Výheň

Slušný post-apo, který ale trpí dvěmi celkem vážnými neduhy: ____ (i) Namísto toho, aby tvůrci malinko rozvedli globální katastrofu způsobenou slunečními erupcemi, zalomili celý film do konvenčního survivalu. Přitom pátrání po příčinách a důsledcích této katastrofy by vydalo na samostatný vědecký seminář. Očividně tu máme co do činění s tzv. gimmickem – vábničkou lákající diváckou pozornost, která je ale ve výsledku bezúčelná. Gimmick je tedy v podstatě opakem macguffinu, což je pojem z učebnic scenáristiky označující předmět, který pohání postavy ve filmu, ačkoli pro diváky je víceméně nepodstatný (transformeří kostka, kaneovské sáně…). Takový macguffin je jistě v pořádku, problém je v tom, že gimmick, který naopak nezajímá postavy, ale o to víc diváky, představuje už jistý prohřešek. ____ (ii) Velký oříšek post-apo filmů spočívá obecně v tom, že postavy musí vždycky za něčím směřovat, po něčem prahnout, jak se v každém příběhu sluší a patří, jenže za čím mají prahnout ve světě, který je zruinovaný a u konce s dechem? Výsledkem je to, že než že by postavy k něčemu směřovaly, spíš neustálé od něčeho utíkají, což je možná dobrý jako výchozí impuls, ale celý film to zpravidla neutáhne. Ten, kdo tu za něčím směřuje a provádí stěžejní akce, jsou totiž záporáci, zatímco hlavní postavy na ně pouze reagují. Kdyby byl film natočen z pohledu záporáků, byl by podle všeho mnohem lepší. Příznačná je v tomto směru scéna, v níž hlavní hrdinka pozoruje z okna dění na dvoře podobně jako nějaký pasivní divák plátno v kině a jen čeká, co bude dál. (14.10.2012)

Překvapivě působivý německý nízkorozpočtový postkatastrofický film, který se námětem a realistickou syrovostí podobá americkému filmu The Road podle knihy Cormaca McCarthyho. Není sice tak epický a výpravný jako on, ale atmosféru má srovnatelnou - to myslím samozřejmě jako jeho plus. Leckomu asi nebude vonět jeho evropská pomalost a neakčnost, zkrátka klidné dějové tempo, a bude se při jeho sledování nudit, mně však sedl perfektně, poprvé i podruhé. Byla to velice příjemná změna stylu v mém zahlcení hollywoodskou produkcí. (27.09.2013)

Zpracováním velice pěkný snímek. Zhruba polovina snímku byla skvělá, seznámení a když se hlavní hrdinové snaží zachránit. Druhá polovina, když je napadnout nepřátelé, mě už nebavila tolik. Myšlenka byla dobrá, jenže proč se vše zhouplo do kolejí, které vše zničili? Těžko říct, kde nastala chyba. Na Německou nízkorozpočtovou věc, stravitelná postapokalyptická záležitost... 6/10 = 60% (18.06.2012)

Postapokalyptické filmy mám docela rád, především ty jenž koketují s hororovým žánrem a neobjevují se v nich ultrarychlé zombie. Do tohoto snímku jsem však šel s mírnými obavami, protože německá distribuce mi toho zatím moc dobrého nenabídla. Jaké však bylo mé překvapení, když film skončil a mně nezbývá než hodnotit docela kladně. Již od samotného začátku máme šanci sledovat pustou krajinu ala Šílený Max, kde se hrstka hlavních hrdinů snaží získat cenný benzín a nějaké suroviny. Sluneční žár je mnohdy opravdovým nepřítelem a tvůrcům pomohlo ono ostré světlo docela slušně po celou dobu zakrývat některé nedostatky, co se kulis týče. Atmosféra tajemna však postupně nabírala na síle a s příchodem nové postavy se konečně dostal film do další fáze. Celý příběh totiž začínal dostávat nový nádech a to díky „nelítostným“ farmářům. V tuto chvíli jsem se začal i já domnívat, že budu sledovat další buranský kousek, ale nebylo tomu tak doslova. Přece jenom jsem očekával trochu více surovosti, ale tvůrci se k tomu postavili dosti odlišným způsobem, za který jsem jim byl ve finále vděčný. Ne každý film musí být prosáklý krví nebohých obětí a jedna gore scéna střídá druhou. Zde byl zvolen poněkud decentnější styl, který nás ovšem o slušnou porci napětí určitě neochudil. Herecké obsazení sice mohlo být určitě lepší a do jisté míry jde i o jednu ze slabin, ale Hannah Herzsprung si mě dokázal získat na svou stranu a určitě se brzy mrknu na nějaké její další filmy. Talent po otci nezapřela. (10.06.2012)

Mix špinavého postapo a buranského horroru mě potěšil. Neutěšené, beznadějné, syrové. Slunce pálí na plné šlupky, nedostává se vody ani potravin. Malá skupinka cestuje autem do hor, kde doufá najít vodu a bezpečné místo pro život. Netuší, že do cesty se jim postaví překážka v podobě hladové komunity... Napínavé od začátku až do konce. U těhle příběhů se většinou těším na brutální masakr hlavních postav, tentokrát jsem jim výjimečně držel palce... Snad jen kamera se občas zbytečně třepala, alespoň že příhodná hudba vše vyvažovala. Jinak zde není důležité co a proč se stalo, ale jak se s tím vším hlavní postavy vypořádají. A cíl je jasný od začátku. (03.10.2015)