Na život a na smrt

Parádička. Berg se vrátil tam, kde mu to (podle mého) svědčí nejvíc (ano, mluvím o jeho předchozím filmu The Kingdom) a to boj s terorismem v cizí zemi. Nicméně tady je to mnohem surovější a možná i o něco lepší než výše zmíněný film. Lone Survivor je film, který se s ničím nepárá, který jde rovnou k věci a který nám, normálním lidem, umožňuje nahlédnout, jaké to je být vojákem, který bojuje za něco, v co věří. Ale čím mě opravdu dostal, byl konec, který krásně ukazuje, že nic na tomhle světě není černobílé. A jak všichni tady píšou o politice či pro Americkém myšlení, tak ne, z tohohle filmu jsem neměl ten pocit, že se mi snažil něco procpat, neměl jsem pocit, že Američani jsou nejlepší a podobné kecy, spíše jsem po konci filmu jen uznale pokýval hlavou a řekl, že to byla síla. 100 %. (28.12.2014)

Ak sa spätne pozerám na Bergove filmové portfólio, tak sa priznám, že asi by nebol práve on tou voľbou, aby týmto filmom uctil pamiatku vojakov, ktorí položili život počas operácie Red Wings. Musím však skonštatovať, že sa mu to podarilo veľkolepo a na úrovni. Prvá tretina filmu sa umne snaží vykresliť život členov jednotiek Navy SEALs. Od skráteného zostrihu z výcviku, po ktorom nadobudnete pocit, že sa pozeráte na poľudštených terminátorov, cez realistické zábery z afgánskej základne, v ktorých sa dostáva k divákovi ľudská stránka najtvrdších chlapov sveta a dáva tak priestor jednotlivým charakterom postáv. Samozrejme citovo vyhrotenejší záver by sa konal v prípade, keby sa tvorcovia zamerali práve na túto časť, aby sa divák viac stotožnil s postavami. Ale na druhej strane som rád, že pracant Berg sa nedal strhnúť do zbytočného pátosu. Nasledujúca tretina je doslova akčný balíček 'se vším všudy'. Non-stop brutálna vojnová akcia, v tomto je režisér doma. Neľútostné scény mapujúce bezcitné, priam beštiálne strety vojakov oboch strán, plné výbuchov, krvi a surových záberov. Tu sa blysol najmä kameraman (spomalené zábery si však mohol odpustiť) a pán s nožnicami v strižni. Jablonskeho motív hudby je už trošku opočúvaný, no sem sa ešte ako-tak hodil - najmä scény, ktoré sú bez zvuku a počujete len praskajúce vetvičky, pri nich praskajú nervičky. Záverečná pasáž je dramaticky zámerne naťahovaná, no na mňa tento efekt zabral stopercentne - a áno, naznačujem tým vyronenú slzu. Podložené skutočnými udalosťami - to počas filmu mrazí a dojíma asi najviac. Až po skončení som si uvedomil, že aj napriek tomu, že som o tom, ako skončí akcia tejto jednotky vyslanej do afgánskych hôr nevedel vôbec nič (úvodné scény však mnohé naznačia) a aj napriek tomu, že počas filmu som vedel, že to zmeniť nemôžem, zo všetkých síl som dúfal a veril v zmenu ich osudov. 85%. (11.01.2014)

Čo sa divák nedozvie. Napríklad: príbeh spracovaný podľa skutočnej udalosti. To je taká hlúposť, že až. Opakujem sa, ale je to nutné. Takmer každý film sa totiž veľmi výrazne odlišuje od skutočnosti, že až. Snáď na extrémne výnimky typu niekoľkohodinových Warholových nepozerateľných experimentálnych filmov, zaznamenávajúcich reálny spánok, milovanie a podobne. A tu zase: celkom slušný dobrodružný film o extrémne náročnej misii v afgánskej divočine s rozzúrenými Talibancami v pätách získava prídavkom skutočnej udalosti prídych čohosi, čo v divákovi evokuje, že tí Amíci vycvičia z vojakov len ťažko zničiteľných kyborgov. Odolávajú skoro každému zraneniu s ľahkosťou človeka, čo utŕžil drobnú modrinu. (04.09.2016)

Už od začátku filmu vám Berg podprahově vnucuje jedinou a postupem filmu lehce otravnou myšlenku, která se ve jménu průměrné inteligence amerických diváků transformuje do tupého skandování: "USA! USA! Marky Mark! USA!". Když skončí půlhodinový emocionální prolog plný ujištění, že filmová banda "bratrů ve vraždách" je na vaší (dobré) straně a ochraňuje pro VÁS svobodu v Afghánistánu proti Talibanu, který sice podporovala, vyzbrojovala a cvičila po celou studenou válku, ale koho to teď kurva zajímá! Vrhnete se vstříc dvacetiminutovému válení se v lese a debatování o tom, jaký že to kůň má největší péro, aby dostatečně uspokojil manželku coby svatební dar. Když si s mírnými spánkovými výkyvy vyslechnete všechny trampoty rodinného života a postavy elitních zabijáků vám dostatečně zdůrazní fakt, že by klidně mohli být vaši nejlepší kamarádi , kteří teď jen shodou okolností mastí ptáka nad válkou, přijde největší twist filmu a zároveň vrchol herectví. Zahrát členy Navy SEALs a předstírat, že vraždy civilistů a zvlášť dětí jsou nemístné a ošklivé fuj fuj věci, které se nikdy, ale opravdu NIKDY v historii amerických válek nestaly! A když už, ta zhovadilá CNN pod cenzurovou kontrolou Pentagonu je neobjektivně rozmázla! Herecká poezie, zvláště když u toho člověk zná ty skutečné statistiky počtu headshotů šestiletých "teroristů". Ale co, ten film může sledovat třeba 20 leté americké "dítě", které sice může od patnácti řídit auto, ale pivo do ruky vzít nesmí, a nedejbože, co kdyby to sledoval někdo od armády, která spolufinancovala film! Co si budeme povídat, Wahlberg to uhrál na Oskara! Sám lidumil Marky Mark se pak stává ústřední postavou adaptace představy sedmiletého dítěte o bitvě, a i když by se snad mohlo zdát, že tento film je úžasný svojí realističností, při pohledu na závěrečné statistiky: počet vypálených kulek 3 699 454 ku 169, počet střelných zranění 0 ku 6888, počet mrtvých 345 ku 3, člověk se vrátí do reality amerického klišoidního patosu o nesmrtelných hrdinech. I po vypnutí mozku člověk žádnou extázi a drama nezažije, takže film jednoznačně selhal na všech frontách, jelikož měl působit jako lehce naivní náborové video do americké armády a ve výsledku divákům sdělil jen to, že i v elitních amerických jednotkách jsou natolik velcí diletanti, že Americe může válku s klidným vědomím vyhlásit i San Marino, přičemž bude mít rovnocennou šanci na vítězství. 55% (03.01.2014)

Peter Berg ví, jak natočit poctivou akčňárnu pro chlapy, co nechají hadrový kapesníky pod polštářem a jdou na pořádnou přestřelku. Jenže on tady zakomponoval jeden skutečnej příběh, kterej natočil úplně nepravděpodobně. Tak nerealisticky, že i mně to bije do očí. A to já většinou zase tak náročnej nejsem. Drsný je totiž, co ti chlapy přežili. Z kolika metrů padali, kolik kulek odrazili, s kolika kulkami v těle kam se ještě odbelhali. Neuvěřitelný. Nehledě na to, že celá ta cesta na ten kopec byla strašně pitomě natahovaná. Tak pitomě, až mě to mrzelo, protože všecko ostatní šlapalo. Šlapala naprosto skvělá expresivní hudba od Explosions in the Sky a šlapala i samotná jednotka Navy Seals plná drsnejch chlapů. (11.05.2014)