Bohemian Rhapsody

Ne že by mě ten film nebavil (jako každého, kdo má rád QUEEN), ale myslím, že byl dost přikrášlený - zbytek kapely to byl jeden svatoušek vedle druhého a tomu nevěřím. Navíc Rami Malek přes veškerou snahu Freddieho nedal tak, aby mě přesvědčil - nejhorší bylo to jeho přihřáté chování a vyjadřování - to Freddie opravdu nedělal. Navíc jsem měla celou dobu pocit, že mu hrozně překáží ty zuby. Velká škoda, že to nakonec nevzal Sacha Baron Cohen. (31.01.2019)

Konečně zase film, který do kina narval jak pravidelné, tak i nepravidelné návštěvníky. Pecka, která byla předurčena být peckou. Příběh o kapele, která již od počátku byla předurčena být legendární a jedinečnou. Kapela Queen totiž taková je a já už hodně let čekal na to, až se jejich příběhu někdo chopí a natočí ho tak osobně, jak to bude cítit. A Bryan Singer to cítil přesně tak, jak jsem si přál. Mohl bych mluvit o plusech, ale i mínusech. Steně tak o dobrých, ale i slabších momentech. Ve filmu jsou místa v příběhu, kterým úplně nerozumím, ale na druhou stranu jsou v něm i místa, která mě nutí přemýšlet nad tím, jaký Freddie asi byl a jaký nejspíš žil život. Druhý den v práci jsme se s lidmi shodli, že tento film je ještě hodně smířlivý s Freddieho životem. Věřím, že skutečná realita byla daleko horší...drsnější. Nicméně v tom příběhu je cítit obrovská pokora. Stejně tak i obrovský respekt celé kapely k člověku, který s ní rostl, a který je pro mě největším zpěvákem století. Možná i proto dávám pět hvězd a nejsem schopný hodnotit jinak. Z filmu je cítit preciznost a důraz na detail, který mi v jiných životopisných filmech občas chybí. Je v něm skryta duše dokonalého příběhu, který tady zase dlouho nebyl a nejspíš tu zase dlouho nebude. (08.11.2018)

Banálněji, klišovitěji, zploštěněji, protivněji a vylhaněji už to nešlo. Kobercová poprava všeho osobitého, životného a charismatického, co FM a Queen ztělesňovali. Zábavně podaný ostrovtipný rozbor toho, co všechno je na tomhle "biopicu" špatně, najdete tady (objevila jsem Pitch Meetings sice až po roce od téhle bolesti, ale i tak to přináší hojivou satisfakci: https://www.youtube.com/watch?v=1RajlWbY7uQ&ab_channel=ScreenRant (08.01.2019)

Ale jo.. UŠLO. Bohemian Rhapsody je sice na první pohled prototyp filmu, který mě míjí obloukem na tisíc kilometrů ( Hudební, Životopisné Gay Drama) je trošku paradoxní od mého oblíbeného ( Horor, Akční, Thriller), ale kupodivu jsem film zhlédl živ a zdráv. Rami Malek na můj vkus až moc přehrává, ale vzhledově je s Freddiem velmi podobný a jako druhořadý herec neodvedl ostudnou práci. Příběhově sice nic moc zajímavého a jediný silný moment příjde až ve finálním vystoupení ve Wembley, který se definitivně vydařil. Vícekrát to určitě neuvidím, ale čekal jsem utrpení ve výsledku dostal vcelku koukatelný film. 60% (18.03.2019)

Nejedná se o životopisný snímek o rozhárané kontroverzní Mercuryho osobnosti. Není to však ani snímek o vzletech a pádech jedné z nejzásadnějších kapel historie. Tam kde Queeni posouvali/bořili hranice, tak tam je film přesným opakem jejich naturelu. Jde „pouze“ o naprosto bezpečný "středoproudý" (aspoň však ne patetický) a fanouškům na ruku jdoucí oslavný snímek formou „letem světem kariérou Queenů a jejich největších milníků/hitů“. A, světe div se, ono to ani trochu nevadí, protože to má jednu devizu, kterou má nicotné promile filmů/dokumentů (nejen) o muzice. A sice zcela nebývalou strhující šťávu a energii, navíc podpořenou výtečnou technickou (a především zvukovou; speciálně pak v Imaxu) stránkou i výkony. A to zdaleka nejen Maleka, i Gwilym Lee jako Brian May a ostatní stojí za zmínku. Ano, můžu jak chci láteřit nad tím, že když obsadím herce formátu Maleka, který více než trefně ne ztvárňuje, ale stává se Freddym (to jak dokázal vyvážit památné pózy a mimiku s momenty, kdy si vystačí jen pohledem, stojí za veškerou chválu, která se na něj snese), do role tak nosné a vděčné role, je vyložený hřích toho nevyužít naplno a neprozkoumat veškeré aspekty jeho života. Ano, je to v zásadě pohádka o outsiderech, kde na zbylé členy kapely nezbývá místo nad rámec jejich role v kapele. Ano, spousta postav plní vyloženě karikaturní roli (především duo Ray Foster/Paul Prenter), časově spusta věcí nesedí, nemálo jich je upravených či rovnou vymyšlených. Našlo by se toho prostě dost a dost. Jenže, jak jsem již zmínil, ta energie a tempo veškeré tyto výtky vytlačuje zcela mimo pole vnímání a místo toho prostě strhne v rockovém rytmu. (04.11.2018)