Zátah: Vykoupení

V dobrém bojovém filmu musejí být tak jako v životě vnitřní motivace hrdinů stejně úsporné, nezbytné a sladěné jako jejich pohyby. Tady by ale všichni upadli, jakmile by se pokusili o první krok. Nepopírám, že řada scén v sobě má strhující napětí, o to absurdnější a tristnější je pak ale celkový výsledek. A navíc mi často výslovně překážela kamera i střih, abych si mohla onu "choreografii" doopravdy vychutnat, a mnohdy jsem se přistihla, že se spíš jenom spoléhám, že ty pohyby dávají smysl, a při té zastíranosti, rozostřenosti a rychlosti reaguju spíš jenom na rytmus, jediný jednotící prvek filmu. Rytmu se dá ale dopomoct různými vedlejšími prostředky. Čím dál víc ve mně proto už při sledování narůstal dojem, že i v dynamice sil bylo lecos podvedeno kvůli efektu, že "choreografie" vlastně nebudí dojem nezbytnosti, že je do ní pumpován zvenčí, strhujícím rytmem, jemuž je přizpůsobena. Jakmile se vás tohle podezření při sledování zmocní, je výmluvné, že se ho už prostě nezbavíte, ať jste sebepozornější. A i pokud ve mně zásadní nedůvěru vyvolávala jenom skutečnost, že na příběhové rovině filmu logika prokazatelně zneužitá je, tím hůř pro snímek, že si takhle hloupě sám podřezává nejsilnější větev, na kterou se posadil. (02.09.2012)

Film začíná úvodníma titulkama a končí závěrečnejma titulkama. A mezitím ? Akce, akce, akce, a zase jenom akce. Si na souboje jeden na jednoho, pošmákneš si. Si na souboje jeden na dva, pošmákneš si. Sii na souboje jeden na skupinu, pošmákneš si. Si na souboje na nože, pošmákneš si. Si na přestřelky, pošmákneš si. SI na obrazově stylovou natočenou akci, pošmákneš si. Co z toho plyne ? Jestli si na rychlý tvrdý akční filmy, tak tady se kurva dobře nažereš. (20.07.2014)

Zátah, neboli jedna elitní policejní akce - film přímo z místa činu odehrávající se v reálném čase, bez vysvětlování, bez odboček, téměř bez příběhu... Někteří to mohou přirovnat k bezdějovému, hodinu a půl dlouhému "videoklipu", jiní zase mohou žasnout nad ryzím žánrovým filmem přinášejícím přesně to, co publikum u akčních filmů vyhledává. Kousek pravdy mají oba tábory. Chápu, že se někdo může akce "přejíst", díky čemuž může mít následně problém se ve filmu něčeho dalšího chytit, ale milovníci akce a mlátiček budou jako v sedmém nebi. Atmosféra naběhne do úžsných výšin hned od počátku, akce je masivní, choreografie špičková a kamera z ní ještě ždímá maximum. Bitky jsem si přehrával ještě několikrát, takže doufám, že se Zátah zapíše do dějin akčního filmu podobně jako Hard Boiled či Fist of Legend. 9/10 (11.07.2012)

"Takovouhle akci by vymyslel snad jenom Mickey Mouse. - Mickey Mouse? To by nenapadlo ani Rampu!" Mít to aspoň trochu týmovej charakter, promyšlenou taktiku policejní zásahovky a o něco víc střelnejch zbraní, dokázal bych asi překonat svojí nechuť k asijskýmu pojetí akčního filmu. Výsledek je však víceméně klasická mlátička, která prostě jen potřebuje postavit hrdinu do pozice 1 vs. barák plnej nepřátel, navzdory vší logice. Je to však intenzivní a docela napínavé, navíc sympaticky přímočaré a na nic si nehrající (na rozdíl od pokračování pokoušejícího se o hlubokomyslný mafiánský film), takže tu čtvrtou nakonec přihazuju. (17.06.2012)

Myslel jsem si, že to bude něco úchvatného ve stylu Města Bohů, či ještě spíše Tropa de Elite, ale je to jen tisíckrát viděná asijská rubačka ve stylu videoherní 3rd person akce, sice pěkně zaranžovaná, ale silně logice navzdory. A bez prvku interaktivity (to v případě, že by šlo o počítačovou hru) či silného příběhu (v případě filmu) je to po celkem slibném začátku z velké části jen stále dokola to samé...stereotyp akčního filmu - souboj za soubojem - a jelikož žádná jiná složka není přítomna, s ubíhajícími minutami se vkrádá nuda. Škoda... (24.06.2012)