A Walk in the Woods

Líbí se mi premisa, že si dva páprdové snaží něco dokázat a vydají se na túru svého života. Osobně by mě podobná túra také lákala, protože si zde opravdu člověk může dokázat, čeho je schopen. Je to místy trochu hluché, ale obě herecké legendy jsou natolik dobré, že to s nimi přežijete až do lehce nijakého konce. (28.06.2017)

Obvykle mám velice rád filmy, ve kterých hrají staré chlapské legendy filmového plátna. V těch chvílích říkám, že i kdyby tam seděli na záchodě a dvě hodiny jen kecali, dám tomu alespoň čtyři hvězdy. Jenže bohužel tady toto bylo fakt mimo. Tedy mimo mě. Od takovýchto jmen a navíc v jejich věku bych očekával lehkou sebeironickou komedii, která srší nadhledem a životními moudry. Dočkal jsem se fakt nechutně tlustého Nolteho a jediného "zlomového" počinu, kdy vylije celý obsah vábně vypadajícího bourbonu. Jako že už nebude nikdy pít. No, takových keců jsem fakt dalek. Co mě bavilo, tak to byla apalačská trasa, člověk má chuť se tam taky pár dnů projít. Nádherná přiroda, příjemní lidé a hlavně - žádní zasraní cyklisti. PS: SPOILER: Kluci plánovanou trať ani nedošli celou, ale i to stačilo na to, aby o tom jeden z nich napsal knihu. Fakt bych si rochnil v tom číst si o přiblblých historkách nějakého starého pána. KONEC SPOILERU. PPS: Musím ale uznat, že Robert Redford na svůj věk vypadá hodně dobře. (06.03.2016)

Další z důchodcovských záležitostí, které se s přibývajícími roky mnohých hollywoodských hvězd rojí jak houby po dešti. Někdy to vyjde, někdy ne. Tady to vyšlo. Film se samozřejmě snaží o nějaký jiný než komediální přesah a jsou tu prvky protivného hledání sama sebe, ale víc se tu soustředí na trampoty dvou dědků, kteří se i přes své limity snaží zdolat Apalačskou cestu. Není tu sice nic, kvůli čemu by se člověk válel smíchy, ale je to ten typ filmu, který vás příjemně naladí hned na začátku a z toho pohodového vodítka už nepustí. Herecky vládne jednoznačně Nick Nolte v roli nezodpovědné poloviny turistického dua a Redforda z mého pohledu v pohodě přehrává. 75% (18.01.2016)

Docela zklamání. Takhle, jak je to ve filmu podané, je Appalačská stezka vlastně brnkačka, bary, ubytovny a restaurace skoro na každém rohu, prochází tudy spousty lidí, takže ani v tak osudové chvíli, kdy spadnete o dva metry dolů z cesty na římsu, se vlastně nemusíte bát (vážně, té scéně naprosto, ale naprosto chybí osudovost, a to vím, o čem mluvím, taky jsem měl to ""štěstí" viset za dost nepříznivých okolností, kdy mi hrozil hodně nepříjemný pád), sem tam narazíte na bláznivé ženské, jindy na manžele obtloustlých dam, a se starým kámošem celou dobu probíráte ženské a sex, případně si hrajete na sečtělého a děláte encyklopedického průvodce. Filmy s tematikou přesunu z bodu A do bodu B by měly mít nějaký vnitřní podpříběh, důvod, proč se dívat dál, protože dva dědci na výletě se brzy okoukají, zvlášť po dvou hodinách, a ty krásy přírody ostatně taky. Jak řekne v závěru jeden z hrdinů: "Proč chceš vidět nějakou další horu? Neviděl jsi jich cestou už dost?" A o tom mluvím. Prostě mi to celé přišlo až moc nereálně pohodové, problémy vlastně neexistovaly, a pokud se jeden objevil, hned se vyřešil. Mne by zajímalo, jak to měli s jídlem, jestli netrpěli někdy hlady, co dělaly nohy a klouby, jestli měli nějaké mazání třeba?, jak to, že jim jedno oblečení vydrželo čtyři měsíce a tak. Ale jinak fajn vidět kluky Redforda a Nolteho, jak si štrádují, to zas jo. (19.11.2020)

Jen by mě zajímalo, jestli ten nápad udělat tenhle film měl nějakou souvislost s nedávným Wild. Tak jako tak to na jedno zkouknutí nebylo špatné, musíte si z toho ale odebrat tu drobnost, že tihle dva by ani tak daleko nedošli, na nich se nic neměnilo a to několikrát ke konci špatně doplňované pozadí bylo až příliš do očí, než aby se to dalo přehlédnout. Poznámka: Nolte ještě furt žije, překvapení. (20.08.2016)