V zajetí démonů

Takový ten učebnicový strašidelný horor, který se nikde zbytečně nezdržuje, kde hrůza nesází až tolik na lekačky a vraždy, ale na hodně pozvolné budování napětí až k akčnímu finále. Takový film se musí trpělivě oddívat, takže doporučuju nevyrušovat a na tu chvíli dát pryč mobily, nepauzovat, prostě odpustit si zlozvyky moderního diváka a vžít se do děje. V podstatě je to už stokrát viděné, ale to je problém hororu obecně, stále se jedná o kvalitní a mně hodně sympaticky obsazenou novinku. (23.10.2013)

Fúú. James Wan je mistr atmosféry! CONJURING je po vynikajícím Insidiousu a thajském Shutteru ta nejlepší duchařina poslední dekády. CONJURING je drsný, krutý - nikým nešetřící horor, který se v závěru přibližuje k infarktovému momentu (exorcismus, mnoho záběrů, zrychlené tempo, spousta zvuků které vytváří v divákovi paniku). James Wan nepotřebuji litry krve, aby diváka zhnusil, nebo vyděsil, Wan má daleko promyšlenější formu: budování napětí, námět (i když tenhle námět je klišé), intenzivní atmosféru, dokonalé zvuky, děsivé scény, skvělou práci s kamerou, v každém překvapujícím momentu ten nejlepší vybraný temný tón - a v prostředí domu je nepřekonatelný (moc moc moc se těším na Insidious 2). A z tak ohraného námětu vytěžit tak intenzivní duchařinu potvrzuje Wanovu kvalitu. James Wan je pro mě nový Sam Raimi a Derrickson se svým Sinister se může jít zahrabat. CONJURING bych povinně pouštěl lidem, kteří jsou někde v lese na chatě. (14.08.2013)

Na tento film jsem se opravdu těšil. Pamatuju si, že měl vyjít už v únoru roku 2013, jenže testovací projekce měl tento snímek tak skvělé (pokud si dobře vzpomínám, tak prakticky jedny z nejlepších v dějinách té produkční společnosti, která tento film vyrobila) že i přes eRkový rating, který byl udán z důvodu, že je film příliš strašidelný, ho posunuli na léto, aby producenti shrábli více peněz. Ukázalo se, že to byl opravdu chytrý tah. Na rozpočet 20 miliónů dolarů film celosvětově vydělal přes 316 miliónů (podrobnější info zde) a povedlo se mu vystrašit mnoho lidí. Včetně mě. I když… neříkám, že The Conjuring není strašidelný či skvěle natočený hororový snímek, protože bych lhal. Nicméně v konkurenci dalších Wanových hororů (Saw, Insidious, Insidious: Chapter 2) mi tento přišel "nejslabší". Možná to bylo tím, že jsem se na to díval se spolubydlícíma, se kterýma jsme si chystali masky na Halloween, nicméně ode mě "jen" za 80 %. P. S. A možná to bude i tím, že nejlepší lekačky dali do trailerů. Bohužel, horor je hodně specifický žánr, a když to nejlepší narvete do dvou a půl minut, tak to pak jsou někteří lidé naštvaní. Třeba já… (04.12.2013)

Bylo by jednodušší napsat, co tehle film nevykradl, než vyjmenovat, kde všude se inspiroval. Sbírka duchařin z posledních čtyřiceti let. Na druhou stranu je tohle dobrá reakce na honbu za originalitou - zdaleka se jí vyhnout. Jinak, příběhu by prospělo komornější pojetí a neplácat páté přes deváté. (P.S. na výrobu těchhle filmů snad musí existovat nějaký standardizovaný manuál) (03.08.2013)

Jak vidno, Wan si téměř veškeré své neduhy odbyl už v Insidious a kompletně se oprostil od všech rušivých elementů, které nepatřičně a zbytečně nabourávaly jeho komplexní auru. The Conjuring je totiž někde úplně jinde. Chytrý, skvěle načasovaný exkurz zpět do 70. let, s bravurně vykonstruovanou atmosférou a pomalým, staromilským budováním napětí, které jednoduše nepřestává pulzovat. Výrazně mu prospělo roztažení do dvouhodinové stopáže, díky čemuž se dokonale seznámíme nejen s postavami, ale i jednotlivými dílčími liniemi, které se dokonale doplňují v mrazivě kompaktním celku skvostného strašení. S výslednou atmosférou bravurně koreluje i Leonettiho jedinečně hravá kamera a Wanův soustavný nadhled či produktivní hrátky se žánrovými konvencemi a klišé. Za pár let bude The Conjuring oslavovanou klasikou. Nikoliv pro svoji originalitu, nýbrž přímo uhrančivou atmosféru ryzího strachu. A Joseph Bishara je jednoduše král horrorové hudby. (02.08.2013)