Imaginaerum

Zbožňuju Nightwish už spoustu let a Tuomasovy hudební kreace mě pravidelně přivádějí do extáze. Jeho filmová psychofantasmagorie mě však do ničeho podobného nepřivedla. Audiovizuál nezklamal, ale kýčovitý příběh a nedomrlost postav i děje stěží uchvátí racionálnější nátury. Na své si přijdou jen naivní snílci, kteří na konci dojatě doplní všechny díly skládanky, stírajíc při tom nejednu slzičku. Já mám na tváři pouze ruměnec ze studu za své nejprotekčnější hodnocení. Ale co nadělám, hudba je mocná čarodějka. (06.02.2014)

Vypadá to jako mix béčkového Gilliama a All That Jazz bez jazzu, který tu nahrazuje hard rock (nebo to už byl metal?). Tedy jednodušeji - je to mnohem méně zajímavé, než se na první pohled může zdát. Pár zajímavých nápadů to sice má, také zde je promyšlené propojení fantazijního světa se skladatelovými skutečnými vzpomínkami a situacemi, které se okolo něj dějí v nemocnici a docela solidně to vypadá, ale jako by tomu chyběla duše. Nic emotivnějšího jsem z toho necítil, silnější scénu aby tu jeden pohledal, hudby je tu málo a i tak mi moc nesedla (ale zase jsem rád, že to vůbec není muzikál, toho jsem se krapet bál, jelikož tenhle žánr nemusím) a zklamal mě i klišovitý závěr, který bych po vší té neotřelosti a snahy si s tím na maximum vyhrát opravdu nečekal. Projekt sice zajímavý, ale pro mě ve výsledku dost průměrný. 3* (15.07.2023)

Je to už nějaký ten rok, kdy jsem v televizi poprvé zaslechl skladbu Nemo, kterou tehdy Nightwish prorazili do Evropy. V té době jsem si řekl, že tohle je hudba dělaná pro mě. Žádný hip-hop, žádné disko, ale symfonický rock/metal. Od té doby jsem slyšel všechny skladby a alba snad milionkrát a když se mi naskytla v roce 2008 první možnost jít na jejich koncert do Prahy, neváhal jsem, to samé i v roce 2012. Dodnes je Nightwish má nejoblíbenější kapela, bez ohledu na to, jestli s nimi zpívá operetní Tarja nebo více rocková Anette. Tento film je nutný brát trochu z jiného pohledu. Dřív než film totiž bylo album a teprve od alba se pak odvíjel film. Jednoznačnou výhodou tohoto filmu je tedy hudba, velmi mile mě ale překvapily ty vizuální parádičky, menší kámen úrazu je příběh a jeho vyprávění. Klidně to mohlo mít o 20 minut víc, aby se ten děj rozšířil a lépe převedl na plátno. Určitě na to kouknu ještě několikrát a objevím nějaké skryté nápovědy ohledně děje, ale i tak bych si dovedl představit více vyprávění a méně abstraktního světa. PS 1: Na režisérský debut výborná práce! PS 2: Jako fanda nemůžu hodnotit jinak...doufám, že to chápete :) (21.06.2013)

Co si budeme povídat, většinu času je to hrubozrnná nuda, v komplexu ale spojená promyšleným a ucházejícím příběhem s adekvátním vizuálem jako bonus. Popravdě řečeno, čekal jsem, že Imaginaerum dopadne mnohem hůř, jak už to tak u podobných projektů bývá. Průšvih to nakonec není ani náhodou, což stačí die hard fans finských symfoniků bohatě k tomu, aby napálili plný počet a rovnou to hodili do žebříčku svých top filmů. Osobně mám NIGHTWISH také v oblibě, nadržovat jim ale kvůli tomu nebudu. (No tak dobře, trochu jo). Ovšem kdybych měl dát něčemu plný plato hvězd, bylo by to tohle: http://www.youtube.com/watch?v=rnYrscO5eN8 (31.07.2013)

Nečekaně kvalitní vedlejší produkt alba Imaginaerum. Hudební stránka věci je úchvatná a skvěle doplňuje neméně působivý vizuál. Nadšen jsem byl také z překvapivě dobré srozumitelnosti příběhu a z pochopitelnosti nejrůznějších slovních i obrazových metafor, které bývají u muzikálů někdy lehce problematické. Pro fanoušky skupiny povinnost, pro ostatní inspirace k poslechu stejnojmenného alba. (25.05.2013)