Bojovník

Osoba na režisérskej stoličke Antoine Fuqua zvyčajne zvláda remeselnú prácu dobre a občas z toho vyjde zaujímavý, ba až pozoruhodný film (Training Day). Bojovník je taktiež vizuálne zručný. Bohužiaľ obsahovo ide o jeden zo šedých odtieňov scenáristickej rutiny, ktorá je obsiahnutá už v samotnom popise. Podobná schéma klesania na dno a opätovného výstupu na piedestál je v kinematografii tak bežná, že ide o samostatný klišé žáner. Námet o jednoduchom boxerovi, ktorému zomrie hybná sila a základný kameň života nie je vôbec zlý. Scenáristické a režijné spracovanie sú však natoľko obyčajné, že uvarenie tej istej polievky po niekoľkýkrát nemusí každému chutiť. Niektorí ocenia hercov, kameru a štyri kúty boxerského ringu. Iným bude určite vadiť dlhá minutáž, z análneho venca vytiahnuté zvraty a celková všednosť. (11.06.2019)

Že já a Antoine Fuqua kráčíme po jiných cestách je mi s každým dalším jeho filmem jasnější a jasnější, ale byla jsem zvědavá, jaká bude ta Sutterova filmová prvotina, protože jeho seriálovou práci z velké části miluji, ale taky trochu nenávidím. A ukázalo se, že Southpaw je na můj vkus až moc prvotina a jen velmi málo zajímavý film. Jakeova fyzičnost je opravdu krásně děsivá, ale mám dojem, že ani na prostoru dvou hodin nezvládl předvést uspokojivý duševní vývoj svojí postavy. Ale aspoň ještě desetkrát víc jsem byla zklamaná z napsání té dcery, protože veškeré změny jejího chování extrémně šustily papírem a příručkami o vypointovaném dramatickém psaní. Ona měla být druhá hlavní postava filmu, ale protože si chlapci z nějakého důvodu rozhodli přidat do rodinného psychologického dramatu ještě klasický předvídatelný sportovní film o ztroskotanci, co trénuje, aby se vrátil na výsluní, tak se vyloženě ztratila mezi balastem. Když chlapci při velkém finále stříhali do souboje statické záběry, jak s Naomie Harris děvče sedí v tmavé místnosti, kouká na televizi a vykřikuje: "Ne, ne, on mu ubližuje!", tak jsem se skoro styděla, jestli ji vážně nešlo namontovat do dění alespoň trochu lépe a organičtěji. (05.08.2018)

Nie zlý snímok, ktorý by si snáď nezaslúžil pozornosť, no z môjho pohľadu sa mu verí naozaj veľmi ťažko. Fugua je totálny rozprávkar, ktorý žije mimo realitu pričom si neustále ide podľa jednej a tej istej šablóny. Zaujímalo by ma, ako sa na tento snímok pozerajú skutoční boxeri zo skutočného ringu. Naposledy ma uchvátil boj medzi pruhmi bez akéhokoľvek krytia, ala "streetfight" pred 20 rokmi keď som videl Rockyho štvorku. Ale to som bol takmer dieťa, ktoré nevnímalo realitu ako takú, pričom cítilo nadšenie zo všetkého čo sa "trblietalo". Dnes už je naivita podstatne na ústupe takže mňa Fugua svojimi snímkami plnými amerického klišé, nereality, citového vydierania, či umelého patriotizmu - veľmi neohúri. Jediným pozitívom tak bol pre mňa herecký výkon Gyllenhaala. Ostávame teda pri starom kamoško. Posledný a jediný film, ktorý sa ti kedy podarilo natočiť bol TRAINING DAY. (20.10.2015)

Upřímně lituji každý film o boxu, který není pokračováním "Rockyho", protože srovnávání s tímto ever(bloody)greenem bude - alespoň v mém případě - nemilosrdnější a brutálnější než všechny rány, které v něm padnou. Ale ať už Rockyho fanynka nebo ne, "Bojovník" je silně neoriginální a emočně vyprahlá vanilla (nevidíme sex, nevidíme vyšetřování, nevidíme bordel, který musí hlavní hrdina v tělocvičně uklízet, nevidíme nic), která nefunguje ani jako sportovní film, ani jako rodinné drama. P.S.: Nemůžu si pomoct, ale Jake má prostě smůlu. Filmy, ve kterých se během posledních cca. deseti let objevil, měly neskutečný potenciál (viz. "Nightcrawler"); ten byl však podobně neskutečným způsobem promrhán a Jakeovy poctivé oscarové výkony tak - vzhledem k vlažnosti a obyčejnosti snímků - působí možná až karikaturně. No, uvidíme "Everest"... (25.07.2015)

"Creed vs Southpaw" Obe filmy propagujú boxerský úspech, ale víťaz je len jeden. Mojím víťazom sa stáva Southpaw. Southpaw bol silnejší hlavne čo sa týka príbehu a emočného naklonenia k divákovi. Prvým nečakaným zakopnutím bola smrť krásnej manželky, pretože potom koľko krvi stále vypľúval Billy Hope po zápase som myslel, že sa zdramatizuje jeho zdravotný stav a druhým významným pozitívom vo mne vzbudil záverečný boj, keď do drámy bolo zapojené aj malé dievča. Vtedy som držal palce Billimu aj ja. Aj herecká náročnosť a rozdelenie postáv vyznelo lepšie ako u Creeda , len škoda tej krátkej účasti R. McAdams. Našli sa aj malé nedostatky, ale v celku to vidím na 70%. (31.10.2016)