Ztracená brána

Jiří Strach začíná být pomalu matador veřejnoprávní televizní zábavy a to na první pohled vypadá na nějakých -náct, takové to hůdě, které si ještě rádo hraje. Přistoupí-li ale divák na pravidla té jeho hry, stráví u televizní obrazovky příjemný nedělní večer, večer plný u nás v republice ještě neokoukaných kamerových filtrů, charismatických tváří a prvoplánového mystéria. Velmi sympatická mysteriózní detektivka, o to víc, že v české kinematografii nemá téměř tradici a pan režisér neměl strach projít po dosud neprošlapaných pěšinkách... (23.09.2012)

Ta analogie s Šifrou mistra Leonadra a Andělé a Démoni je zajímavě sympatická. Volné pokračování, které je lepší než první film (série), konflikt mezi vědou a vírou (byť v případě Ztracené brány méně výrazný než v A&D), plno odkazů na historické reálie. Napínavé, komplikované, skvěle provázané. A ty některé drobné nedostatky lze hravě odpustit. (11.09.2015)

Oproti Ďáblově lsti po filmařské stránce o pěkný kus dál, ale po té dějové jakoby se Ztracená brána držela při zemi. Zajímavé konspirační motivy jsou zpracované poměrně mdle a povrchně, stejně tak závěr, který je vygradovaný hodně slabě. Na druhou stranu mě ale po stránce charakterů tahle česká variace na Akta X baví. Zejména proto, že se postavy už mezi sebou nějakou tu dobu znají a "buddy" chemie díky vtipným dialogům mezi Geislerovou, Dvořákem a Trojanem fakt funguje. Stejně ale jak u Ďáblovy lsti, i tady se projevují limity české kinematografie - od kolísavé kvality hereckých výkonů, přes nezáživnou hudbu až po ne zcela věrohodný děj a úsměvnou (ne)logiku. Na televizní projekt je však Ztracená brána více než dobře koukatelný kousek. (11.12.2015)

Hvězdičky dám samozřejmě až po posledním dílu, ale už první mne vtáhl raz dva do děje, přisypal vynikající a vtipné hlášky, a samozřejmě, kdo dělal lokace, byl génius. Takových úžasných míst vykouzlit v Praze! Obdivuju JIrku Stracha, jak to zvládá tak rychle točit, a přitom mu to drží pohromadě scenáristicky, kamerou, herecky, hudbou, střihem... A navíc do svých filmů dokáže nahnat neuvěřitelné množství špičkových herců, takže jde o herecké orgie. OK, pro dnes stačí, pokračování příště, jak by řekl Jirka Dvořák (mimochodem mi v seriálu přijde hubenější než Aňa). ----- Po druhém dílu: Nastolený vysoký srtandard stále pokračuje, přibylo vtípků, a to i takových, které běžný divák nepochytí, stále to šlape, jak má. --------- OK, po třetím dílu jasných pět hvězd. Byly tam drobnosti, co mi vadily, některé linie se nedohrály, ale to jsou detaily. Jen se obávám, že po tomto posledním dílu hodně diváků, kteří na to civěli s otevenou pusou jako na dalšího Dana Browna, opět nepoberou duchovní rozměr triptychu. Jejich problém. (09.09.2012)

No teda, toť mysticko-záhadologický opus, který svou blbostí předčí i Dana Browna. Tak hauzírník se záhadologií a okultismem Vašíček uplacíroval opět své šlaky v naší veřejnoprávní TV a pan režisér se pokusil napravit si reputaci na poli, kde ztroskotal na Santiniho jazyku. Je to sice lepší, ale reparát se nezdařil. Když už pominu tu mystiku jak vystřiženou ze sobotní přílohy Mladé Fronty Heute, logické chyby a nepravděpodobnosti v ději, tak mne překvapují mdlé výkony zde vystupujícího herectva. Pokus obšlehnout Muldera a Scullyovou, tedy cool pár, kde by to jiskřilo intelektuálně a eroticky, nevyšel, a jeden se ptá, zda ta Aňa vůbec umí hrát. A obraz policejního sboru zde doráží ouplně blbej mladej policajt a šéf, jenž neustále řve svým mužným, leč z reklam a dokumentů zcela profláklým hlasem. K tomu to panoptikální žido-zednářské bratrstvo, před jehož rejdy je diváctvo nenápadně varováno, to už je spíš karikatura. Pak už nepřekvapí ani ten přiblblý konec, kde po poodhalení úžasného mystického tajemství má I. Trojan v tváři výraz mírně retadovaného dítěte, kterému se konečně podařilo zavázat si botku. Největším kladem jsou pak lokace, zvláště ty podzemní chodby, které by dělaly čest každým Stínadlům. (01.11.2012)