Zátah: Vykoupení

Jako kdyby Jackie Chan vyměnil humor za brutalitu a natočil ho John Woo, kterého přestaly bavit pistole. Přímočaré akčňárny mě zkrátka baví a Zátah je naprosto ukázkový příklad, jak by to mělo vypadat. Film jde hned na věc, všechno působí opravdově, poctivě, na velké dějové kotrmelce není čas, jde o úplně jinou, krví  jaksepatří promazanou akrobacii, která zkrátka bere dech. Navíc to stísněné prostředí chodeb, schodišť a malých bytů přímo vybízí k tomu, aby se vymýšlely další a další způsoby, jak likvidovat hordy padouchů, kteří místy skáčou odevšud ve stylu nemrtvých z nějakého moderního zombie slasheru. Dříve než Zátah jsem viděl  ty filmy, které inspiroval (Dredd, Princezna, možná vlastně i ten John Wick), ale vůbec mi to nevadilo. (03.01.2023)

Chlapci z Raidu by vymlátili celý Hollywood! Naozaj pôsobí veľká vačšina amerických akčných filmov (aj prvý Expendables) oproti tomuto masakru ako rozprávky pre kojencov. 100 minút je tak natrieskaných akciou, že som ani nemal kedy ísť na záchod, dokonca sa to začalo celé bez zbytočných kecov a predstavovaní. 10 minút a už som musel odkladať chipsy aby som mohol poriadne vnímať ten rachot a dokonalú choreografiu bojov. Takto si predstavujem akčné filmy a u mňa sa to rozhodne radí k špičke žánru. Spokojnosť. (01.08.2012)

Uznávám, že jsem omezenec. Být totiž tohle plný nasvalených američanů namísto těch umaštěných šikmookých šupáků, síla radši než rychlost, cením hodně vysoko. Protože tohle je brutální přímočará mlátička a střílečka s výbornou choreografií bez otravného střihu a nějakých dějových odboček, s krásně likvidačním přístupem k akci. Fighty s nožem - top. Ale klasicky já versus asijská kinematografie, mi nevoní... (19.01.2014)

Nemějte mi ty tři hvězdičky za zlé, ale asi vážně chci od filmu víc, protože i když režisér s choreografem pochopili, co všechno lze z herců vyždímat (a že to rozhodně překračuje všechny myslitelné meze toho, co jsme doposud viděli), ten děj na mentální úrovni herní arkády prostě ve druhé polovině sklouzne do bolestného stereotypu a vlastně se už jenom opakuje dříve viděné, navíc ten finální souboj tím notně tratí na atraktivitě taktéž, takže pokud budu chtít v hospodě nad tímhle rozjímat, mohutně si loknu při vzpomínce na fígl s ledničkou, ale zbytek bude jak z té levné hlášky „…víš jak ten týpek zřeže toho druhého, ne?“, což asi napovídá mnohé o tom, že podruhé už bych to regulérně protrpěl; vlastně těm, kteří tomu pálí plnou palbu tak trochu závidím. :) (29.05.2012)

Útok čirého fyzična, kterému nejvíc škodí jeho vlastní aura. Se značkou "akční podívaná roku" nebo dokonce desetiletí přichází zcela automaticky očekávání, že se z Raid vyklube něco víc než krvavá mlátička. Nevyklube a není to potřeba. V katalogu indonéských fatalit mi vařící adrenalin nejvíc stupňoval zdánlivě nenápadný, ale o to smrtonosnější Mad Dog Yayan Ruhian. Jeho hlavní představení, ve kterém se od gumových skoků, kliček a vývrtek postupně přechází ke sbírání posledního zbytku sil k co nejtvrdší ráně, doslova bere dech. (18.12.2014)