Taking Off - Odcházím...

Před shlédnutím filmu jsem moc nevěřil, že by mohlo jít o film Nové vlny, pouze natočený za velkou louží. A ono je to opravdu tak, skutečně bych si tam dokázal představit Šebánka, Vostrčila, Ježkovou nebo Křesadlovou. A pak jsem si ještě říkal: není náhodou první polovina remake Konkursu !? Ano, je to ale Konkurs dovedený do dokonalosti, obohacený o pořádně satirický nádech. Nerozpadá se náhodou film na scénky!? Ano, ale dobrá scénka je vystřídána tou lepší a ta zase tou ještě lepší (excelentní instruktáž Vincenta Schiavelliho na téma kouření marihuany). "Taking Off" je prostě Miloš Forman v celé své kráse a jeho suverénní vstupenka do Hollywoodu. 90%. (06.05.2011)

Taking Off je regulérním filmem československé nové vlny, pouze kulisy a herci jsou v USA. Jediný Formanův americký film, který má blízko k tomu, co dělal tady. Občas mi ale přijde, že některé věci tam nefungujou a lehce skřípou. Jak už tady někdo psal, začátek je dost zdlouhavý a de facto o ničem, až když se rodiče odvážou a dostanou se do spolku, film se rozjíždí a je jízlivě vtipný a ironický. Vrcholem je samozřejmě už několikrát zmiňovaná scéna s hulením, které kraluje Schiavelli, což byl neskutečný týpek. Taking Off prostě představuje takovou směsku ze všech filmů, co točil ve své vlasti, jen uzpůsobenou na americké prostředí. Platnost filmu je nadčasová a nadnárodní a myslím, že Forman tady potvrdil to, s čim do USA přicházel - že umí skvěle pozorovat lidské povahy a pracovat s neherci. 70% (23.02.2010)

V Hoří má panenko nastavuje Forman zrcadlo buranským Čecháčkům a tady zase pokryteckým Amíkům, kteří to prý nějak nevzali. Nad tím se jde jenom pousmát. Nicméně se bohúžel vše pořádně rozdeje ve druhé polovině a to ve velkém stylu. Do té doby mě, ale rušily scény z nějakého konkurzu. Zřejmě je to tím, že jsem Konkurz z roku 1963 ještě neviděl. Možná poté, změním hodnocení. Zatím to nechme na těch třech. AKTUALUZACE 2024: Podruhé se mi to líbilo určitě ještě víc,  je to skvělý nezávislák a možná škoda, že Forman musel změnit koncept a osud tomu nepřál, aby podobných snímků v Americe natočil víc. Už mi ani ty nevadí ty scény z konkursu, které jsou parádně autentické, na rozdíl od českého konkurzu jsou pěvecká čísla často na úrovni a dobře doplnují děj s rodiči. (21.12.2018)

Remake českého Konkursu, se stejným kameramanem, americkou mládeží místo české (zajímavé srovnání českých začínajících 60. let a hippiesáckých končících 60. let) a v barvách. Protože by toho bylo trochu málo na celovečerák a v USA pravděpodobně dilema motorky - dychna (dechovka) asi nepatří k tak ožehavým, je zde téma rodičů, kteří jsou v něčem totálně mimo stejně jako jejich děti, přesto je mezi nimi hluboká generační propast. Ach jak objevné... Fakt nechápu, proč Forman nenatočil taky film o sahání na rozpálená kamna. http://www.dvdextra.cz/dvd-recenze/taking-off-odchazim.html (01.02.2010)

První americký film Miloše Formana zcela zjevně a vědomě navazuje na režisérovy předchozí české filmy, takže by nebylo těžké jej řadit spíše ještě k filmům "nové české filmové vlny", než k dalším, později vzniklým Formanovým americkým filmům. Přesto rozhodně nelze tvrdit, že by šlo o film netknutý americkou realitou. Právě naopak. Stejně jako dokázal Forman velmi trefně glosovat českou maloměstskou společnost, dokázal totéž i s "velkoměstskou" společností americkou. Člověk jen žasne, jak rychle s v ní dokázal zorientovat a přesně ji pochopit. Nenajdeme zde ani náznak, z něhož by bylo možné soudit na pohled cizince... Sám Forman kdesi prohlásil a vehementně to prohlašoval i kameraman Ondříček, že jde o "Konkurs po americku", přesto bych si s tímhle tvrzením dovolil nesouhlasit. Jistě, výchozí body příběhu jsou v zásadě týž, ovšem to, co bylo v Konkursu pouze okrajovým dějem, stalo se v Taking Off tím nejpodstatnějším. Daleko spíše zde lze odhalit styčné body s jinými Formanovými opusy, především s Černým Petrem, do jisté míry i s Láskami jedné plavovlásky a s Hoří má panenko. Konkurs na zpěvačku zde totiž tvoří přinejlepším pouze jakýsi dekorativní rámec, rámec sice velmi zajímavý, sám o sobě i vcelku nosný, ovšem v rámci vlastního příběhu vlastně nepodstatný a postradatelný. To podstatné je zásadní generační střet, přesně ten, který tolik hýbal celou tehdejší západní společností. Generace hippies a beatniků se sice na počátku sedmdesátých už mohla zdát ideově poněkud vyprchaná, ovšem o to silnější byla v realitě běžného života. Zde už vlastně nešlo o nějakou plánovitou revoltu, ale prostě o střet dvou odlišných světů, které si při nejlepší vůli nemohou vzájemně rozumět. Přes všechny snahy o navázání kontaktů, přes všechny přednášky v klubu rodičů dětí uprchlých z domova, přes odvážné experimenty s drogami, zeje mezi rodiči a dětmi nepřekonatelná propast. Snahy ji překlenout mohou působit smířlivě, ale jejich jediným výsledkem je grotesknost. Paradoxně přitom generace rodičů vyznívá jako ta méně rozumná, chovající se zcela iracionálně a neskonale naivně. Jejich jednání zde ovšem vyznívá nejen jako nesmyslné a situaci daleko spíše komplikující než řešící, ale ještě navíc prozrazuje obecnou nefunkčnost základních modelů chování "dospělé" společnosti, velících působit navenek utěšeně a bezproblémově, problémy "odborně řešit" případně potlačovat a vždy a všude vystupovat jako ten, kdo má pravdu a disponuje jakousi vyšší autoritou... Řemeslně skvěle podaný film s excelentními hereckými výkony, skvělou kamerou, brilantně režírovaný a sestříhaný, obsahově film velmi výbušný a nutící pozorného diváka přemýšlet o nikoli nepodstatných otázkách... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, jitrnic, Tetsuo (30.06.2012)