěřitelný talent Alicie Vikander. Ještě tu není na 100 procent, jako například v Danish Girl, nebo v The Light Between The Oceans, ale ten potenciál nelze přehlédnout. (03.02.2017)

Uhlazená procházka exotickým absolutismem... Tentokrát méně známý podivín z bohaté soustavy evropských monarchů ve filmu, jehož exportní potenciál je značný. O příjemné vklouznutí zahraničního diváka do děje se stará dvojice vypravěčů (anglická princezna a německý lékař), casting ještě společně s králem Kristiánem VII. tentokrát uspěl. U Královské aféry by bylo marné očekávat žánrové eskapády, je to pečlivý a s jistou rukou natočený film (trochu s něho ční snaha „hlavně nic nepokazit“), velmi obratně vsázející do melodramatické zápletky souvislejší pokus o vystižení historických souvislostí. Právě v tom umí Nikolaj Arcel se svým týmem překvapit → královo šílenství či vztah panovníka k soupeřící politické kanceláři je barvitý kontext a v tomto duchu je rozsah osvícenských reforem (+ jejich paradoxní následky) ve filmu zapracován obratně. Nehodlá unudit diváka k smrti historickým výkladem, nenápadně otazníky klade do melodramatického rámce. Sám milostný trojúhelník také není černobílý a místy se dokonce převrací jednotlivé sympatie k postavám. Uznávám, že ani jedna ze zmíněných věcí není revoluční novinkou a v kontextu konkurenční hollywoodské produkce si Arcel finančně tak tak vystačí pro přesvědčivý vizuál. Možná nebylo dvakrát moudré, chtít se každému zavděčit a prorážet si cestu po světě se skromnějším projektem tváří v tvář výpravnějším snímkům. Ovšem to je argument spíše ke globálním ambicím, jako domácí divák bych byl na tento film opravdu hrdý. P. S. - česká část štábu (dle závěrečných titulků vskutku početná) odvedla perfektní práci, všechna čest. (01.05.2012)

Být osvícený může být někdy kurva řehole. Jeden aby furt řešil nějaká dilemata, například jestli si omotávat kolem prstu krále, t.č. hysterického psychopata, a zavádět reformy, nebo si omotávat kolem prstu královnu, t.č. těžce nemrdanou, a zavádět ji frankfurtskou klobásu. Obojí naráz prostě tak nějak nelze sloučit, což nakonec pochopil i tenhle Herr Štrunce, nicméně satanžel až v okamžiku, kdy jej vděční Dánové sekali do karbošů. Co se zfilmování oněch bouřlivých a dramatických událostí týká, od Arcelora bych tedy čekal hutnější matroš, ne jen divnou kostýmní prudu, za kterou by měli dramaturga lámat v kole a v níž i jindy solidní kašpaři selhávali qůli neschopnosti loutkovodiče. A taxe ke vší té otravě k žehlení ještě Vikanderka celou hrací dobu konstantně tvářila, jako by ji trápil hnisavý genitální opar, a Mads jako by ji právě vylízal. (23.11.2019)

(2x kino) Spokojenost v každém směru. Kdo by to byl řekl, že takový maličký evropský film z dánské historie může tolik potěšit? Ostatně sami víme, že ani naše zkušenost z éry osvícenství nebyla vyloženě procházka rajskou zahradou, takže proč se necítit díky společným kořenům více Evropany? Prakticky žádná evropská země si pokrok neměla čím zasloužit, takže sociální nepokoje posledních tří staletí jsou jen důsledkem čestnosti deziluzí. A o tom je tento film. A jako bonus je tu samozřejmě ostře řezaná tvář Madse Mikkelsena, která může zahrát cokoli a vždy to bude mít náboj zakázané rozkoše. Plus naprostou samozřejmostí je vynikající výprava, kostýmy a drama. (21.08.2012)

Naozaj zaujímavá časť dánskych dejín, sfilmovania hodná, a ja sa čudujem, že ku tomu došlo až v roku 2012. 128 minút újde ako voda, stále sa niečo deje a dej človeka nenudí. Mikkelsen ako vždy prevýborný, Følsgaard veľmi presvedčivý, no a Vikander ... tá sa narodila pre historické filmy. Má zaujímavú tvár, ktorou dokáže zahrať všetko, ani nemusí rozprávať. Je naozaj dobrá, veľký talent. (15.10.2013)