Na život a na smrt

Voják kdekoliv na světě spadne na namrzlém chodníku, způsobí si těžký otřes mozku a komplikovanou zlomeninu klíční kosti. A zůstane ležet. Americký voják, nejlépe z Navy SEALs, si vyzkouší pevnost afgánských skal i to, kolik olova v sobě unese. S prostřílenými končetinami a nespočtem nárazů o ostré skály úspěšně v počtu čtyři vzdoruje popravčí četě o dobré stovce oddaných bojovníků radikální nábožensko-politické skupiny (i když v pitevní zprávě jednoho z vojáků stálo – ano, má to nálepku „podle skutečné události“ – prý opravdu, že to koupil hned jedenáctkrát). A ještě dokáže tupě skandovat o nesmrtelné Americe a zlobivém Talibanu. Tihle elitní chlapáci si chvilku poleží v lese, pokecají o životě a jeho nástrahách, aby mohli ve skálopevných bratrských svazcích spustit totální inferno. Jako jeden chlap, jako jeden dokonalý organismus. Tvrdý výcvik, taktika a zkušenost tu stojí proti neuvěřitelné odhodlanosti. Pateticky se tu umírá, ale ani to nevadí. Prostě to k tomu tak nějak patří. Vedle Království jde o suverénně nejlepšího Petera Berga. Americký filmař si to u mě vyžehlil po neuvěřitelně uřvané a naivní Bitevní lodi. Také tady spoléhá na efektní zpomalovačky, kontaktní kamerové olizování vojenské techniky a výrazné barvy v syrovém vizuálu a nechává často vzpomenout na Michaela Baye nebo Michaela Manna – naštěstí jen v tom nejlepším světle. Hlavně přichází s látkou, která je mnohem ambicióznější, než filmové týrání s Bitevní lodí. Řemeslně je to nesmírně precizní (výprava, zvuk a kamera jedou na maximum), takže vypnout mozek, zesílit zvuk a díky za to!! (04.01.2014)

Plusom je, že od prvého útoku až po Wahlbergov spánok sa film odohráva v reálnom čase (čo je zaujímavé a vytvára to napätie). Už menším plusom je klišé (odďaľovanie záchrany za každú cenu je miestami až smiešne), čudné veci v scenári (hlavný lotor je vo filme JEDNU minútu) a nie príliš logické správanie dobrých (vykrikovanie mien kamarátov uprostred lesa plného nepriateľov, ani raz si nevezmú zbraň od naokolo sa povaľujúcich mŕtvych nepriateľských vojakov), aj zlých (prečo nehľadali Wahlberga, keď boli v brutálnej presile, vedeli, kde približne sa nachádza, že je zranený a videli, že americká pomoc neprichádza?). (15.01.2017)

Keby šlo o fiktívny príbeh, ohrniem nos. Lenže zhruba takto sa to stalo a handrové hlavy ich museli naozaj tak dokaličiť, aby ich konečne zastavili. Do obstojne realistického príbehu začne v druhej polovici presakovať spomalený bayovský pátos na digitálnom pozadí, ale inak je to pekná režijná prácička. (10.01.2014)

Peter Berg ví, jak natočit poctivou akčňárnu pro chlapy, co nechají hadrový kapesníky pod polštářem a jdou na pořádnou přestřelku. Jenže on tady zakomponoval jeden skutečnej příběh, kterej natočil úplně nepravděpodobně. Tak nerealisticky, že i mně to bije do očí. A to já většinou zase tak náročnej nejsem. Drsný je totiž, co ti chlapy přežili. Z kolika metrů padali, kolik kulek odrazili, s kolika kulkami v těle kam se ještě odbelhali. Neuvěřitelný. Nehledě na to, že celá ta cesta na ten kopec byla strašně pitomě natahovaná. Tak pitomě, až mě to mrzelo, protože všecko ostatní šlapalo. Šlapala naprosto skvělá expresivní hudba od Explosions in the Sky a šlapala i samotná jednotka Navy Seals plná drsnejch chlapů. (11.05.2014)

,,MÁM RÁD SVÉ KAMARÁDY, NA KTERÉ SPOLÉHÁM. A BYL BYCH RÁD, ABY I ONI SPOLÉHALI NA MNE.…“ /// Solidní casting a projebanej úvod – toť souhrn prvních cca 35minut. Pak ovšem P.Berg zavzpomínal na Království - tedy akci, která baví a v přímým přenosu přináší utrpení vojáka. Nemá smysl pitvat, co udělali dobře nebo (spíš) špatně. Filmově mě to baví. Taková američtější(?) Speciální jednotka. Všeho je tady víc (kromě příběhu). A protože z toho necáká ani tolik hrdinskýho patosu, za sebe hlásím, že tihle (téměř) nesmrtelní týpci (což už bych vůbec neřešil – prostě U.S. Navy SEAL) a parta vesničanů ctící Pashtunwali, stojej za hřích (warezáckej). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Lone Survivor: The Eyewitness Account of Operation Redwing and the Lost Heroes of Seal Team 10“, kterou v roce 2007 napsal Marcus Luttrell spolu s Patrickem Robinsonem jsem nečetl. 2.) Čumím jen na kousky podle skutečnosti. 3.) Miluju hry, ve kterejch si můžu sejmout svýho Talibánce. 4.) U filmů toho zbytečně moc neřeším. 5.) Thx za titule ,, urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (05.01.2014)