Lore

Nikdo, ať stál na jakékoliv straně barikády, to neměl snadné. Zvlášť když se definitivně lámal chleba. Vůdce je po smrti, nikdo moc neví, co bude dál, a nakonec to odskáče nejen porcelánová sbírka. Téma druhé světové války se bude ve filmech objevovat každoročně i třeba za třicet let (pokud do té doby nevypukne nějaká zásadnější), tentokrát na její dopady pohlížíme optikou nejstarší z tlupy hladových sourozenců. A jelikož to masový vrah zvedající pravačku na pozdrav zabalil, musí se svého „národa“ ujmout ona a dovézt spřízněné duše do bezpečí. Snímek Lore s citlivým tvůrčím vkladem hledá nové cesty ke ztvárňování moderních dějin, nejde na to špatně, jen je skoupý na nějaké zásadní dramatické situace. A právě ty možná očekáváme. Přichází se silnou atmosférou plnou nedůvěry a strachu, s putováním pojatém v lyrickém kabátu, s hereckými výkony, kterým lze tleskat. Já tleskám, jen lehce opatrně!! (05.09.2014)

Lore je přesně ten film, jenž ve mně utvrzuje přesvědčení, že každá válka je jedno velké, zbytečné svinstvo, kvůli němuž nejvíc trpí obyčejní a nevinní lidé, zvláště ženy a děti. Na procvičení němčiny bych Lore zrovna nedoporučoval, protože se tu příliš nemluví, film je tvořen řadou poeticky laděných scén, mnoho zůstává nevyřčeno a nezodpovězeno. Saskia Rosendahl je přirozeně hezká dívka, jež podává velmi slušný výkon. Zářný příklad snímku určeného do klubových kin a na festivaly. (23.05.2014)

Poslední dobou mám štěstí na po-válečný filmy. Lore a Rána z milosti jsou z těch, které připomínají, že mír nezalévá zpustošené země výhradně slunkem. A i kdyby jím ano, žerasa, institucí a hranic (nejen mezi sektory) se jaksi nedostává. Anabáze sourozenců a "Žida" je dle očekávání hlavně cestou duchovní. Skupinka po nešťastném rozžehnání se s angažovanými rodiči záměrně opouští zbytky civilizace, která se omezuje na urbanistické zlomky vybydlených lesních samot, zbořených mostů a stodol. V nádherně nasnímané přírodě jaksi lépe než v obligátních troskách velkoměst přesněji vyznívá jaksi čistý, byť drsný bod nula, na němž se Německo koncem války ocitá. Kamera umně balancuje vizuál na hranici nestylizované krásy, aniž by přetékala do samoúčelného kýče. Ačkoliv režisérka sází spíš na obrazy a situace a slovy pro zřetelně domělou nedostatečnost, či až příliš zřejmým záměrem blýsknout se rafinovanějšími způsoby ["pohřeb" fotografií, černé prádlo] neplýtvá, sílící dilema hlavní hrdinky podává šikovně, nezjednodušeně a přesto čitelně tak, že realisticky zachovává nezvědomělý charakter konfliktu. Ve zdánlivě monolitním vyprávění se skutečnost, že se jedná o precizní, subtilní práci, snadno zaniká. Nejšokantnější překvapení mi přinesla až po-filmová rešerše ve formě zjištění, že představitelka hlavní role Saskia Rosendahl je cosi-jako-NEHEREČKA. Ne na dlouho (jak naznačuje i výčet chystaných projektů); její pamětihodný výkon dalece přesahuje meze podmanivé dětské spontaneity. (05.07.2013)

TOTO VŠETKO JE VAŠA VEĽKÁ VINA - napísali Američania pred oči nemeckým ženám, deťom a starcom, teda tým, čo sa dožili konca WWII. To isté si asi mysleli aj guľky a kamene, ktoré s obľubou trafili zopár preživších. A Lore netušiac, čo sa deje vysvetľuje svojim súrodencom: "Američania nám klamú, lebo majú radi Židov!" Artová nemecká depka, odohrávajúca sa v krásnej prírode, kde ľudia v hraničných situáciách kolabujú. aby tak mali dôvod uveriť, že všetko je ich vina. (17.03.2013)

Pětice dětí s nacistickou výchovou musí zvládnout cestu přes celé těsně poválečné Německo. A je to právě jejich výchova podle Hitlerovy ideologie, která dělá tento příběh zajímavým. To jsou totiž myšlenky, které prostě nenahradíte ze dne na den. Kromě suverénní režie si samostatnou pochvalu zaslouží kameraman. (24.05.2017)