Zátah: Vykoupení

Ano, už i česká benga dobře ví, že lézt do průhledného paneláku v Chánově bez potřebné palebné podpory si místní "potřební" obyvatelé vyloží jako svolení k urychlené defenestraci dotěrných policejních orgánů. Naneštěstí v dnešní době pravdy, lásky a multikultury není důvodem k sankcím, pokud zfetovaný morgoš vyhodí dávno vyskleným oknem veřejného činitele (natož úplně obyčejného, neveřejného občana). Za takový zločin totiž může toluen, špatné dětství, xenofobní společnost, co má pramálo pochopení pro cizopasníky a nedává ze svých platů dost štědré sociální dávky... každopádně není v nejmenším odpovědný onen vrhač policistů! Proto nám, odporným rasistům s odporem k asociálnímu chování, musí k ukojení krvelačné touhy po spravedlnosti stačit indonéský akční film, ve kterém nekompromisně řádí subtilní ušatý Asiat, drsnější než Chuck Norris a agilnější než Mistr Yoda. Co se choreografie týká, pak šlo o balet podle mého gusta, ale jinak doporučuji těsně před sledováním někam odložit mozek - potřebovat ho nebudete a jen by vám u "Zátahu" překážel. 70% (23.07.2012)

Óda na nezlomitelného bojového ducha a kosti indonéských ranařů ve váhové kategorii Pet Shop od Mattela. Aneb jak si filmoví předáci v Jakartě řekli, že to těm thajským Tondům Jájům natřou, hezky "silat style". Nevím no, jakkoliv se musí nechat, že narozdíl od takového Tom Yum Goong se tu kdosi pokusil vytvořit cosi jako skutečný příběh (aby ho lidově řečeno zajebal pazúrom "takřka" bratrské sounáležitosti), tak i když je cosi skutečně pozoruhodného na dvaceti hitech nožem za pět sekund, po úvodním střelecko-fyzickém masakru jsem čekal něco onačejšího než přehlídku reálně nepřežitelných brutálních úderů, kopů a narážeček do štírka v černých hadrech. I bojové umění je potřeba umět dávkovat - takhle tvůrci vystříleli prach dost brzo, a do konce už jen zvyšovali laťku daleko předaleko za hranice směšnosti. Jedinou čestnou výjimku představuje emocionálně hutná špinavá bitka seržanta s Mad Dogem - u té jsem si říkal, že si sakra někdo spletl film, a že by to měl rozhodně dělat častěji. Jinak je to martial arts porno se všemi zmíněnými vadami i klady. Není v zásadě rozdíl mezi těmihle záležitostmi a třeba tanečními filmy jako Step Up - dějově a leckdy i herecky utrpení, technicky ovšem vynikající podívaná. Takže za ten lepší příběh desítka navrch proti Tom Yum Goong. To znamená 70%. PS: Opravdu by mě zajímalo jak se to může přihodit, že na opačných koncích světa se najednou urodí dva filmy s takhle moc stejnou "nosnou myšlenkou" jako Raid a Dredd, když údajně nikdo od nikoho neopisoval:) (22.04.2013)

Hrstka policajtů, miliarda šikmookejch řezníků a barák, v němž by se i Chucku Norrisovi svíraly půlky hrůzou. Toť návod k úspěchu. Konečně si můžeme potvrdit, že aura výjimečného filmu, která se kolem téhle indonéské akční senzace od loňské premiéry na torontském festivalu během pár měsíců vytvořila, nelže. Serbuan Maut je film, který se opravdu nevidí každý den. Neskutečně nařachaná akční jízda, brutální, intenzivní, chvílemi až strašidelná, děsivá. Těžko tuhle parádu nějak detailněji komentovat, to se prostě musí vidět. Žánrová pětihvězda už dlouho nebyla takhle čistá :) (28.05.2012)

Chlapci z Raidu by vymlátili celý Hollywood! Naozaj pôsobí veľká vačšina amerických akčných filmov (aj prvý Expendables) oproti tomuto masakru ako rozprávky pre kojencov. 100 minút je tak natrieskaných akciou, že som ani nemal kedy ísť na záchod, dokonca sa to začalo celé bez zbytočných kecov a predstavovaní. 10 minút a už som musel odkladať chipsy aby som mohol poriadne vnímať ten rachot a dokonalú choreografiu bojov. Takto si predstavujem akčné filmy a u mňa sa to rozhodne radí k špičke žánru. Spokojnosť. (01.08.2012)

Kdyby mi ještě včera někdo řekl, že tak optimistickou, odbornou terminologii budu nucen oprášit v souvislosti s opičím kočkováním s názvem, jenž se dá gúgl translátorem volně přeložit jako Srbský mamut, vysměju se mu do jeho žlutohnědého obličeje a zaťukám si posměšně čtyři centimetry nad šikmé oči. Tahle indonézská Smrtonosná smrt mě však přinutila zalistovat zažloutlými bordwellovskými příručkami, abych našel vhodné, seriózní výrazivo, jímž bych ji dokonale popsal a přitom si zachoval chladný nadhled erudovaného filmového kritika a imič sveřepého yntelechtuána. Po důkladné analýze díla, několikahodinové zralé úvaze a asi čtyřiceti vulgárních emailech s Mirkou Spáčilovou se neváhám odvážně úchylit k hravému, liberálně frivolnímu pojmu Absolutní meganámrd. (29.05.2012)