Výstřely na Broadwayi

Woody vyplodil zajímavý a vtipný scénář, ale z mého pohledu tomu dal takové nemastné neslané zpracování, které má, mezi těmi vtipnými scénami i mnoho nudných míst. Cusack je samozřejmě stejný jako každá hlavní postava ve Woodyho filmech a celý děj je tak pouze další z mnoha variací na "těžký život intelektuálního neurotika". Prokletí žlutozeleného škorpióna mě bavilo o poznání více. 6/10 (22.03.2016)

Allen opět řeší své oblíbené téma – (bez)moc režiséra nad výslednou podobou (svého) díla. Jeho útisk producenty a postupná ztráta jakékoliv kontroly. Tentokrát děj zasadil do prohibiční Ameriky třicátých let ovládané gangstery a jako jeho alter ego můžeme vnímat Johna Cusacka (což Allen samozřejmě popírá). U Výstřelů na Broadwayi lze snad poprvé vysledovat častý problém nynějších Allenových filmů. Výborné hlavní téma je dosti nenápaditě rozvíjeno a nejsvětlejší body tak dále tvoří pouze konverzační perly, jichž je v každém dalším filmu méně a méně. Díry v logice se podřizují logice autorova přístupu. Postavy se chovají příliš nepravděpodobně, zmatečně. Příběh postrádá uspokojivý, naplňující závěr, negraduje, prostě skončí. Režie je zcela bez ambicí, nudná a jakoby pouze uvolňující prostor scénáři, na čemž lze vysledovat značný úpadek od rovněž komediální a rovněž retro Purpurové růže z Káhiry, která nebavila jenom scénářem a hereckými výkony. Herci jsou kapitolou samou pro sebe. Z množství ne moc zvučných jmen vyčnívá skvělý mafián Chaz Palminteri a nesnesitelně přehrávající Dianne Wiestová jako herecká star Helen Sinclairová. Veškeré její scény byly pro mne hotovým utrpením i přes vědomí, že jí takové pojetí role nařizuje scénář (a režisér). Jiným, roztomilejším způsobem byla nesnesitelná Jennifer Tillyová v roli naivní „umělkyně“ Olive Nealové. Příjemná k poslechu a důležitá pro plné docenění Allenova smyslu pro černý humor je dobová hudba, která je společně s výpravou jednou z mála věrohodných věcí na této komedii. V kontextu Allenovy tvorby patří Výstřely k filmům slabším až průměrným, mají však své kouzlo. 75% (27.01.2007)

20. léta, New York. Mladý divadelník, aby prosadil uvedení své nové hry, musí kývnout na podmínku mecenáše-gangstera vzít do herecké party jeho netalentovanou přítelkyni, která má navíc za zadkem strážce s podobou Chazze Palminteriho ("Než jsem podpálil školu, tak mě naučili číst a psát."). Ačkoliv si Woody Allen vybral další téma, které jeho osobně zřejmě často trápí, a to výsledná podoba snímku, tlaky a dohady s producenty atp., tentokrát si mé srdce vůbec nezískal. Děj moc nikam neposouvá, gradace je mizerná, tempo nulové, za kamerou se s nápady zrovna dvakrát nepředřel a ani při psaní sarkastických dialogů neměl podle všeho moc dobrou náladu. Nejvíc pak iritující herci, kteří ač úmyslně, ale přesto nesnesitelně přehrávají!! Prostě jedno z mých nejhorších setkání s Mistrem.. (06.01.2012)

Skvělý film. Ze začátku mě sice nebavil, ztrácel jsem se v záplavě postav a měl jsem chuť to vzdát, ale překonal jsem svou nechuť a dobře jsem udělal - bezprostředně po dokoukání mám pocit, že to je jeden z nejlepších Allenových filmů vůbec. Dostal mě výtečným humorem, dokonalým obsazením (fantastický Chazz Palminteri!), krásnou kamerou i závěrečným rozuzlením, které se mi velmi líbilo. Nezbývá mi než opět žasnout, jak bohatým talentem Woody Allen oplývá a jak mě jeho filmy baví - Výstřely na Broadwayi nemají chybu a připravily mi nečekaně silný divácký zážitek. (06.01.2017)

Spíš 3 a půl než 4 hvězdičky, ale i tak jde o velice dobrý film. Stále na mne - jako začínajícího fanouška Allenových filmů - působí ten Allenovský humor a dialogy a v tomto případě velice neobvyklá zápletka. Spojení mafie a divadla je geniálním nápadem a Allen jej skvěle ztvárnil (za přispění známých mafiánských herců jako Palmintieriho, Sirica, Viterelliho). Filmu by ale určitě prospěl větší spád. (17.05.2005)