Urban Explorer

Na německou produkci nečekaně dobře zvládnutá práce. Tvůrci se rozhodli natočit moderní vyvražďovačku podobnou těm ze západu, a kupodivu se zadařilo. Odhodili levný televizní look, našli vhodné stísněné prostory a pohráli si se scénářem natolik, že divák si nemůže být jistý, kdo přežije a naopak zemře. Tyhle hrátky mně osobně vyhovují: upnu se na jednu postavu, u které si jsem naprosto jistý, že se dožije konce - ta je však těsně před koncem zlikvidována, a na její místo nastoupí jiná, na níž jsem zcela zapomněl. Záporák byl celkem fajn, hrdinové se chovají logicky, a i když si na první vraždu počkáme hodně dlouho, budiž pro nás odměnou občasné gore. Já se teda bavil. (22.02.2012)

Většinu času jsem napětím ani nedutal a film si (až na jednu zbytečně krvavou scénu, jíž jsem přeskočil) užil, co však nelze přehlédnout, jsou (ne)logické džuzny, zejména ta, kdy se z (SPOILER) vraždícího dědka (který do té doby vykazuje toliko psychopatické, nikoli nadpřirozené sklony) stane Terminátor, prototyp nejmíň T-2000, přičemž ho minimálně nepoškodí ani postřelení a pořádná nakládačka železnou tyčí do hlavy (dokonce dojde i na výměnu charakterů: viz neskutečně absurdní scéna s revizorem). Slabších 70% (11.07.2012)

Prohlížeč kreslených frků českého ilustrátora a přerostlého kokosu na sněhu? Kdepak, jen kameraman s pevnou rukou, mladé maso k povraždění a hlavní úchyl v podobě východoněmeckého Jamese Coburna, co pamatuje sjetí prvního Wartburgu z výrobní linky a možná ještě i doutnající ostatky Vůdce.. Napětí veskrze žádné, nápaditost nulová (ano, ten guláš opravdu není z hovězího zakoupeného ve Sparu), mytologie kolem chlapců, co rádi ukazovali, jak vysoko skáče jejich německý ovčák, využita jen okrajově a ta jedna mírně osolená košile z harému už mediální obraz nevylepší. Protiklad k názvu Wendersova Nebe nad Berlínem se nekonal. Schade.. (03.05.2012)

Jelikož dost z těch, co začnou tyhle moje odstavce číst, skončí znechucení slohem u prvního příspěvku, začnu u toho nejlepšího. Nelekejte se hodnocení na CSFD, tohle je pecka. Parta lidí, která se zná sotva dvě minuty, se vypraví do berlínského podzemí. Před jakýmsi Berlínským klubem potkají nesympatického mladého průvodce. Ten si řekne o 300 éček od každého, pokud budou na konci tůry spokojeni. Netřeba dodávat, že na placení "naštěstí" nedojde. Zalezou do klasické diskotéky, jdou do zákulisí a vlezou do podzemí. A začíná výýýýborná půlhodina. Možná jste viděli found footage Tunnel. No, tohle je o dost lepší. Charaktery jsou načrtnutý opravdu jenom zběžně, ale to je úplně jedno. Jde tady o ty zoufalé pohledy nazpět, když nervózní hrdinové něco uslyší. Skvělá atmosféra, výborné genium loci, jeden zapomenutý nacistický bunkr a extrémní žánrová odbočka v půlce filmu. Mě až tak nesedla, ale nebudu prozrazovat víc. Jsou to prostě dva žánry v jednom filmu a oba bych zařadil ke špičce toho, co můžete vidět. Reálně to je na 7/10, já to mám na 8/10, ale dám ještě o jedno víc abych upoutal vaší pozornost. Stojí to za to. 9/10 (25.01.2014)

„Sám si vařím, sám si peru, že se na to nevy...“  Ale že to zvládal v pohodě, dědek jeden šikovnej, soběstačnej. Plesnivej jak letitej bezdomovec, odpudivě zanedbanej Němčour, zřejmě starej kádr kdysi obávané endeerácké STASI, ale pořád ještě chlap, co má fakt páru. A to vaření, to ho docela baví...  Jo, jo. Když si zážitkůchtiví mládežníci zaplatí místního Pepíka, jako průvodce stokami a tunely hluboko pod Berlínem, s cílem v jednom z mnoha Hitlerových bunkrů, člověk nemusí být zrovna kinofil, aby odhadnul další děj filmu. Čím si tenhle jinak průměrný klasický podzemní horor, bohužel také klasicky průběžně „vylepšovaný“ řadou klišé, zaslouží nadprůměrné ohodnocení? Především tím, že tam nepobíhá a mládež nám nemorduje žádná přiblblá digitální obludka, ani neetickými nacistickými pokusy zakonzervovaní a nyní ožilí mrtví vojáci wehrmachtu. Ne, nic takového. Slečny a mladíci v nouzi potkají jen starého hodného pána. Na takového byste klidně mohli narazit i vy. Nebo i já – to když jsem kdysi, hodně dávno, v Praze stavěl metro a po šichtě jsme s kámošem zůstávali ještě dole a prolejzali technické zázemí stanic metra a hlavně spleť tunelů budovaných protiatomových krytů pro papaláše. Malá rada pro přežití výletu do stok a chodeb pod Berlínem: Vůbec tam nelezte! A když už tam jste a strejda Armin vám pomůže se zraněným kamarádem a pozve vás k sobě do útulně zabydleného bunkru, rozhodně mu nestrkejte nos do jeho osobních věcí v otřískaných plechových šatních skříňkách... Nebo vám to pěkně osolí ! A to doslova: poté, co do vás odborně a s gustem vrazí rezavou kudlu se mu dobrým nápadem šibalsky rozzáří oči, zašmátrá v kredenci, a do otevřené rány vám na krvácející masíčko mrskne hrst kuchyňské soli. Ten dědek byl svým způsobem šílenej sympaťák. Podobně jako sykající lovec Micka Taylora z kráteru Wolf Creek. A já bych měl jedno velký přání. Až přijdu do let, chtěl bych se pořád umět radovat ze života a bejt tak vitální jako on. (10.01.2013)